Cyrilometodějská pouť z Levého Hradce na Velehrad

Logo Cyrilometodějské pouti Levý Hradec - Velehrad
Prapor CMP
pohlednice k první etapě s požehnáním kardinála Tomáška

Cyrilometodějská pouť z Levého Hradce na Velehrad je pěší etapová pouť, která navazuje na počátky křesťanství v našich zemích. Spojuje místo, kde byl knížetem Bořivojem a jeho ženou svatou Ludmilou postaven první kostel v Čechách a kde byl svatý Vojtěch v roce 982 zvolen českým biskupem s místem, kde byli kníže Bořivoj a svatá Ludmila pokřtěni a kde působili svatí Cyril a Metoděj.

Historie

Iniciátorem pouti byl v roce 1981 kardinál František Tomášek, který ve vysílání Vatikánského rozhlasu vyzval věřící k poutím na místa spojená s cyrilometodějskou tradicí a s dobou počátků českého křesťanství, tedy na Velehrad, Levý Hradec a do Říma.[1] Výzvy se chopili členové třetího františkánského řádu a seznámili otce kardinála Tomáška s myšlenkou pěší etapové poutě z Levého Hradce na Velehrad, putování do Říma bylo v té době nereálné. Otec kardinál Tomášek s návrhem pouti souhlasil a doporučil pouť začít mezi 14. únorem (úmrtní den svatého Cyrila) a 19. únorem (den, kdy byl na Levém Hradci zvolen svatý Vojtěch za prvního českého biskupa). Předal poutníkům osobně grafický list se spolupatrony Evropy a vlastnoručně tam připsal věnování: „K další cestě ve šlépějích sv. Cyrila a Metoděje žehná František kardinál Tomášek".[1]

Poutníci s kardinálem Tomáškem, 1985

První pouť začala dne 19. února 1982, v den tisíciletého výročí zvolení sv. Vojtěcha pražským biskupem, mší svatou v kostele svatého Klimenta na Levém Hradci, kterou sloužil otec kardinál Tomášek[1], koncelebroval kanovník (pozdější biskup) Jan Lebeda a 25 kněží. Po mši svaté se vydalo s požehnáním otce kardinála šest poutníků na první etapu do Písnice. Poutníci, vybaveni poutnickou holí, s sebou nesli tzv. archu, tj. tlumok s Písmem svatým, s pohlednicí Velehradu věnovanou a podepsanou otcem kardinálem a s cihlou, do které bylo vyryto CMP 1982[1] s úmyslem, že jednou (až bude svoboda), bude položena do základů nového kostela zasvěcenému sv. Cyrilu a Metoději. Během roku poutníci absolvovali 11 etap (každá etapa začínala v místě konce etapy minulé) a po 341 km dorazilo 6 poutníků 27. června 1982 na Velehrad. Současně vznikla moravská větev této pouti, která vyšla v únoru ze Studénky, místa rodiště otce kardinála Tomáška[1], a na Velehradě se obě skupiny sešly. Po mši svaté se v bazilice poutníci společně pomodlili v Královské kapli desátek růžence a vyfotografovali se. V dalších ročnících se počty poutníků postupně zvyšovaly až na několik desítek účastníků. Otec kardinál Tomášek poutníky každý rok přijal v arcibiskupském paláci a požehnal jim do dalšího ročníku[1]. Také schvaloval duchovní témata pouti a zpravidla poslal svůj list, který byl čten na Levém Hradci i na Velehradě.

Pouť z Levého Hradce nemá pevnou trasu, každý rok se putuje jinou cestou. Původním důvodem byla snaha o utajení akce i snaha, aby bylo „promodleno“ co nejvíce českých a moravských míst a cest. Významným prvkem pouti je setkávání účastníků s různými společenstvími při bohoslužbách, na farách, což vede k novým kontaktům a přátelstvím.

V roce 1995 (při XV. ročníku) se putování na Velehrad zúčastnila skupina německých poutníků z organizace Europawallfahrt z okolí Kolína nad Rýnem pod vedením Mons. Gerharda Spechta.

Poutníci od počátku vedou kroniku, do které zapisují průběh jednotlivých etap, počty poutníků a kilometrů, časy a další zajímavosti spojené s putováním[1]. Po závěrečné mši svaté na Velehradě se scházejí poutníci u hrobu arcibiskupa A.C. Stojana a nakonec se společně vyfotografují u sochy Božského srdce Páně[1] před bazilikou. V archívu Sekulárního františkánského řádu v Brně jsou uchovávané listinné materiály vztahující se k pouti, itineráře jednotlivých etap, promluvy a fotografie[1].

