Dům U Zelené ratolesti

U Zelené ratolesti
severní křídlo domu z Husovy ulice
severní křídlo domu z Husovy ulice
Účel stavby

pension, hospoda, kanceláře

Základní informace
Sloh klasicistní
Architekt Josef Sandner
Výstavba 1821
Přestavba 1831
Stavitel Josef Sandner
Stavebník Tadeáš Lanna
Další majitelé Vojtěch Lanna starší, Vojtěch Lanna mladší, Bratři Zátkové
Současný majitel Zelená ratolest a.s.[1]
Poloha
Adresa Husova 5, České Budějovice, ČeskoČesko Česko
Ulice Husova třída
Souřadnice 48°58′40,22″ s. š., 14°28′11,71″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 32780/3-822 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dům U Zelené ratolesti stojí na Husově třídě v Českých Budějovicích. Od svého vzniku v roce 1821 sloužil především jako zájezdní hostinec.[2] Patrně zkomolením jeho německého názvu Zum Grünen Ast vzniklo i dříve používané lidové označení U Krenostu.[3] Od roku 2012 je v domu U Zelené ratolesti provozován penzion a dvě hospody: Kozlovna a Plzeňka.

Historie

První písemná zmínka se váže k 3. srpnu 1763, kdy již existující hostinec vyhořel v důsledku zásahu bleskem.[4]

Lannové

Současný dům U Zelené ratolesti postavil v roce 1821 Tadeáš Lanna, jeho syn Vojtěch Lanna starší ho o deset let později nechal významně přestavět podle plánu Josefa Sandnera. Dům byl postaven se třemi křídly, které spolu tvořily dvůr otevřený na východní stranu, kudy mohly z vedlejší ulice zajíždět hosté nebo vozy se zásobováním. V severním křídle u hlavní ulice byl od počátku zájezdní hostinec, západní křídlo se používalo k ustájení koní a v jižním křídle byla původně dílna na zpracování vlny. Sedm let po jeho přestavbě byla na přání Vojtěcha Lanny staršího k domu U Zelené ratolesti protažena koněspřežka, která předtím končila v České ulici. Tím dům začal sloužit také jako překladiště zboží.[2] Z roku 1859 se dochoval záznam o návštěvě Alexandra Seika, tehdy ještě potulného fotografa, který si v hostinci U Zelené ratolesti zřídil dočasný fotoateliér. Později se Alexander Seik usadil v Táboře, kde si svou profesí dobře vydělal a dokonce se stal tamějším starostou.[5]

Společnost Kotva a Zátkové

S blížícím se koncem 19. století upadala lodní doprava soli. Vojtěch Lanna mladší proto v roce 1895 prodal dům U Zelené ratolesti i s okolními pozemky společnosti Kotva. Kotva část pozemků prodala v roce 1906 spolku Ludmila, který usiloval o stavbu ženské průmyslové školy, a pár let poté další část pozemků obchodní a průmyslové komoře pro stavbu sídla komory.[3] Dům U Zelené ratolesti začala pronajímat firmě Bratři Zátkové. Ti dům využívali pro skladování obilí[6] a v roce 1909 dům odkoupili i se zbývajícím pozemkem u Dlouhého mostu, kde si později postavili rodinnou vilu.[3] Po odkupu domu U Zelené ratolesti sem Zátkové přesunuli své firemní kanceláře. Zahradu domu používali v 1. polovině 20. století také členové Sokola pro pořádání akcí a koncertů.[6]

Po druhé světové válce

Po druhé světové válce byly administrativní prostory domu U Zelené ratolesti využívány ředitelstvím národního podniku Jihočeské pekárny a v přízemí byla provozovna cukrářství. Bylo přebudováno půdní patro ve všech křídlech a nově vznikly střešní vikýře. Od dubna 2012 domě sídlí hospody Kozlovna a Plzeňka, funguje zde penzion a kanceláře jsou využívány různými firmami.[6]

Reference

  1. ↑ Informace o pozemku 4408 [online]. Nahlížení do katastru nemovitostí [cit. 2021-03-15]. 
  2. ↑ a b U Zelené ratolesti [online]. Encyklopedie Českých Budějovic [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c ŽÁKAVEC, Theodor. Lanna: příspěvek k dějinám hospodářského vývoje v Čechách a v Československu.. Praha: Spolek československých inženýrů, 1936. S. 14, 66. 
  4. ↑ KOVÁŘ, Daniel. Legendy mezi hospodami v Budějovicích. Barbar [online]. Časopis Barbar, 2015-01-06 [cit. 2021-11-05]. Dostupné online. 
  5. ↑ PLETZER, Karel. Českobudějovické ateliéry 1853-1929. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 2001. S. 3–4. 
  6. ↑ a b c městský dům Zelená ratolest [online]. Památkový katalog [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj