De Havilland Canada DHC-6 Twin Otter

DHC-6 Twin Otter
DHC-6 Twin Otter (C-GKCJ), Baffinův ostrov, Kanada
DHC-6 Twin Otter (C-GKCJ), Baffinův ostrov, Kanada
Určení dopravní a transportní letoun
Původ Kanada
Výrobce de Havilland of Canada, Ltd., Downsview, Ontario, Kanada
První let 20. 5. 1965
Uživatel Royal Canadian Air Force
Metro Airlines, United States Air Force, Armée de l'Air
Výroba 1966-1988
od 2007 (výroba obnovena u společnosti Viking Air)
Vyvinuto z typu DHC-3 Otter
Další vývoj DHC-7
Některá data mohou pocházet z datové položky.

De Havilland Canada DHC-6 Twin Otter je kanadský dvoumotorový turbovrtulový hornoplošník pro 12 až 20 cestujících s pevným příďovým podvozkem.

Vznik

De Havilland DHC-6 (C-GMAS) s lyžovým podvozkem
Kokpit letounu DHC-6 Twin Otter

V roce 1964 bylo ve firmě DHC rozhodnuto, že základní aerodynamická i technologická koncepce letounu De Havilland Canada DHC-3 Otter bude využita pro inovovaný letoun DHC-6. Konstrukce DHC-3 měla rezervu nosnosti a pevnosti, avšak jejich využití limitovala hvězdicová pohonná jednotka. Pro pohon nového stroje byla zvolena dvojice turbovrtulových motorů Pratt & Whitney of Canada PT6A-6 o výkonu po 426 kW, umístěných na vzpěrovém obdélníkovém křídle s dvojštěrbinovými vztlakovými klapkami.

Vývoj a nasazení

Plovákový De Havilland DHC-6 Twin Otter letecké společnosti West Coast Air

Prototyp DHC-6 (CF-DHC-X) byl zalétán 20. května 1965,[1] osvědčení amerického úřadu FAA získal v červenci 1966. První stroj ze série DHC-6-100 byl předán správě zemědělství a lesnictví provincie Ontario.[zdroj⁠?] Sloužil zejména v protipožárním průzkumu a přepravě požárních družstev.

Twin Otter nalezl uplatnění také v celé řadě vojenských uživatelů, např. USAF, kde létá pod označením UV-18B, nebo Fuerza Aérea de Chile.

Od čtvrtého sériového letounu byly motory PT6A-6 nahrazeny typem PT6A-20 se stejným výkonem, avšak s příznivějšími vzletovými charakteristikami. Celková produkce dosáhla počtu 115 strojů.[zdroj⁠?]

V dubnu 1968 byla ve výrobě zavedena verze DHC-6-200 s prodlouženou přídí trupu, kde byl i zavazadlový prostor pro cestující. Obě varianty mohly mít místo podvozkových kol namontovány lyže, kombinované lyže s koly, nebo dva plováky. V tomto případě mají Twin Ottery kratší příď a na VOP dvě pomocné svislé plošky pro vyrovnání zvětšené plochy před těžištěm.

Od 231. draku se DHC-6 dodával ve zdokonalené verzi DHC-6-300, jejíž první sériový kus byl předán na jaře 1969.[zdroj⁠?] Je poháněna motory PT6A-27 po 486 kW, čímž se podstatně zlepšily vlastnosti stroje v kategorii STOL. Twin Ottery byly dodávány také s přídavnou nádrží pro náklad do hmotnosti 272 kg, zavěšenou pod trupem.

Verze DHC-6-300S byla vybavena pro dosažení nejvyšší bezpečnosti provozu za cenu snížení počtu pasažérů na 11.[zdroj⁠?]

Dne 1. října roku 2008 byl zalétán prototyp DHC-6-400[2] (C-FDHT) s motory PT6A-34 po 551 kW. Limitovaná sériová výroba varianty byla obnovena u společnosti Viking Air, která odkoupila výrobní plány a práva k typu.[3]

Specifikace

Údaje dle[4]

Třípohledový nákres

Hlavní technické údaje

  • Rozpětí: 19,81 m
  • Délka: 15,77 m
  • Nosná plocha: 39,02 m²
  • Prázdná hmotnost: 3320 kg
  • Vzletová hmotnost: 5670 kg

Výkony

  • Maximální rychlost: 338 km/h
  • Cestovní rychlost: 290 km/h
  • Stoupavost u země: 8,1 m/s
  • Dostup: 8140 m
  • Maximální dolet: 1775 km

Odkazy

Reference

  1. Riccardo Niccoli, De Havilland Canada DHC-6 Twin Otter, Letadla Nejvýznamnější současné i historické typy, 2001, str. 120
  2. CARLA, Wilson. First flight for new Twin Otter a "boring" success. Victoria Times-Colonist. 1. října 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)  Archivováno 2. 10. 2008 na Wayback Machine.
  3. SARSFIELD, Kate. Viking restarts Twin Otter production. Flightglobal [online]. 2007-04-02 [cit. 2018-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Václav Němeček, De Havilland Canada DHC-6 Twin Otter, Dvoumotorová proudová a turbovrtulová dopravní letadla, 1981, str. 77

Literatura

  • NĚMEČEK, Václav. Dvoumotorová proudová a turbovrtulová dopravní letadla. 1. vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1981. (Atlas letadel). 
  • GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 77. 
  • NICCOLI, Riccardo. Letadla Nejvýznamnější současné i historické typy. Praha: Ikar, 2001. 224 s. ISBN 80-242-0651-x. 

Externí odkazy

Zdroj