Cyklistická infrastruktura
Cyklistická infrastruktura je druh dopravní infrastruktury zaměřený na jízdu na kole. Jedná se o širokou škálu prvků a zařízení, které slouží ke zjednodušení a hlavně bezpečnosti pohybu na kole.
Prvky cyklistické infrastruktury
Jízda
Mezi hlavní prvky dopravní cyklistiky patří cyklopruhy, piktokoridory a další označení pozemní komunikace, které umožňuje cyklistům alespoň částečně chráněnou jízdu. Slouží k navádění cyklistů, ale také k upozornění motoristů na výskyt cyklistů.[1] Často používané jsou také cyklotrasy, které se používají primárně při cykloturistice.
Hlavně ve větších městech jsou také často používány cykloobousměrky, které dovolují průjezd cyklistům i v jednosměrce. Slouží primárně pro lepší prostupnost městem, stejně jako tomu je u chodců.[2]
-
Cyklopruh s klasickým červeným označením -
Cykloobousměrka -
Značení cyklotras v Česku -
Označení smíšené pěší zóny s povoleným vjezdem pro cyklisty
Parkování
Při parkování jízdních kol jsou nejčastěji využívány stojany, které jsou umístěné ve veřejném prostoru na frekventovaných místech. Umožňují rychlé a pohodlné zaparkování kola, jedná se o nejlevnější variantu na zřízení, ale z hlediska bezpečnosti jsou tou nejméně vhodnou variantou parkování.[3]
Mezi bezpečnější druhy parkování se řadí různé uzamčené a kryté možnosti, jako jsou cykloboxy, kolárny, parkovací věže či parkoviště B+R.
Náklady na zřízení různých druhů parkování se kromě vhodnosti z hlediska bezpečnosti a dostupnosti velmi liší také z pohledu zřizovací ceny. Rozdíl mezi nákladem na jedno parkovací místo u stojanu a plně automatické parkovací garáže může být až stonásobný.[4]
-
Cyklobox ve Frankfurtu -
Parkovací věž v Hodoníně -
Stojan na kola ve tvaru cyklisty -
Podzemní parkoviště v Nizozemsku -
Kryté parkoviště
Zapůjčení kol
V mnoha městech je možnost krátkodobého zapůjčení kola v rámci bikesharingu. Tato varianta umožňuje jízdu na kole i bez jeho vlastnictví či bez předchozího plánování. Mnoho měst poskytuje tuto službu na omezenou dobu zdarma.[5][6] V Česku jezdí několik tisíc takových kol, převážně od firem Rekola a Nextbike.[7]
Ostatní
Mezi další prvky patří například cyklodepa, sčítače cyklistů či opravny kol.
-
Sčítač cyklistů -
Stojan na opravu kol na Novém Zélandu -
Parkovací stanice pro sdílená kola v Singapuru -
Opravna kol
Rozvoj
Rozvoji městské cyklistické infrastruktury se věnují většinou jednotlivá města a obce. V případě dálkové dopravy a cykloturistiky jsou to i větší územní celky jako jsou okresy, kraje či země.
Projekty
Po celém světě existuje mnoho projektů, které se zaměřují na organizovaný, plánovaný a promyšlený rozvoz cyklistické infrastruktury. Na celoevropské úrovni existuje například síť cyklotras EuroVelo.[8] V Česku se jedná například o Cyklovizy 2030.[9]
Odkazy
Reference
- ↑ zakladni_terminy_cyklisticke_9. Cyklo [online]. [cit. 2025-04-12]. Dostupné online.
- ↑ Cykloobousměrky - příklady a zkušenosti | Čistou stopou Prahou. www.cistoustopou.cz [online]. [cit. 2025-04-13]. Dostupné online.
- ↑ Cyklistická doprovodná infrastruktura. Brno: [s.n.], 2010. 56 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86502-25-0. S. 11.
- ↑ Cyklistická doprovodná infrastruktura. Brno: [s.n.], 2010. 56 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86502-25-0. S. 17.
- ↑ S.R.O, Pixelfield. Sdílená kola [online]. [cit. 2025-04-12]. Dostupné online.
- ↑ ŠNOBR, Martin. Brno dává lidem sdílená kola zdarma. Dvakrát denně na 30 minut. Městem na kole [online]. 2022-04-10 [cit. 2025-04-12]. Dostupné online.
- ↑ Sdílená Rekola hlásí rekordní zimu. V lednu a únoru jim výrazně narostl počet jízd i nových uživatelů. Euro.cz [online]. [cit. 2025-04-12]. Dostupné online.
- ↑ Vychází nová cyklomapa evropských cyklotras EuroVelo - plzenskonakole.cz. www.plzenskonakole.cz [online]. [cit. 2025-04-12]. Dostupné online.
- ↑ O projektu - Cyklovize 2030. www.cyklovize.cz [online]. [cit. 2025-04-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Galerie cyklistická infrastruktura na Wikimedia Commons
