Deinosuchus

Jak číst taxoboxDeinosuchus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstrukce vzezření deinosucha
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Sauropsida)
Řád krokodýli (Crocodylia)
Nadčeleď Alligatoroidea
Rod Deinosuchus
Holland, 1909
Druhy
  • Deinosuchus rugosus
  • Deinosuchus riograndensis?
Synonyma
  • Polydectes
  • Phobosuchus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Deinosuchus („hrozivý krokodýl“) byl rod obřího krokodýla (aligatoroida), který žil v období svrchní křídy (věk kampán), zhruba před 80 až 73 miliony let na území dnešní Severní Ameriky (geologická souvrství Aguja, Menefee ad.).[1] Patří nejspíš k největším krokodýlovitým plazům, kteří kdy na Zemi žili.[2] Nově jsou rozeznávány jen dva druhy tohoto rodu, typový D. riograndensis a dále D. schwimmeri.[3] Potenciální vývojoví předkové tohoto druhu se mohli vyskytovat v období cenomanu na území současné Britské Kolumbie v Kanadě.[4]

Popis

Deinosuchové žili převážně v bahnitých sladkých vodách, které se vlévaly do moře. Zatím byla objevena víceméně jen lebka dlouhá až kolem 2 metrů, podle níž paleontologové odhadují celkovou délku těla obřího krokodýla až na 10 nebo dokonce 12 metrů.[5]

vzájemné srovnání krokodýla mořského a pravěkých krokodýlů

Hmotnost dosahovala podle odhadů zhruba 8,5 tuny, tedy zhruba stejně jako u populárního dinosauřího rodu Tyrannosaurus. Tím by se deinosuchus stal jedním z největších krokodýlů, kteří kdy žili na planetě Zemi (konkurentem je například další krokodýlí obr, africký rod Sarcosuchus nebo mnohem mladší miocenní kajman rodu Purussaurus).[6] Pravděpodobně obýval bažinaté oblasti, ve kterých lovil ryby, ale troufl si i na velké býložravé dinosaury, kteří přicházeli ke břehu, např. na hadrosauridy. O jeho způsobu života a stavbě těla se zatím pouze diskutuje. Byla objevena také fosilie malého mláděte deinosucha, jehož délka nepřekračovala 1 metr.[7]

Potrava

Jak bylo zjištěno díky nálezu kostí se stopami zubů deinosucha a předpokládaných koprolitů (zkamenělého trusu), živili se tito obří krokodýli také velkými obratlovci, včetně některých druhů dinosaurů.[8] Maximální síla čelistního stisku je u tohoto obra odhadována až na 102 800 Newtonů.[9] Síla čelistního stisku deinosuchů i robustnost jejich dentice svědčí o schopnosti lovit i značně velká zvířata (o hmotnosti v řádu tun), především snad býložravé dinosaury.[10] Mezi jeho kořist mohli patřit například velcí hadrosauridi (kachnozobí dinosauři) rodu Ornatops, známí ze sedimentů geologického souvrství Menefee.[11]

Lebka deinosucha

V populární kultuře

Deinosuchus je představen zejména v šesté epizodě fiktivně-dokumentárního seriálu Prehistorický park. Objevuje se také v závěrečném díle seriálu Putování s dinosaury, identifikován je však až ve stejnojmenné knize.

Odkazy

Reference

  1. SOCHA, Vladimír. Krokodýlí zabiják dinosaurů. OSEL.cz [online]. 13. září 2023. Dostupné online.  (česky)
  2. Benjamin F. Mohler, Andrew T. McDonald & Douglas G. Wolfe (2021). First remains of the enormous alligatoroid Deinosuchus from the Upper Cretaceous Menefee Formation, New Mexico. PeerJ. 9: e11302. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.11302
  3. Adam P. Cossette & Christopher A. Brochu (2020). A systematic review of the giant alligatoroid Deinosuchus from the Campanian of North America and its implications for the relationships at the root of Crocodylia. Journal of Vertebrate Paleontology. Article: e1767638. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2020.1767638
  4. A. Guy Plint, Charles W. Helm & Martin G. Lockley (2022). Crocodylian and dinosaur trace fossil assemblages from crevasse splay/levee and floodplain lake environments: middle Cenomanian Dunvegan Formation, northeast British Columbia, Canada. Historical Biology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2022.2043294
  5. SOCHA, Vladimír (2019). Nová cesta do pravěku. Nakl. CPress, Brno. ISBN 978-80-264-2494-9. (str. 98-99)
  6. https://dinosaurusblog.com/2020/02/24/nejvetsi-kajman-vsech-dob/
  7. Chase Doran Brownstein (2019). First Record of a Small Juvenile Giant Crocodyliform and its Ontogenetic and Biogeographic Implications. Bulletin of the Peabody Museum of Natural History. 60(1): 81-90. doi: https://doi.org/10.3374/014.060.0104
  8. http://news.nationalgeographic.com/news/2010/03/100323-giant-croc-crocodile-dinosaurs-deinosuchus-feces-poop/
  9. http://www.osel.cz/index.php?clanek=6876
  10. https://phys.org/news/2020-08-power-deinosuchus-teeth-size-bananas.html
  11. Andrew T. McDonald, Douglas G. Wolfe, Elizabeth A. Freedman Fowler & Terry A. Gates (2021). A new brachylophosaurin (Dinosauria: Hadrosauridae) from the Upper Cretaceous Menefee Formation of New Mexico. PeerJ. 9: e11084. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.11084

Externí odkazy

Zdroj