Djarthia

Jak číst taxoboxDjarthia
alternativní popis obrázku chybí
Srovnání hlezenní kosti (astragalus) a patní kosti (calcaneus) u vačice chilské (Thylamys elegans; Ameridelphia), rodu Djarthia a kolokola (Dromiciops gliroides; Australidelphia)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Podtřída živorodí (Theria)
Infratřída vačnatci (Marsupialia)
Nadřád australští vačnatci (Australidelphia)
Rod Djarthia
Godthelp et al., 1999
Binomické jméno
† Djarthia murgonensis
Godthelp et al., 1999
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Djarthia je vyhynulý rod vačnatce (Marsupialia), jehož jediným zástupcem je D. murgonensis Godthelp et al., 1999.

Popis rodu Djarthia spadá do roku 1999, přičemž fosilní nálezy pocházejí ze spodního eocénu z období před 54,6 miliony lety. Typovou lokalitou se stalo naleziště Tingamarra v Murgonu v jihovýchodním Queenslandu.[1] Prvotní popis se zakládal výhradně na zubních pozůstatcích, následná studie z roku 2008 k nim však přidružila i některé zachovalé kosti lebky a postkraniálního skeletu, což umožnilo zpřesnění pozice zvířete na fylogenetickém stromu.[2]

Djarthia spadá do korunové skupiny vačnatců, tj. do skupiny, jež zahrnuje posledního společného předka jejich všech žijících zástupců. Zatímco autoři původní studie nebyli pouze na základě zubní morfologie schopni určit, zda Djarthia spadá do bazální parafyletické linie Ameridelphia, anebo do odvozenější monofyletické linie Australidelphia,[1][3] studie z roku 2008 již rod Djarthia pokládá za plesiomorfního zástupce australidelfií. Jeden z klíčových zjištěných znaků představuje mj. odvozená stavba kloubního spojení mezi hlezenní kostí (astragalus) a patní kostí (calcaneus).[2][4]

Djarthia tak na základě těchto interpretací představuje nejstaršího známého zástupce linie Australidelphia a patří mezi první nesporné zástupce korunové skupiny vačnatců v australském i světovém fosilním záznamu.[4] Roku 2012 došlo zároveň k publikování studie, jež popisovala izolovanou patní kost blíže neurčeného vačnatce z Tingamarry, jež by měla představovat evoluční mezičlánek mezi plesiomorfní stavbou patní kosti ameridelfií a odvozenou stavbou patní kosti australidelfií.[4][5]

Odkazy

Reference

  1. a b GODTHELP, Henk; WROE, Stephen; ARCHER, Michael. A New Marsupial from the Early Eocene Tingamarra Local Fauna of Murgon, Southeastern Queensland: A Prototypical Australian Marsupial?. Journal of Mammalian Evolution. 1999-09-01, roč. 6, čís. 3, s. 289–313. Dostupné online [cit. 2023-08-25]. ISSN 1573-7055. DOI 10.1023/A:1020517808869. (anglicky) 
  2. a b BECK, Robin M. D.; GODTHELP, Henk; WEISBECKER, Vera. Australia's Oldest Marsupial Fossils and their Biogeographical Implications. PLOS ONE. 26. 3. 2008, roč. 3, čís. 3, s. e1858. Dostupné online [cit. 2023-08-25]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0001858. PMID 18365013. (anglicky) 
  3. BLACK, K. H.; ARCHER, M.; HAND, S. L. The Rise of Australian Marsupials: A Synopsis of Biostratigraphic, Phylogenetic, Palaeoecologic and Palaeobiogeographic Understanding. In: TALENT, J. A. Earth and Life. [s.l.]: Springer, 2012. Dostupné online. S. 992. (anglicky)
  4. a b c ELDRIDGE, Mark D B; BECK, Robin M D; CROFT, Darin A. An emerging consensus in the evolution, phylogeny, and systematics of marsupials and their fossil relatives (Metatheria). Journal of Mammalogy. 2019-05-23, roč. 100, čís. 3, s. 802–837. Dostupné online [cit. 2023-08-25]. ISSN 0022-2372. DOI 10.1093/jmammal/gyz018. (anglicky) 
  5. BECK, Robin M. D. An 'ameridelphian' marsupial from the early Eocene of Australia supports a complex model of Southern Hemisphere marsupial biogeography. Die Naturwissenschaften. 2012-09, roč. 99, čís. 9, s. 715–729. PMID: 22864962. Dostupné online [cit. 2023-08-25]. ISSN 1432-1904. DOI 10.1007/s00114-012-0953-x. PMID 22864962. 

Externí odkazy

Zdroj