Důl Josef (Slezská Ostrava)
| Důl Josef (Slezská Ostrava) | |
|---|---|
 Informační deska v místě zasypané jámy Josef
| |
| Základní údaje | |
| Typ díla | Hlubinný důl |
| Rozloha | 8 ha |
| Maximální hloubka | 166 |
| Těžba | černé uhlí |
| Poloha | |
| Okres | Ostrava-město |
| Obec | Slezská Ostrava |
| Revír | OKR |
| Souřadnice | 49°50′20,88″ s. š., 18°17′49,15″ v. d. |
| Provozní údaje | |
| Období těžby | 1847–1881 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Důl Josef byl černouhelný hlubinný důl ve Slezské Ostravě, v části nazývané Kamenec. Patřil mezi doly na Jaklovci.
Historie
Kutací práce
V důlním poli dolu Josef byly 23. ledna 1830 propůjčeny 2 důlní míry bez pojmenování Franz Josephu hraběti Wilczkovi. Propůjčka byla udělena na nález uhelné sloje při hloubení jámy Světlík č. 5, který byl vyhlouben v souvislosti s postupem ražby Jaklovecké dědičné štoly. V roce 1842 koupil Salomon Mayer Rothschild (1774 – 1855) od hraběte Wilczka polovinu důlního pole Boží požehnání (Segen Gottes) zřejmě včetně těchto nepojmenovaných důlních měr.[1]
Vlastní jáma Josef byla založena v roce 1847 Salomonem Mayerem Rothschildem a stala se základem dolu Josef. Původní funkce jámy byla těžní a vodní jámou. Od roku 1863 do 1881 sloužila jáma Josef jako pomocná vodní jáma dolu Jindřich.[2]
Současný stav
Jáma Josef byla v roce 1881 zlikvidována v souvislosti s přeměnou slezsko-ostravského dolu Jindřich na pomocný důl dolu Terezie.
Strojní a technické zařízení
V roce 1863 byla jáma Josef 122,3 m hluboká, vybavena parním těžním strojem o výkonu 20 HP. Pro čerpání důlní vody byla vybavena tahadlovým čerpadlem o výkonu 60 HP. Na dole byla postavena kotelna.
Jáma byla později prohloubena na konečnou hloubku 166,0 m.
Po ukončení rekonstrukce dolu Terezie[3] a přípravy dolu Jindřich ve Slezské Ostravě na pomocný důl, byla Jáma Josef zlikvidována.
Těžba uhlí
Dobývaly se sloje svrchní hrušovské vrstvy ostravského souvrství.[1] Hlavní způsob dobývání bylo směrné piliřování z hloubky 125 m.
Údaje o dolu Josef (Slezská Ostrava)
| Název | Druh jámy | Založení | hloubka jámy [m] | těžba | vytěženo | likvidace | dobývací pole [ha] | poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Josef | těžní a vodní | 1847 | 166,0 | 1847 asi do 1863 | těžba nevykazována odděleně | 1881 | 8 | 1 jáma, 4 patra |
Odkazy
Reference
- ↑ a b Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, část 2. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 47–50.
- ↑ Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. Ostrava: Anagram, 2003.
- ↑ MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 158.
Literatura
- Uhelné hornictví v ostravsko-karviném revíru, Anagram 2003
Související články
