Denisovy sady

Denisovy sady
Denisovy sady s obeliskem (vlevo) a kolonádou (vpravo)
Denisovy sady s obeliskem (vlevo) a kolonádou (vpravo)
Funkce městský park (první veřejný park v zemích Koruny české)
Lokalita Petrov (Brno), Brno-město a Staré Brno, ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°11′26,88″ s. š., 16°36′20,88″ v. d.
Založeno 1814
Kód památky 47819/7-10 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Místodržitelská zahrada

Denisovy sady, původně Park Františkov, jsou městským parkem na okraji brněnského katastrálního území Města Brna. Rozkládají se na svahu kopce Petrova mezi zachovaným úsekem původních městských hradeb a silniční komunikací v Husově ulici. Parkem prochází několik serpentinových cest spojujících ho s ulicemi Nádražní a Bašty. Součástí parku je i Místodržitelská zahrada. Na park navazují Kapucínské zahrady.

Od roku 1964 jsou Denisovy sady chráněny jako kulturní památka.[1]

Historie

Denisovy sady v roce 1820

První práce směřující k vytvoření parku, který se stal prvním veřejným parkem na Moravě i v českých zemích vůbec založeným veřejnou správou, byly na jihozápadním skalnatém návrší Petrova zvaném Puhlík provedeny již po roce 1805 na popud tehdejšího moravského místodržícího hraběte Prokopa Lažanského. Na návrhu parku se údajně podílel i skotský šlechtic a krajinářský architekt lord James Ogilvy Findlater.[2] K zásadním úpravám pak došlo z iniciativy dalšího místodržícího Antonína Bedřicha hraběte Mitrovského z Mitrovic a Nemyšle v letech 1814–1818 úpravou tehdejšího VIII. bastionu.

4. října 1818 byl na ploše bastionu slavnostně odhalen obelisk oslavující vítězství nad Napoleonem. V jeho blízkosti se nachází i kolonáda s kašnou. Toho dne byl park také oficiálně založen a nazván po rakouském císaři Františkovi I., který měl ten den svátek. Klasicistní parková architektura byla dále upravována a doplňována v průběhu 19. století.

Roku 1919 byl park přejmenován na Denisovy sady na počest francouzského historika Ernesta Denise, který přispěl ke vzniku Československa. Běžně se používá i předchozí hluboce vžitý název Františkov (nebo i Francisberk) či obecnějšího výrazu Terasy pod Petrovem. Původně k parku patřil i západněji položený park Studánka, oddělený od něj v letech 1939–1941 nově vybudovanou silniční komunikací spojující původní jižní konec Husovy ulice s Nádražní ulicí.

V roce 1961 prošel park velkými úpravami, při nichž byla mimo jiné vybudována kavárna s letní a taneční terasou (nazvaná Terasy pod Petrovem) a horní spojovací cesta otevírající panoramatické pohledy na jižní část města. Od roku 2000 zde po etapách probíhala rozsáhlá rekonstrukce. Z parku bývají odpalovány úvodní ohňostroje festivalu Ignis Brunensis.

Některé objekty v parku

  • Památník míru (klasicistní obelisk z let 1816 až 1819 vztyčený na památku vítězného ukončení napoleonských válek)[3]
  • Kolonáda (klasicistní objekt z poloviny 19. století, postavený na místě empírové oranžérie)[4]
  • Hudební pavilon (drobná stavba v klasicistním, antikizujícím slohu z roku 1818)[5]
  • Boží muka (kamenické dílo ze 16. století, přenesené do parku roku 1952 po objevení při demoličních pracích na ulici Nové sady)[6]
  • Bronzový kříž (nad hradební zdí, připomíná návštěvu papeže Benedikta XVI. v Brně v roce 2009, v roce 2011 byl přenesen z tuřanského letiště)[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Denisovy sady - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-07-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ Otruba et al. (2007), s. 24
  3. ↑ Památník míru - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-07-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ kolonáda - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-07-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ hudební pavilon - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-07-10]. Dostupné online. 
  6. ↑ boží muka - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-07-10]. Dostupné online. 
  7. ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-07-11]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Zdroj