Dřenice (Cheb)

Dřenice
Kostel svatého Oldřicha
Kostel svatého Oldřicha
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Cheb
Okres Cheb
Kraj Karlovarský kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°4′4″ s. š., 12°27′18″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 50 (2021)[1]
Katastrální území Dřenice u Chebu
PSČ 350 02
Počet domů 9 (2011)[2]
Dřenice
Dřenice
Další údaje
Kód části obce 51071
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dřenice (německy Treunitz) jsou vesnice, místní část města Cheb. V roce 2011 zde trvale žilo 33 obyvatel.[3]

Historie

Prvně se Dřenice zmiňují v roce 1273. Před druhou světovou válkou zde žilo ve 36 domech 217 lidí. Po vysídlení německého obyvatelstva zůstala vesnice prázdná. Až později, když byla vybudována přehrada Jesenice, se z Dřenic stalo vyhledávané místo a bylo zde založeno několik kempů. Dnes zde trvale žije přibližně 15 lidí.

Přírodní poměry

Dřenice se nacházejí přibližně pět kilometrů východně od Chebu na severním břehu přehradní nádrže Jesenice v nadmořské výšce 447 metrů.

Místní pískovna s odhalenými vrstvami sedimentů je názornou ukázkou stratigrafie Chebské pánve. Pískovna je nalezištěm tzv. chebských vltavínů.[4]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 196 obyvatel, z nichž byl jeden Čechoslovák, 194 Němců a jeden cizinec. Všichni obyvatelé se hlásili k římskokatolické církvi.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů Dřenice[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 263 257 251 221 202 196 217 77 12 6 1 13 15 33
Počet domů 38 38 38 36 36 36 36 18 3 2 2 3 3 9

Pamětihodnosti

  • V Dřenicích se nachází původně románský kostel svatého Oldřicha z 12. století, který byl v 17. století barokně přestavěn. V dnešní době nemá žádné vnitřní vybavení a je ve velmi špatném stavu. Okolo něj se nacházel německý hřbitov, který po letech komunismu zpustl. V minulých letech byl revitalizován a nalezené náhrobky byly rozestavěny okolo kostela.
  • Před kostelem se nachází také jeden smírčí kříž, který sem byl přenesen z místa, které je dnes zatopeno přehradou.
  • Na západním okraji vesnice se nad vodní nádrží dochovaly pozůstatky dřenického hradiště.[7]
  • V prostoru mezi vesnicí a štěrkovnou se nachází dvě památkově chráněné archeologické lokality, z nichž západní byla pravděpodobně z velké části zničena těžbou písku a východní bývalým hřbitovem a výstavbou silnice. Z obou míst pochází nálezy z období mezolitu a mladší doby bronzové, ve které v nich stávala sídliště osídlená lidem lužické kultury.[8][9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 265. 
  4. ↑ Dřenice. Barevné sedimentární struktury a chebské vltavíny [online]. Sokolov: Geopark Egeria [cit. 2017-02-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Dřenice. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 241. 
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 3. 
  7. ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Dřenice, s. 77. 
  8. ↑ Rovinné neopevněné sídliště Dřenice I, archeologické stopy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-11-11]. Dostupné online. 
  9. ↑ Rovinné neopevněné sídliště Dřenice II, archeologické stopy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-11-11]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Zdroj