Cyril Mandel (architekt)

Cyril Mandel
Narození 19. května 1929
Československo Trnava, Československo
Úmrtí 10. října 2011 (ve věku 82 let)
Česko Praha, Česko
Povolání architekt
Rodiče Jiří Mandel
Příbuzní
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Cyril Mandel (19. května 1929, Trnava – 10. října 2011, Praha) byl hlavní projektant a vedoucí projekční skupiny sportovních staveb v Pražském projektovém ústavě.

Život

Ing. Cyril Mandel se narodil 19. května 1929 v Trnavě, kde působil jeho otec gymnaziální profesor a akademický malíř Jiří Mandel. Po částečném uvolnění politických poměrů mu bylo umožněno dálkové studium na Stavební fakultě Vysoké školy železniční (1955–1961). Po celý svůj život působil v Pražském projektovém ústavě. Byl mladším kolegou architekta Vladimíra Syrovátky, který po srpnu 1968 emigroval do Kanady. V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století působil jako hlavní projektant a vedoucí projekční skupiny sportovních staveb v Pražském projektovém ústavě. Mezi jeho nejbližší spolupracovníky patřili Ing. Tomáš Havránek a Milan Vopička. Hlavním projektantem ocelových konstrukcí byl Ing. Alois Sehnal (VŽKG Ostrava). Při umělecké výzdobě sportovních areálů spolupracoval např. se sochaři Zdeňkem Němečkem,Vladimírem Janouškem a Jiřím Novákem. Od r. 1990 byl členem Obce architektů.

Byl dlouholetým (1964–1982) technickým vedoucím ligového družstva mužů košíkové Sparta Praha ČKD a místopředsedou oddílu košíkové. V letech 1965–1967 pořádal a organizoval tzv. Letenský pohár, jehož pravidelným účastníkem byl i univerzitní výběr hráčů z USA. Na tomto turnaji v jednotlivých letech hráli i pozdější nejslavnější hráči NBA, konkrétně Bill Bradley, Bill Cunningham, David Thompson a Tommy Burleson.

Dílo

Uměleckým východiskem jeho realizací byl bruselský styl a brutalismus (přiznání ocelové konstrukce doplněné o pohledový beton, sklo a vysoce pálené cihly). Na rozdíl od některých staveb ve stylu brutalismu se však snažil o citlivé zakomponování stavby do přírodního reliéfu (např. hlavni tribuna fotbalového stadionu Dukly Praha na Julisce) a o přizpůsobení objemu a výšky objektu okolní zástavbě (např. stadion Sparty Praha na Letné). Proto často využíval zahloubení základní hrací plochy hřiště pod úroveň terénu (např. plocha fotbalového hřiště Sparty Praha záměrně zahloubena o 2,9 m). Byl autorem a spoluautorem následujících sportovních areálů: TJ Sparta Praha ČKD v Praze 7 na Letné (společně s V. Syrovátkou, dokončeno 1969), VTJ Dukla Praha v Praze 6 na Julisce (1975), TJ Slavia Praha IPS v Praze 10 Vršovících (přípravná studie 1967/68 společně s V. Syrovátkou, realizována I. a II. etapa, nerealizována III. etapa, tj. fotbalový stadion), Tenisový areál TJ Sparta ČKD Praha v Praze 7 ve Stromovce (1979) a TJ Vodní stavby v Praze 10 Hostivaři (1981). Dále uskutečnil rekonstrukci a přístavbu haly Sparty pro sálové sporty v Praze 7 (1990), která byla původním dílem architektů A. Bořkovce a V. Ježka (z r. 1962). Mezi nerealizované architektonické návrhy patří především Sportovní hala pro kopanou a cyklistiku v Praze 3 Zásobní zahradě (návrh dokončen v r. 1982) a fotbalový stadion TJ Slavia Praha IPS. Po roce 1990 v řadě případů došlo k necitlivému uživatelskému narušení původních architektonických koncepcí bez souhlasu autora (nástavba na objekt restaurace a šaten v tenisovém areálu ve Stromovce, krytá běžecká dráha uzavírající volný prostor pod střechou tribuny na Julisce, změna barevnosti fotbalového stadionu Sparty Praha a odstranění, resp. zničení abstraktní plastiky V. Janouška a J. Nováka na přehlídkové tribuně při nepovolené rekonstrukci).

Ocenění

Cena Národního výboru hlavního města Prahy v r. 1982 za vyprojektování a realizaci sportovních areálů

Hlavní cena Československé vědecko-technické společnosti za období 1973–1976 v kategorii občanských neprůmyslových staveb za nejlepší ocelovou konstrukci - Zimní stadión Slavia Praha (společně s Aloisem Sehnalem)

Odkazy

Reference


Literatura

  • Bakalář. R.: Sparta sice nebude velká jako Maracaná … Stadion, 1967, roč. 15, č. 1 (str. 6-9)
  • Berge, J.: Praha očima ptáků. Soukup a David, Praha 2006 (str. 134).
  • Kotrba, J.: Fotbalisté nebudou mrznout. Zápisník, 1988, roč. 32, č. 23 (str. 14–15).
  • Lohniský, M., Koliš, J.: Nebe, peklo, ráj. Stadion, 1977, srpen, (str. 22-25).
  • Lukeš, Z.: Otazníky kolem Sparty. Architekt, 1995, č. 16/17, str. 4.
  • Navrátil, A.: Tenisová hala a šatny TJ Sparta Praha. Architekt, leden 1983, str. 3.
  • Paroubek, J.: Současná architektura sportovních a tělovýchovných staveb. Architektura ČSR, 1980, č. 7 (str. 102-105).
  • Plicka, K., Poche, E.: Procházky Prahou. Panorama, Praha 1980 (str. 477).
  • Poche, E. a kol.: Praha našeho věku. Panorama, Praha 1978 (str. 139 a 160).
  • Svoboda, J. E., Noll, J., Skala, V.: Praha 1945 - 2003 Kapitoly z poválečné a současné architektury. Libri, Praha 2006 (str. 92, 200, 206, 286, 304, 327 a 330).
  • Ševčík, O., Beneš, O.: Architektura 60. let: "zlatá šedesátá léta" v české architektuře 20. století. Grada, Praha 2009.
  • Kol. autorů: Zimní stadion v číslech a faktech. Areál Slavia Praha IPS. 11/12 1974, (str. 7-9, 12-13)
  • Redakce: Nový stadion Sparty. Věda a technika mládeži, 1967, č. 6 (str. 196-199).

Související články

Zdroj