Džadída

Džadída
ⴰⵍ-ⵊⴰⴷⵉⴷⴰ/الجديدة
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 1 m n. m.
Časové pásmo UTC+0
Stát MarokoMaroko Maroko
Region Casablanca-Settat
Džadída
Džadída
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 194 934 (2014[1])
Světové dědictví UNESCO
Název lokality Medína v As-Sawíre
Typ kulturní dědictví
Kritérium ii, iv
Odkaz 753 (anglicky)
Zařazení 2004 (28. zasedání)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Džadída[2] (arabsky الجديدة‎, berbersky: ⴰⵍ-ⵊⴰⴷⵉⴷⴰ) --s bývalými jmény al-Breyja (arabsky البريجة‎), Mazagan (arabsky مازاگان‎, berbersky: ⵎⴰⵣⴰⴳⴰⵏ, Francouzský: Mazagan, Portugalština: Mazagão) a al-Mahdouma (arabsky المهدومة‎)-- je přístavní město na atlantském pobřeží Maroka, ve kterém žije bezmála 200 000 obyvatel. Patří k stejnojmenné provincii Al-Džadída v regionu Casablanca-Settat. V minulosti bylo součástí portugalské koloniální říše.


Opevnění

Historické opevnění centra města patří od roku 2004 mezi místa světového kulturního dědictví UNESCO. Na seznam památek chráněných UNESCEM bylo zařazeno jako výjimečný příklad prolnutí marockých a evropských vlivů. Za historicky zvláště významnou stavbu je považována cisterna pitné vody, která byla součástí prvního opevnění vybudovaného Portugalci - tzv. „Castelo Mazagao“, postaveném ještě ve stylu portugalských pozdně středověkých pobřežních pevností.

První stavby zde Portugalci začali stavět na přelomu 15. a 16. století, intenzivní fáze budování renesanční fortifikace města začala urychleně v roce 1541, po dobytí nedaleké portugalské pevnosti Santa Cruz na mysu Gué v oblasti dnešního Agádíru šarífou Abu Abdullahem Muhammadem I. z dynastie Saadů. Král Jan III., syn krále Manuela I. Šťastlivého, rozhodl o vybudování moderní pevnosti v „italském“ stylu a svěřil vedení skupiny nejlepších architektů země svému bratrovi Ludvíkovi (Luísovi, 1506-1555), který byl nadstandardně vzdělán jak v matematice, tak v architektuře.

K renomovaným pevnostním architektům podílejícím se na budování pevnosti patřil Benedetto da Ravenna, jenž předtím působil ve službách Karla V., Joao de Castilho, jeden z nejvýznamnějších stavitelů manuelské éry, Diego de Torralva, patřící k hlavním portugalským renesančním architektům, i budoucí královský stavitel portugalských pevností Miguel de Arruda či Francisco de Holanda, který se právě vrátil ze studijní cesty v Itálii podpořené královským stipendiem.

Pevnost se v této oblasti plánovala postavit přibližně 20 let, uvažovalo se o ní již na sklonku vlády krále Manuela. Až v letech 1541-1542 tu v rekordním čase bylo vybudováno město obklopené na svou dobu jedním z nejmodernějších opevnění. Pevnost má přibližně osmiúhelníkový tvar se čtyřmi dominantními rohovými bastiony.

Dějiny

V letech 1502 až 1769 bylo město v držení Portugalců pod jménem Mazagão. V roce 1769 jej získal marocký sultán Mohammad III. a tím byla ukončena portugalská přítomnost v severní Africe. Evakuované portugalské obyvatelstvo bylo z velké části přesídleno do Brazílie, kde založilo obec Nova Mazagão (ve státě Amapá).

Hospodářství

Z města probíhá vývoz mandlí, kukuřice, cizrny, ovčí vlny, vosku a vajec. Naopak je dovážena bavlna, cukr, čaj a rýže. Kvalita místních pláží je ovlivněna znečištěním z přístavů a továren u pobřeží.

Fotogalerie

Partnerská města



Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku El Jadida na anglické Wikipedii.

  1. Morocco: administrative units, extended [online]. GeoHive [cit. 2016-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (anglicky) 
  2. BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 28, 107. 

Literatura

  • MOREIRA, Rafael. A Construção de Mazagão – cartas inéditas 1541-1542, Lisboa, 2011.Vydané dokumenty ke stavbě opevnění.
  • KYSILKOVÁ, Kristyna. Manuelská gotika a její vztah k pozdně gotické architektuře ve střední Evropě. Disertační práce, Praha, FA ČVUT, 2015, 287 s.
  • STANĚK Karel. K charakteru a významu portugalských aktivit v Maroku (1415-1769), rigorózní práce, FF UK, 2011.

Externí odkazy

Zdroj