Dálnice v Evropě
V Evropě je v provozu hustá síť dálnic a rychlostních silnic. Nejhustší dálniční síť existuje v Nizozemsku, kde jsou už téměř všechny hlavní silnice nahrazeny dálnicemi. V přepočtu na obyvatele nebo rozlohu země má nejvíce kilometrů dálnic Lucembursko. Rozsáhlou dálniční síť mají vybudovanou např. v Německu, Itálii, Francii a dalších, většinou západních zemích Evropy. Oproti tomu země bývalého východního bloku mají v budování dálnic velké zpoždění. Jejich dálniční síť je většinou nesouvislá, někde dokonce žádná. Výjimkou je pouze Slovinsko, které má však dálniční síť téměř dokončenu díky malé rozloze státu.
Označování
Kvůli odlišení od běžných silnic jsou v jednotlivých zemích Evropy čísla dálnic doplněna písmenem. Většinou se jedná o začáteční písmeno samotného názvu.
- A Francie (l’autoroute), Chorvatsko (autocesta), Itálie (autostrada), Litva (automagistralė), Lotyšsko (Augstākās kategorijas autoceļš), Německo (Autobahn), Polsko (autostrada), Rakousko (Autobahn), Slovinsko (avtocesta), Srbsko (aутопут/autoput), Španělsko (autopista, autovía), Švýcarsko (Autobahn, autostrada, l'autoroute),
- O Turecko (Otoban)
- D Česko (dálnice), Slovensko (diaľnica),
- M Irsko (mótarbhealach), Maďarsko (autópálya), Rusko (magistral'naja avtomobil'naja doroga), Velká Británie (motorway)
Jsou však i země, např. všechny skandinávské, které nepoužívají vůbec žádné písmeno. Dokonce ani čísla dálnic tam nebývají odlišena od běžných silnic.
Historie
První dálnice v Evropě, a i na světě, byla Autostrada dei laghi. Její stavba byla dokončena 21. září 1924 v Miláně. Spojovala Milán s městem Varese v Lombardii. Dálnice byla postavena dle návrhu konstruktéra Piera Puricelliho, který tehdy představil nový typ cesty, jejíž náklady budou hrazeny zpoplatněním pomocí mýtného.[1]
Historicky první dálnice dnešního typu (čtyřproudová rychlostní komunikace, s oddělenými směry) byly ve velké míře stavěny po nástupu Hitlera k moci v Německu před 2. světovou válkou. Výstavba první takovéto dálnice byla slavnostně zahájena u obce Unter Haching v roce 1934.[1]
Rozvoj dálnic v evropských zemích v letech 1995–2017+
| Země | km (1995) |
km (2003) |
km (2008+) |
km
(2017+) |
|---|---|---|---|---|
| Albánie | 35 | 35 | 35 | 181 |
| Belgie | 1 666 | 1 729 | 1747 | |
| Bělorusko | 750 | 750 | ||
| Bosna a Hercegovina | 0 | 12 | 37 | 97 |
| Bulharsko | 314 | 328 | 476 | 846 |
| Černá Hora | 0 | 0 | 0 | 41 |
| Česko[2] | 418 | 528 | 738 | 1 375 |
| Dánsko | 726 | 1 027 | 1 050+ | |
| Estonsko | 64 | 96 | 110 | 164 |
| Finsko | 394 | 653 | 700 | 700 |
| Francie | 8 275 | 10 379 | 11 822 | |
| Chorvatsko | 302 | 554 | 1 095 | 1306 |
| Itálie | 6 435 | 6 487 | 6 943 | 6 965 |
| Irsko | 72 | 176 | 916 | |
| Kosovo | 0 | 124 | ||
| Kypr | 168 | 268 | 320 | |
| Island | 0 | 0 | 0 | 0 |
| Lichtenštejnsko | 0 | 0 | 0 | 0 |
| Litva | 394 | 417 | 110 | 311 |
| Lotyšsko | 0 | 0 | ||
| Lucembursko | 115 | 147 | 147 | 147 |
| Maďarsko | 335 | 542 | 1 013 | 1 800 |
| Moldavsko | 0 | 0 | 0 | 0 |
| Německo | 11 109 | 12 044 | 12 866 | |
| Nizozemsko | 2 208 | 2 541 | 3 530 | |
| Norsko | 107 | 173 | 270 | 468 |
| Polsko | 246 | 405 | 698 | 1 849 |
| Portugalsko | 687 | 2 002 | 2 572 | 3 000 |
| Rakousko | 1 596 | 1 670 | 1 699 | 1 719 |
| Rumunsko | 113 | 113 | 303 | 748 |
| Rusko | 600 | 800 | ||
| Řecko | 420 | 2 500 | ||
| San Marino | 9 | 9 | 9 | 9 |
| Severní Makedonie | 198 | 242 | ||
| Slovensko | 198 | 313 | 360 | 500 |
| Slovinsko | 293 | 477 | 592 | |
| Spojené království | 3 307 | 3 609 | 3 218 | |
| Srbsko | 388 | 482 | 530 | 660 |
| Španělsko | 6 962 | 10 296 | 17 109 | |
| Švýcarsko | 1 197 | 1 342 | 1 763 | |
| Švédsko | 1 141 | 1 591 | 1 656 | 1 800 |
| Turecko | 1 246 | 1 851 | 3 633 | |
| Ukrajina | 0 | 0 | 16 |
Poznámka:
Tabulka nemusí být úplná. V některých zemích číslo uvádí společný údaj pro dálnice i rychlostní silnice. Klasifikace samotné dálnice se u jednotlivých zemí liší.
Odkazy
Reference
- ↑ a b SLOVÍK, Jan. Kde byla postavena první dálnice na světě? [online]. Dalnice.com, 2003-01-04, rev. 2005-04-30 [cit. 2021-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-06.
- ↑ Souhrnná data zprovozňování dálnic a rychlostních silnic v České republice [online]. České dálnice, 2013-12-20 [cit. 2021-09-27]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- BRUNCLÍK, Alfred. Jaké jsou reálné ceny dálnic v Česku a v zahraničí? [online]. ŘSD, 24. 11. 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-19.
- Články o výstavbě dálnic v Česku na nevolte.cz
