Digitální závislost

Závislost na digitálních technologiích [1]

Digitální závislost je obvykle definována jako nutkavé jednání člověka užívat digitální technologie (označované též jako digitální média), i přes negativní dopad na jeho život. Jedná se o závislost nelátkovou (jako také závislost na gamblerství, počítačových hrách), proti které těžko vznikají právní kroky, které by jí zabránily, či omezily.[2] Projevuje se nadměrným používáním mobilního telefonu, tabletu, počítače či jiné digitální technologie. Zahrnuje nadměrné trávení času na internetu, na sociálních sítích, hraním počítačových her, či online nakupováním, stejně tak příliš častým sledováním filmů, seriálů nebo pornografie.[3] Nadměrné trávení času na digitálních technologiích a internetu se týká poměrně velké části populace (smartphone používá denně 80,7% české populace, internet v něm 76,7%).[4] Lidé závislí na digitálních technologiích zažívají nepříjemné pocity při nemožnosti být online.[5]

Důsledky digitální závislosti

Nadměrné trávení času na digitálních technologiích má spoustu negativních dopadů na jednotlivce i jejich okolí. Jedná se jak o dopady zdravotní, tak sociální, které způsobují potíže v běžném životě. Projevem závislosti může být nespavost, podrážděnost, narušení denního rytmu člověka, horší orientace v čase, zanedbávání osobní hygieny, vynechávání jídla. Mezi další symptomy řadíme bolest hlavy, očí, či zad.

Vlivem závislosti mohou být i problémy ve škole či zaměstnaní, jelikož má vliv na koncentraci člověka a udržení pozornosti. Některé dopady digitální závislosti mohou být z časového hlediska dlouhodobé. Mezi takové důsledky řadíme například pokles fyzické aktivity a s tím související obezitu, nebo zanedbávání volnočasových aktivit. Dalším problémem je ztráta sociálních kontaktů, kdy se kontakty omezují převážně na online prostředí, navíc může dojít ke zhoršení rodinných vztahů. U závislých lidí se taktéž zvyšuje riziko digitální demence.

Obzvláště u dětí a dospívajících závislost mohou doprovázet úzkostné poruchy, deprese, ale i konzumace alkoholu, agresivita a sebevražedné myšlenky.[5]Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) zatím nezahrnuje digitální ani internetovou závislost jako duševní poruchu. I přes nejasnou definici je na místě konat kroky v osvětě, prevenci i v terapii.[2] V České republice se lidé závislí na digitálních technologiích mohou obrátit na psychology a psychiatry, nebo mohou vyhledat pomoc v adiktologických ambulancích.[6]

Vliv smartphonů

V České republice používá chytrý telefon 80,7% osob nad 16 let (data z r. 2022).[4] Využívají ho k telefonování, psaní SMS, používání sociálních sítí, sledování novinek, hraní her, nakupování ad. Stálá přítomnost mobilního telefonu může vést k jeho nutkavému používání. Lidé dělající více věcí najednou nejsou efektivní a pokud jsou dlouhodobě rozptylováni užíváním smartphonu od jiných aktivit, pravděpodobněji se u nich rozvine porucha pozornosti.[2] Konkrétně používání mobilního telefonu během čtení negativně ovlivňuje chápání textu. Mobilní telefony nám poskytují okamžitý přístup k informacím, ale spolu s ním se bohužel objevují stavy jako technostres či informační zahlcení.[7]

Vliv technologií na spánek

Spánek, pokud je kvalitní a dostatečně dlouhý, má pozitivní vliv na procesy učení a zapamatování. V Norsku (v r. 2012) byla provedena studie spánku a používání elektronických zařízení s mladistvými a mladými dospělými ve věku 16-19 let. Podle této studie může používání médií více než 4 hodiny denně vést k větší pravděpodobnosti spánkového deficitu a prodloužené spánkové latenci, tedy k delšímu usínání.[2] Podstatný vliv má poslední hodina před ulehnutím, kterou by lidé měli strávit bez digitálních technologií, pokud chtějí docílit kvalitnějšího spánku.

Předcházení digitální závislosti

Předcházet digitální závislosti lze stanovením jasných časových limitů pobytu na digitálních médiích, vytvářením zdravých návyků pro práci s nimi a jejich používáním, které vede k užitku. Takovéto zdravé nastavení se nazývá digitální wellbeing. Udržování rovnováhy mezi online a offline prostředím je potřebnou digitální kompetencí, která může být prevencí před závislostí.

Návyky a zásady, které zahrnuje digitální wellbeing, jsou vypínání notifikací, participace v online komunitách, které konkrétnímu uživateli vyhovují, dělání právě jen jedné věci a také účelné otevírání aplikací a emailové schránky. Týká se i dosahování fyzické pohody, které zahrnuje sezení na kvalitní židli, používání filtru modrého světla, prokládání práce u počítače fyzickou aktivitou ad.[8]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Digital media use and mental health na anglické Wikipedii.

  1. ↑ DEFENSE, Courtesy graphic-US Department of. English: A woman being cyberbullied. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d SPITZER, Manfred. Kybernemoc! jak nám digitalizovaný život ničí zdraví. Brno: [s.n.] 388 Seiten s. Dostupné online. ISBN 978-80-7491-792-9, ISBN 80-7491-792-4. OCLC 966317601 
  3. ↑ Digitální závislost [online]. [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b 3. Používání mobilního telefonu a internetu na mobilním telefonu. 3. Používání mobilního telefonu a internetu na mobilním telefonu [online]. [cit. 2023-01-20]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Zpráva o digitálních závislostech v ČR 2022. www.drogy-info.cz [online]. [cit. 2023-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-05. 
  6. ↑ Čtvrtině mladých hrozí digitální závislost, říká zpráva. Chybí odborná pomoc. iDNES.cz [online]. 2022-07-12 [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. 
  7. ↑ ČERNÝ, Michal. Digitální kompetence v transdisciplinárním nahlédnutí : mezi filosofií, sociologií, pedagogikou a informační vědou. Vydáni první. vyd. Brno: [s.n.] 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 978-80-210-9331-7, ISBN 80-210-9331-5. OCLC 1141254835 
  8. ↑ UNIVERZITA, Masarykova. Digital wellbeing. FF - KISK: Kreativní práce s informacemi [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online. 

Zdroj