Děpolt Martin Černín z Chudenic

Děpolt Martin hrabě Černín z Chudenic
Vrchní velitel v Sedmihradsku
Ve funkci:
1741 – 1747
Předchůdce Jan Jiří Kristián z Lobkowicz
Nástupce Otto Ferdinand Abensberg-Traun
Vojenská služba
Služba Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Hodnost generál jezdectva (1748), polní podmaršál (1737), generálmajor (1734)
Úmrtí 3. června 1755
Titul hrabě (1699)
Rodiče František Max Otto Černín z Chudenic a Eva Františka Příchovská z Příchovic
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děpolt Martin Protiva hrabě Černín z Chudenic (německy Theobald Martin Graf Czernin von und zu Chudenitz) (1680 – 3. června 1755 Prešpurk) byl generál císařské armády ze staré české šlechty. Byl účastníkem dynastických válek první poloviny 18. století a postupoval v hodnostech. V letech 1741–1747 zastával funkci zemského velitele v Sedmihradsku a po odchodu do výslužby získal hodnost generála jezdectva (1748).

Životopis

Pocházel ze starého českého šlechtického rodu Černínů z Chudenic, patřil k chudenické linii.[1] Narodil se jako nejmladší syn Františka Maxmiliána Černína (1642–1699) a jeho manželky Evy Františky, rozené Příchovské z Příchovic.[2] Po otcově smrti byl spolu se staršími bratry povýšen do hraběcího stavu (1699)[3] a sdílel také společnou držbu panství a hradu Švihov, které však muselo být pro dluhy prodáno již v roce 1700. Švihovské panství převzal vzdálený strýc Heřman Jakub Černín z významnější nedrahovické linie.[4][5] Děpolt Martin od mládí sloužil v císařské armádě a uplatnil se jako důstojník jezdectva, bojoval ve válce o španělské dědictví, dosáhl hodnosti plukovníka a mezitím získal titul císařského komorníka. Po válce o španělské dědictví byl posádkovým velitelem v Miláně. Během své vojenské kariéry využíval konexí na významnější nedrahovickou linii Černínů a archivně je doložena jeho bohatá korespondence se vzdáleným bratrancem Františkem Josefem Černínem.[6][7] V roce 1723 se v Praze zúčastnil korunovace Karla VI. českým králem a zmíněného Františka Josefa během korunovačních slavností zastupoval ve funkci nejvyššího číšníka.[8]

V roce 1734 byl povýšen do hodnosti generálního polního strážmistra (Generalfeldwachtmeister, respektive generálmajor). Téhož roku byl zraněn a zajat v bitvě u Bitonta ve válce o polské dědictví. V roce 1737 dosáhl hodnosti polního podmaršála a zúčastnil se války s Osmanskou říší. V letech 1741–1747 zastával funkci velitele v Sedmihradsku.[9] Zde jako první organizoval stálé a pravidelné jednotky císařské armády. Po odvolání ze Sedmihradska a propuštění do penze získal hodnost generála jezdectva (1748).[10]

V roce 1737 se oženil s baronkou Marií Antonií von Stomm (1715–1763), dcerou plukovníka Jana Františka Stomma.[11] Z manželství se narodila jediná dcera Marie Ludmila (1744–1802), dáma Řádu hvězdového kříže, provdaná v roce 1769 za hraběte Michala Václava Chorinského z Ledské (1736–1806), c. k. komořího a majitele statků na Moravě.[12][13]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ottův slovník naučný, díl VI.; Praha, 1893, s. 624–625 (heslo Černín z Chudenic) dostupné online
  2. ↑ Rodokmen Černínů na webu euweb.cz dostupné online
  3. ↑ JUŘÍK, Pavel: Czerninové. Nezahyneš ani ohněm ani mečem; Praha, 2021; s. 17 ISBN 978-80-242-7274-0
  4. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 338
  5. ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII.; Praha, 2008; s. 384 ISBN 978-80-7277-041-0
  6. ↑ VOKÁČOVÁ, Petra: Příběhy o hrdé pokoře. Aristokracie českých zemí v době baroka; Academia Praha, 2014; s. 427, 735 ISBN 978-80-200-2364-3
  7. ↑ VÁVRA, Filip: Mezi Vídní a Prahou. Komunikace Františka Josefa Černína se správcem jeho vídeňských paláců ve 20. a první polovině 30. let 18. století (diplomová práce); Fakulta filozofická Univerzity Pardubice, 2018; s. 64 dostupné online
  8. ↑ Kolektiv: Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723; Národní galerie Praha, 2009; s. 203, 210 ISBN 978-80-7432-002-6
  9. ↑ Přehled velitelů v Sedmihradsku 1691–1861 dostupné online
  10. ↑ Služební postup Děpolta Martina Černína in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618–1815); Vídeň, 2006; s. 23 dostupné online
  11. ↑ WISSGRILL, Franz Karl: Schauplatz des landsässigen niederösterreichischen Adels, II. díl; Vídeň, 1795; s. 182 dostupné online
  12. ↑ MERAVIGLIA, Rudolf: Böhmische Adel; 1866; s. 115 dostupné online
  13. ↑ SCHÖNFELD, Ignaz: Adels Schematismus des österreichischen Kaiserthumes, 1825; s. 61 dostupné online

Zdroj