Dagmar Šaurová

PhDr. Dagmar Šaurová
Narození 21. listopadu 1909
Jablonec nad Nisou
Úmrtí 30. ledna 1982 (ve věku 72 let)
Brno
Alma mater Filozofická fakulta Masarykovy univerzity (1949–1953)
Povolání archeoložka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Dagmar Šaurová (21. listopadu 1909 Jablonec nad Jizerou – 30. ledna 1982 Brno) byla česká historička, archeoložka, v 50. a 60. letech 20. století také ředitelka muzea ve Slavkově u Brna.

Život

Ačkoli se 21. listopadu 1909 narodila v severočekém Jablonci nad Jizerou, většinu života prožila v jihomoravském Brně.[1] Nejprve ještě v meziválečném období v letech 1932–1937 vystudovala farmacii a po druhé světové válce k ní přidala v letech 1949–1953 studium na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Zde studovala archeologii, resp. obor historie-prehistorie, stala se promovanou historičkou a následně získala i doktorát (PhDr.).[2][3]

Po několika předchozích zaměstnáních pracovala v letech 1955–1970 v muzeu ve Slavkově u Brna, převážnou dobu jako ředitelka. Touto funkcí byla pověřena 1. srpna 1955[3] a vykonávala ji až do roku 1970, kdy odešla do důchodu.[1] Podle Vladimíry Zichové se tak stala nejdéle sloužící ředitelkou slavkovského muzea a „[z]a dobu svého působeni přetvořila muzeum v moderní instituci prezentující jak regionální, tak evropské dějiny“.[3] Jejím přičiněním se v muzeu soustředil bohatý sbírkový fond, např. ještě za života Josefíny Kounicové vyjednala a v roce 1961 přebírala pozůstalost po ní a jejím choti Václavu Kounicovi.[3]

Hlavní doménou Šaurové však byl archeologický výzkum zaniklých středověkých vesnic a hrádků (zvláště Kepkova) v nedalekém Ždánickém lese.[4] Díky jejímu úsilí se zaniklá ves Konůvky stala jednou z prvních kompletně prozkoumaných středověkých vesnic v Československu.[1] Zkoumala také Bohušice[5], Mezilesice[6], Skřípov[7] či Vilémov.[1] Ostatně v letech 1955–1957 pracovala i pro Archeologický ústav ČSAV v Brně a v letech 1957–1959 pro Moravské muzeum v Brně.[2] Ve slavkovském muzeu však byla prakticky po celou dobu jedinou odbornou pracovnicí a po jejím odchodu do důchodu v roce 1970 nemělo muzeum žádného kvalifikovaného archeologa, a tak byl celý výzkum převeden do Moravského muzea, kde jej postupně zpracovala Zdeňka Měchurová.[4] Dagmar Šaurová zemřela v Brně 30. ledna 1982 ve věku 73 let.[1][4]

Reference

  1. ↑ a b c d e ZICHOVÁ, Vladimíra. 100. výročí narození Dagmar Šaurové. Slavkovský zpravodaj. Slavkov u Brna: BM typo, 2009-10-31, čís. 10, s. 11. Dostupné online. 
  2. ↑ a b HUBEROVÁ, Vladimíra (hub). PhDr. Dagmar Šaurová, CSc. [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2015-02-20 [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d ZICHOVÁ, Vladimíra. Sté výročí založení muzea ve Slavkově u Brna (8. část). Slavkovský zpravodaj. Slavkov u Brna: BM typo, 2023-12-23, roč. XXV, čís. 12, s. 15. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c ZICHOVÁ, Vladimíra. Sté výročí založení muzea ve Slavkově u Brna (9. část). Slavkovský zpravodaj. Slavkov u Brna: BM typo, 2024-02-24, roč. XXVI, čís. 2, s. 13. Dostupné online. 
  5. ↑ MĚCHUROVÁ, Zdeňka. Zaměření a charakter zaniklé vsi Konůvky (kat. Heršpice, okr. Vyškov) : příspěvek k poznání středověkých cest na Moravě. Archaeologia historica. 1998, roč. 23, čís. 1, s. 161–172. Dostupné online [cit. 2024-03-07]. ISSN 0231-5823. 
  6. ↑ Les Zámčisko - tvrziště, ZSV Mezilesice - Území s archeologickými nálezy. Státní archeologický seznam ČR [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  7. ↑ ŠAUROVÁ, Dagmar. Středověká vesnice Skřípov zaniklá v husitském revolučním hnutí. Archaeologia historica. 1980, roč. 5, čís. 1, s. 187–191. Dostupné online [cit. 2024-03-07]. ISSN 0231-5823. 

Literatura

Externí odkazy

Zdroj