Davit Chachaleišvili

Davit Chachaleišvili
Rodné jméno დავით ხახალეიშვილი
Narození 28. února 1971
Kutaisi
Úmrtí 11. ledna 2021 (ve věku 49 let)
Povolání judista
Ocenění zasloužilý mistr sportu SSSR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Judo na LOH
zlato LOH 1992 těžká váha
Mistrovství světa v judu
stříbro MS 1993 těžká váha
bronz MS 1995 těžká váha
Mistrovství Evropy v judu
zlato ME 1993 těžká váha
zlato ME 1996 těžká váha
MS v judu - bez rozdílu vah
stříbro MSbrv 1991 bez rozdílu vah
bronz MSbrv 1993 bez rozdílu vah
ME v judu - bez rozdílu vah
zlato MEbrv 1993 bez rozdílu vah
bronz MEbrv 1990 bez rozdílu vah
Mistrovství světa v sambu
zlato MS 1996 supertěžká váha
zlato MS 1997 supertěžká váha

Davit Chachaleišvili (gruzínsky დავით ხახალეიშვილი), (28. února 1971 Kutaisi, Sovětský svaz – 11. ledna 2021) byl reprezentant Sovětského svazu a Gruzie v judu a sambu. Byl olympijským vítězem z roku 1992.

Sportovní kariéra

S judem začínal v 8 letech v rodném městě pod vedením Omara Merabišviliho. Po dvou titulech mistra Evropy v juniorech se v roce 1989 stal členem sovětské reprezentace. V roce 1992 se stal hlavním aktérem často složité sportovní politiky. Trenér Sovětů Vladimir Kaplin měl v těžké váze svého favorita Sergeje Kosorotova. Kosorotov dosahoval velmi dobrých výsledků a měl reprezentovat Společenství nezávislých států na olympijských hrách v Barceloně, i když měl s Chachaleišvilim zápornou bilanci. Do hry tak vstoupila zákulisní hra funkcionářů, kteří přiměli Kaplina přehodnotit svojí nominaci na základě dodatečného zápasu. Chachaleišvili Kosorotova porazil a na olympijské hry v roce 1992 nakonec odcestoval. Při úvodním ceremoniálu byl vlajkonošem gruzínské vlajky[1] a svoje vystoupení na hrách ozdobil ziskem zlaté olympijské medaile, když ve finále přejel na wazari-ippon Japonce Ogawu.

V roce 1993 potvrdil olympijskou formu ziskem medailí z mistrovství světa a Evropy, ale v dalších letech na něho dolehla ekonomická krize postsovětských zemí. Peníze na přípravu sehnal až s blížícími se olympijskými hrami v Atlantě. V roce 1996 se vrátil v plné síle a patřil k hlavním favoritům na olympijských hrách. Jenže k schylovanému finále mezi ním a Francouzem Davidem Douilletem nakonec nedošlo z těžko uvěřitelných důvodů. Na předzápasové vážení dorazil pozdě[2] a byl z olympijského turnaje diskvalifikován. Tato sportovní tragédie na něm zanechala stopu v podobě nezájmu dále zápasit. Chuť si nespravil ani ziskem titulu mistra světa v sambu. V roce 1997 se navíc nepohodl se staronovým trenérem Chabarelim a ukončil sportovní kariéru. V roce 1999 se ještě pokusil o návrat, ale bez lepšího výsledku. Věnoval se politické činnosti.

Vyznamenání

Výsledky

Váhové kategorie

Turnaj Sovětský svaz
1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997
17 18 19 20 21 22 23 24 25 26
těžká váha
Olympijské hry — 1. dns
Mistrovství světa — — 2. 3. —
Mistrovství Evropy — — — — — 1. — — 1. úč.
ME juniorů 1. 1. — —

Bez rozdílu vah

Turnaj 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997
17 18 19 20 21 22 23 24 25 26
Mistrovství světa — 2. 3. — —
Mistrovství Evropy — — 3. — — 1. — úč. — —

Podrobnější výsledky

Olympijské hry

Rok Kategorie 1/64 1/32 1/16 čtvrtfinále semifinále finále
LOH 1992 těžká váha x výhra – 4:37/kys
Senegal Khalifa Diouf 		výhra – waz/hrm
Kuba Frank Moreno 		výhra – kok/hkg
Polsko Rafał Kubacki 		výhra – waz/tos
Maďarsko Imre Csősz 		výhra – 1:04/hrm+tno (wip)
Japonsko Naoja Ogawa
LOH 1996 těžká váha prohra – (fus)
Rumunsko Alexandru Lungu 		— — — — —

Mistrovství světa

Rok Kategorie 1/64 1/32 1/16 čtvrtfinále semifinále opravy opravy opravy o bronz finále
MS 1991 těžká váha nestartoval – Sergej Kosorotov
MS 1993 těžká váha x výhra
Čína Liou Šeng-kang 		výhra
Belgie Harry Van Barneveld 		výhra
Jižní Korea Kim Kon-su 		výhra
Německo Frank Möller 		— — — — prohra
Francie David Douillet
MS 1995 těžká váha volný los prohra
Japonsko Naoja Ogawa 		— — — výhra
Belgie Harry Van Barneveld 		výhra
Čína Liou Šeng-kang 		výhra
Estonsko Indrek Pertelson 		výhra
Španělsko Ernesto Pérez 		—

Mistrovství Evropy

Rok Kategorie 1/32 1/16 čtvrtfinále semifinále opravy opravy o bronz finále
ME 1991 těžká váha nestartoval – Sergej Kosorotov
ME 1992 těžká váha nestartoval – Sergej Kosorotov
ME 1993 těžká váha výhra
Španělsko Ernesto Pérez 		výhra
Bulharsko Damjan Stojkov 		výhra
Ruslan Šarapov 		výhra
Lucembursko Igor Muller 		— — — výhra
Francie David Douillet
ME 1994 těžká váha nestartoval – Alexandre Davitašvili
ME 1995 těžká váha nestartoval – Alexandre Davitašvili
ME 1996 těžká váha volný los výhra
Německo Ralf Koser 		výhra
Rumunsko Alexandru Lungu 		výhra
Maďarsko Imre Csősz 		— — — výhra
Rusko Sergej Kosorotov
ME 1997 těžká váha výhra
Rusko Tamerlan Tmenov 		výhra
Řecko Charalabos Papajoanu 		prohra
Nizozemsko Dennis van der Geest 		— prohra
Estonsko Indrek Pertelson 		— — —

Reference

  1. ↑ Mezinárodní olympijský výbor povolil Společenství nezávislých států aby jejich zástupci směli nastupovat pod vlajkami svých zemí a v případě vítězství hrála jejich národní hymna.
  2. ↑ Vedoucí výpravy údajně špatně pochopil místo vážení a jel s ním na jiné místo.
  3. ↑ President Margvelashvili Awards Presidential Order of Excellence to Olympic Champions. president.gov.ge [online]. [cit. 2020-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 

Externí odkazy

Zdroj