Darigangové

Darigangové
Populace
	26 834 (2015)
Země s významnou populací
	Mongolsko

Darigangové jsou mongolské etnikum, které se formovalo v období 17. až první polovině 18. století. Jsou to potomci dědičných pastevců, kteří se měli starat o státní dobytek ve vymezené oblasti se zvláštním správním postavením, tzv. Dariganze. Žijí převážně na území Süchbátarského ajmagu v Mongolsku.

Dějiny

Darigangové jsou etnická skupina, která vznikla na konci 17. a v první polovině 18. století. Po rozšíření své moci na jižní Mongolsko a Chalchu se vládci říše Čching v roce 1697 rozhodli vytvořit stáda vojenských jednotek, pro které byly osvobozeny jihovýchodní země Chalchy a severovýchodní země jižního Mongolska, toto území bylo vyčleněno z ajmagu Tüšet chána a Sečen chána. Pro jejich udržování byl vybrán Cerendžav nojon z ajmagu Tüšet chána, který překočoval do Darigangy i se svými poddanými. Spolu s tím Darigangové také organizovali státní stáda velbloudů a ovcí získaných od ojratského Galdan bošogtu chána a dalších nojonů loajálních Mandžuům. Další pastevci byli vybráni hlavně z Čacharů ve Vnitřním Mongolsku. Též zde byla za účelem chovu vojenského stáda ponechána část válečných zajatců z armády Galdana. Pro celou Darigangu byla vybudována zvláštní správní struktura pěti chošúnů (pěti stád): levé a pravé koňské stádo, levé a pravé stádo velbloudů a jedno stádo ovcí. Nejprve bylo stádo ovcí k dispozici čacharskému správci („nítín darga“), poté byla všechna stáda koní a velbloudů převedena do jurisdikce jednoho vůdce, který měl na starosti všechny („bugdín darga“).

Jak badatelé poznamenávají, od roku 1709 (1703) bylo aratům jiných ajmagů a chošunů zakázáno usazovat se na pastvinách Darigangy, a území bylo osídleno pouze dědičně pastevci vojenských stád. Tedy od konce 17. do počátku 18. století byly položeny základy pro vytvoření etnické mongolské skupiny Darigangů, skládající se z Chalchů, Čacharů a částečně Ojratů. V 18. století tak vznikla etnokulturní komunita obyvatel Darigangů s vlastními specifickými zvyky, zvláštnostmi řeči, oblečením, hrami a specifickým stříbrnickým řemeslem známým po celém Mongolsku, které spojovalo jedno jméno - Dariganga. Na konci 19. století žilo v Dariganze asi 2,9 tisíce rodin. Výzkum ukazuje, že dialekt darigangština je nejblíže k chalchské mongolštině a jejich zvyky, zejména svatby, jsou smíšené povahy a obsahují jak chalchské prvky, tak jihomongolský typ.

Etnonymum

Název darganga je tvořen dvěma slovy: ze sanskrtu - tara a gamga (tara gamga). První z nich je tara (zachránce), druhé gamga (klidná chůze) je název slavné indické řeky Gangy.^[1] Sanskrtské slovo tara se v mongolštině vyslovuje dara nebo dari. V dávných dobách se současná hora Altan-ovó jmenovala Dara; a krásné jezero nacházející se na jeho jižní straně je Ganga. Názvy hory a jezera Dara + Ganga (tara + gamga) společně tvořily název blízkých zemí, který se později, od konce 17. do začátku 18. století, přetransformoval do názvu místního etnika skupina.

Znovuosídlení

Darigangové žijí na území somonů Darganga, Naran, Ongon, Bajandelger, Asgat, Chalzan, Tüvšinširé a Úlbajan v Süchbátarském ajmagu.

Podle prozatímního sčítání lidu z roku 2015 žilo 81,2 % všech Darigangů v Mongolsku v Süchbátarském ajmagu, 12,9 % v Ulánbátaru, 2,5 % v Dornodském ajmagu, 0,7 % každý v Dornogovském a Chentínském ajmagu.^[2]