Dříteň

Dříteň
zámek Dříteň
zámek Dříteň
Znak obce DříteňVlajka obce Dříteň
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Hluboká nad Vltavou
Obec s rozšířenou působností České Budějovice
(správní obvod)
Okres České Budějovice
Kraj Jihočeský
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°8′34″ s. š., 14°20′46″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 1 711 (2025)[1]
Rozloha 46,08 km²[2]
Nadmořská výška 432 m n. m.
PSČ 373 48, 373 51, 375 01
Počet domů 620 (2021)[3]
Počet částí obce 9
Počet k. ú. 3
Počet ZSJ 11
Kontakt
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Dříteň
Dříteň 152
373 51 Dříteň
podatelna@obecdriten.cz
Starosta Josef Kudrle
Oficiální web: www.obecdriten.cz
Dříteň na mapě
Dříteň
Dříteň
Další údaje
Kód obce 544426
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dříteň (německy Zirnau) je obec v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. leží zhruba dvanáct kilometrů severozápadně od Hluboké nad Vltavou a 21 kilometrů od Českých Budějovic. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1432 (Janek, pacholek Mikulášóv z Dřietně vyručen z vězení z Budějovic). V 15. a 16. století byla Dříteň v majetku Malovců z Malovic, kteří sídlili na zdejší tvrzi a vlastnili řadu dalších vesnic v okolí (erbovní znamení Malovců, červeně uzděný zlatý půlkůň v modrém poli, je dnes součástí znaku obce). V roce 1598 Bohuslav Malovec přikoupil hrad Hluboká a přesídlil na něj. Po Bohuslavově smrti roku 1608 si jeho tři synové dědictví rozdělili, přičemž byla dříteňská část od Hluboké oddělena a připadla Václavu Malovcovi. Zanedlouho se tito tři bratři zúčastnili českého stavovského odboje, pročež jim byly statky roku 1622 konfiskovány a odevzdány císařskému generálovi Baltazaru Marradasovi coby úhrada žoldu. Od těch dob sdílela Dříteň osudy s hlubockým panstvím. V roce 1661 od Marradasova vnuka Bartoloměje koupil Hlubokou hrabě Jan Adolf ze Schwarzenbergu; dříteňskou vrchností pak Schwarzenbergové byli až do zániku feudalismu. Od roku 1850 podnes je Dříteň samostatnou obcí. V období od 14. června 1964 do 23. listopadu 1990 bylo do obce Dříteň začleněno Nákří.[4]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 348 2 451 2 445 2 436 2 502 2 507 2 328 1 756 1 661 1 381 1 263 1 167 1 294 1 522 1 633
Počet domů 299 321 330 334 354 357 398 440 408 383 369 376 504 574 620

Obecní správa

Místní části

(údaje ze sčítání lidu, celkem 504 domů a 1294 obyvatel k 1. březnu 2001)

  • Dříteň, k. ú. Dříteň, 13,01 km², 138 domů, 587 obyvatel
    • ZSJ Pazderna
  • Chvalešovice; k. ú. Chvalešovice, 14,26 km², 70 domů, 153 obyvatel, od 1. července 1985, předtím část obce Temelín
  • Libív; k. ú. Dříteň, 7 domů, 8 obyvatel, od 12. června 1960, předtím část obce Velice
  • Malešice; k. ú. Chvalešovice, 55 domů, 109 obyvatel, od 1. července 1985, předtím část obce Temelín
    • ZSJ Bílá Hůrka; 9 domů, 4 obyvatelé
    • ZSJ Malešice; 46 domů, 105 obyvatel
  • Radomilice; k. ú. Záblatí, 38 domů, 65 obyvatel, od 1. dubna 1976, předtím část obce Záblatí
  • Strachovice; k. ú. Záblatí, 29 domů, 57 obyvatel, od 1. dubna 1976, předtím část obce Záblatí
  • Velice; k. ú. Dříteň, 63 domů, 120 obyvatel, od 12. června 1960, předtím samostatná obec
  • Záblatí; k. ú. Záblatí, 18,86 km², 55 domů, 115 obyvatel, od 1. dubna 1976, předtím samostatná obec
  • Záblatíčko; k. ú. Záblatí, 43 domů, 80 obyvatel, od 1. dubna 1976, předtím část obce Záblatí

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. října 2004.[7]

Sportovní zájmy

V obci je hodně známý fotbal, ale v poslední době se také mluví o hokejbalu. HBK byl založen v září roku 2009 Tomášem Fišerem a Ladislavem Čiperou. Ze začátku se hokejbalistům nedařilo a první sezona byla hodně špatná. Hráči se seznamovali s pravidly hry a také se hrou jako takovou. Tento rok se jim vydařil a postoupili do čtvrtfinále play-off.

Ve vsi se také nachází fotbalový klub TJ Dříteň. Zde můžeme najít A-mužstvo, dorost, starší žáky a mladší žáky. Tento klub má dobré herní zázemí, až na mladší žáky hrají všichni A. třídu.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Dřítni.
  • Zámek Dříteň, obdélná patrová barokní budova s navazujícími hospodářskými stavbami svatého od středu obce. Původní malovecká tvrz, se ještě roku 1616 popisovala jako „starožitná, mnohými potřebami a pokoji k bytu pohodlná“, nedlouho poté však vyhořela a půl století zůstávala bez využití. Teprve v letech 1668 až 1774 byla pohořelá tvrz podle projektu Giacoma Antonia de Maggi rekonstruována na obydlí pro vrchnostenské úředníky. Byla vyhlášena kulturní památkou. Po rozsáhlé rekonstrukci se bývalý zámek stal sídlem místního obecního úřadu.[8]
  • Kostel svatého Dismase z roku 1691, filiální k farnosti Bílá Hůrka – kulturní památka; kostel byl postavený podle projektu Giacoma Antonia de Maggi.[9]
  • Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1751 – kulturní památka
  • Kovárna z roku 1855, dnes využita jako hospoda

Přírodní rezervace

V katastrálním území Záblatí je přírodní rezervace Radomilická mokřina.

Osobnosti

  • Jan Kostěnec (1834–1905), český malíř, ilustrátor a středoškolský pedagog, narozen v Bílé Hůrce
  • Rudolf Dvořák (1860–1920), orientalista, narozen v Dřítni
  • Ladislav Dvořák (1870–1933), prof. círk. dějin, ředitel vídeňského Frintanea, prelát v Českém Krumlově, prefekt malého semináře v Českých Budějovicích, narozen v Bílé Hůrce
  • Emilian Soukup, vlastním jménem František Soukup (1886–1962), teolog, narozen v Malešicích

Galerie

  • Dříteň
  • Obecní úřad a pošta
    Obecní úřad a pošta
  • Kaple
    Kaple
  • Kostel sv. Dismase
    Kostel sv. Dismase
  • Socha sv. Jana Nepomuckého
    Socha sv. Jana Nepomuckého
  • Věžička kostela
    Věžička kostela
  • Domy u kostela
    Domy u kostela
  • Zámek z druhé strany
    Zámek z druhé strany
  • Začátek obce
    Začátek obce
  • Křížek
    Křížek
  • Zámek
    Zámek
  • Stavení č.p.62
    Stavení č.p.62

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko - I. levý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ Udělené symboly – Dříteň [online]. 2004-10-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  8. ↑ TALÍŘOVÁ, Elmira. Chátrající zámek Dříteň odkoupila a opravila. Teď do něj přesunula obecní úřad. Budějcká Drbna [online]. 2020-09-05 [cit. 2020-09-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ kostel sv. Dismase - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj