Dálnice A10 (Francie)

Dálnice A10
Základní údaje
Provozovatel	DIR Île-de-France Cofiroute Autoroutes du Sud de la France
Celková délka	557 km
v provozu:	557 km
Stát	Francie Francie
Region	Val-de-Marne Hauts-de-Seine Essonne Loiret Loir-et-Cher Indre-et-Loire Vienne Deux-Sèvres Charente-Maritime Gironde
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dálnice A10 ve Francii (francouzsky Autoroute A10), je často nazývaná také L'Aquitaine, protože vede od jižního okraje aglomerace Paříže do Bordeaux a toto město je správním střediskem regionu Nouvelle-Aquitaine. S 557 kilometry jde o nejdelší dálnici ve Francii, protíná deset departementů a spojuje devět dalších dálnic. Ve filmu Dálnice lámající rekordy je zachycena její rekonstrukce a modernizace. Dálnice je součástí evropských tras E05 (prakticky celá dálnice), dále E11 (u Chartres) a E60 (u Orléans).

Její trasa je podobná trase původní národní silnice N10. Výstavba dálnice začala v roce 1960, kdy byl otevřen první kratší úsek začínající ve Wissous (14 kilometrů jižně od Paříže) a vedoucí do Massy (tehdy ještě pod označením C 6). Další úsek na opačném konci dálnice (severně od Bordeaux) mezi Ambarès-et-Lagrave a Lormont byl otevřen v roce 1967 (původně pod označením A 62). Následovaly dva úseky v necelé polovině trasy, u města Tours: v roce 1968 severní obchvat Tours a v roce úsek 1970 Tours – Chambray-lès-Tours. V roce 1970 byly otevřeny ještě další dva úseky: Massy – Longjumeau, který je pokračováním prvního úseku z roku 1960 (Wissous – Massy), a rovněž Chambray-lès-Tours – Poitiers (sever) – západní obchvat – Poitiers (jih).

Značná část zbylé trasy byla dokončena v letech 1972–1974 : v roce 1972 úsek Longjumeau – Palaiseau (další pokračování části jižně od Paříže) a rovněž úsek Parçay-Meslay – Tours (již třetí úsek u města Tours). V roce 1973 dva na sebe navazující úseky: krátký (cca 10 km) Palaiseau – Les Ulis a navazující více než stokilometrový Les Ulis – Orléans. V roce 1974 pak další navazující úsek Orléans – Parçay-Meslay, dlouhý opět přes sto kilometrů, který navíc propojil severní část dálnice s již dříve vybudovanými úseky jižně. Dále úsek Saint-André-de-Cubzac – Ambarès-et-Lagrave.

S větším časovým odstupem pak následovaly ještě dva zbývající dlouhé úseky: v roce 1977 necelých sto kilometrů dlouhý úsek Chambray-lès-Tours – Poitiers (sever) a v letech 1980–1981 navazující nejdelší úsek Poitiers – Saint-Maixent-l'Ecole – Saintes – Saint-André-de-Cubzac, kde došlo propojení s úsekem nedaleko Bordeaux, otevřeným již v roce 1974 (Saint-André-de-Cubzac – Ambarès-et-Lagrave).

Jako ostatní francouzské dálnice, také A10 je zpoplatněna formou mýtného, které je vybíráno podle počtu ujetých kilometrů a dle kategorie vozidla (celkem pět kategorií: motocykly a tříkolky, osobní automobily a tři další kategorie podle hmotnosti a délky vozidla). Pouze následující krátké úseky dálnice A10 jsou bezplatné:

• Mezi A6 a N104 (jižně od Paříže) (14 kilometrů).
• Mezi exity 20 a 22 na obchvatu Tours (5,5 kilometru přes řeku Loiru a její levostranný přítok Cher).
• Mezi N10 u Saint-André-de-Cubzac a křižovatkou s obchvatem Bordeaux (19 kilometrů).

Protože velká část dálnice A10 je v provozu 50 let i více, byla nutná její rekonstrukce a modernizace. V roce 2015 podepsala francouzská vláda plán obnovy dálnic, jehož součástí byla také A10 včetně prodloužení koncese pro společnosti Cofiroute do roku 2034.^[1] Mnohé úseky byly jen opraveny, ale na některých velmi frekventovaných byla dálnice rozšířena ze dvou pruhů v každém směru na tři, případně ze tří na čtyři. To si zpravidla vyžádalo také postavení nových širších mostů.

Např. mezi Les Ulis a Massy byl vytvořen pruhu vyhrazený pro veřejnou dopravu (autobusy a taxíky), který byl otevřen 18. listopadu 2017.^[2] V letech 2019 až 2023 byla dálnice A10 mezi městy Tours a Sainte-Maure-de-Touraine rozšířena na 2 × 3 jízdní pruhy, aby se snížily dopravní zácpy, které vznikají hlavně během letních prázdnin.^[3] Úsek severně od Orléans v délce 16 kilometrů byl od 14. listopadu 2023 rozšířen na 2 × 4 jízdní pruhy, aby se odstranily dopravní zácpy na tomto úseku, který denně využívá 60 000 vozidel, během letních prázdnin až přes 100 000 vozidel.

Rekonstrukce a modernizace vybraných úseků dálnice A10 je podrobně zdokumentována ve filmu Dálnice lámající rekordy režiséra Alexa Garyho, který Česká televize odvysílala v květnu 2025. Mimo jiné ukazuje opravy mostu přes největší francouzskou řeku Loiru, který byl v době dokončení původní dálnice sám o sobě významným inženýrským dílem. Vzhledem k provozu na tomto úseku dálnice a prakticky nemožnost převést dopravu přes řeku jinudy, bylo zvoleno dost ojedinělé řešení. Byla uzavřena a opravena vždy polovinu mostu, což se podařilo za pouhé čtyři týdny (místo předpokládaných šesti). Dále je zachycena výstavba zcela nového mostu přes údolí Courtineau (který byl nutný kvůli rozšíření dálnice v tomto úseku o další jízdní pruh) nebo stavba nového mostu přes dálnici ze stejného důvodu.^[4]

Kromě rekonstrukce dálnice A10 se tento dokument zabývá rovněž výstavbou dálnice A40, která je nazývána dálnicí Titánů, protože vede složitým horským terénem, který si vyžádal výstavbu mnoha mostů a tunelů, často unikátních. Dále je v dokumentu zachycena výstavba Pařížského okruhu, který rovněž kladl vysoké požadavky na dopravní stavitelství.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků A10 autoroute na anglické Wikipedii a Autoroute A 10 (France) na francouzské Wikipedii.

• Dálnice ve Francii
• Dálnice lámající rekordy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dálnice A10 na Wikimedia Commons

Zdroj