Atributy cyrilometodějské poutě

poutnická cihla v základech kostela v Brně-Lesné

Každoročně doprovází poutníky levohradecké poutě na Velehrad následující atributy, v jejichž nesení se během každé etapy účastníci střídají[2]:

  • Archa – turistický tlumok, který obsahuje cementovou bílou cihlu (nosila se od 1. ročníku v roce 1982 do roku 2017, kdy byla věnována do základů kostela blahoslavené Marie Restituty v Brně-Lesné[3], Písmo svaté (Nový Zákon), Papežskou vlaječku. Od jubilejního roku 2013 archa ještě obsahuje kousek cihly od paláce TOPKAPI v Istanbulu (Konstantinopolis) odkud sv. Cyril a Metoděj byli vysláni na Moravu, kámen z Chersonu – místa odkud přinesli sv. Cyril a Metoděj ostatky svatého Klementa přes Moravu do Říma a mramor z lomu z okolí Soluně, z něhož sochař Petr Váňa v roce 2013 vytvořil sousoší Cyrila a Metoděje pro obec Moutnice.
  • Poutnická hůl – okovaná.
  • Poutnický prapor – (nosí se od roku 2007). Rub – barva bílá, nápis: "VELEHRAD, ubi apostoli nostri advenerunt, CMP, Sancti Cyrille et Methodi, orate pro nobis". Líc – barva modrá. nápis: "LEVÝ HRADEC, ubi christianitas incepta est, Sancta Ludmila, sancte Adalberte, orate pro nobis.

Duchovní rozměr poutě

poutníci na Levém Hradci 2019

Každý ročník měl určité duchovní téma, například Panna Maria, národní patroni, patriarchové a proroci, významné osobnosti Starého i Nového zákona, Otčenáš, Desatero apod.[1], které bylo předneseno ráno jako námět pro rozjímání. Každá etapa měla a stále má pevný společný modlitební program: v poledne Anděl Páně a během dopoledne: radostný růženec na úmysl otce kardinála, za církev u nás a za místa, kterými se prochází a růženec světla (od roku 2002) za mír ve světě, odpoledne bolestný růženec na úmysly jednotlivých účastníků i spoluúčastníků doma a slavný růženec na úmysly Svatého otce a za církev ve světě. Růženec je zakončen tradiční modlitbou z liturgie na svátek sv. Cyrila a Metoděje "Bože, tys poslal našim předkům svatého Cyrila a Metoděje, aby jim hlásali evangelium slovanským jazykem. Dej, ať i my přijímáme s radostí tvé poselství, řídíme se jím ve svém životě a na jejich přímluvu ať jsme všichni spojeni v jednotě víry a lásky. Amen."[4]

Současnost – Hvězdicová pouť na Velehrad

poutníci na Velehradě 2019

V průběhu let došlo k několika změnám. Největší změnu pouť doznala na přelomu tisíciletí, kdy byl počet poutníků velmi nízký. V roce 2001 zorganizoval otec Jan Peňáz na Moravě tzv. Hvězdicovou pouť na Velehrad. Tato pouť má několik poutních proudů ze všech světových stran a proudy chodí po různě dlouhých pevně stanovených trasách vždy předposlední týden v srpnu. V roce 2002 se poutníci z Levého Hradce připojili k velkomeziříčskému proudu[1]. Dnes jsou jedním ze samostatných proudů této hvězdicovité pouti a k velkomeziříčskému proudu se většinou připojují až na předposlední etapě. V závěrečný den se všechny proudy setkávají při mši svaté v bazilice na Velehradě.

Počet poutníků bývá proměnlivý mezi dvaceti a čtyřiceti a jsou z různých míst Čech a Moravy. Účast na první a poslední etapě bývá vyšší.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k DVOŘÁKOVÁ, Marie. Fenomén pěší pouti Levý Hradec - Velehrad, s. 29-38. diplomová práce (Mgr.). UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Cyrilometodějská teologická fakulta. 2012
  2. ↑ Atributy cyrilometodějské poutě. www.sfr.cz [online]. [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ Římskokatolická farnost Brno-Lesná. Stolní kalendář 2021 "Jak se staví kostel"
  4. ↑ DVOŘÁKOVÁ, Marie. Fenomén pěší pouti Levý Hradec - Velehrad, s. 50. diplomová práce (Mgr.). UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Cyrilometodějská teologická fakulta. 2012

Externí odkazy

Zdroj