Corvara

Corvara
Corvara od východu, pohled od sjezdovky s lanovkou
znak
Poloha
Souřadnice	46°32′58″ s. š., 11°52′27″ v. d.
Nadmořská výška	1 568 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Itálie Itálie
Corvara
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	38,9 km²
Počet obyvatel	1 396 (2023)[1]
Hustota zalidnění	35,9 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.corvara.eu
Telefonní předvolba	0471
PSČ	39033
Označení vozidel	BZ
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Corvara (in Badia) (ladinsky Corvara, německy Kurfar^[2]) je horská obec v "srdci" italských Dolomit v autonomní provincii Bolzano v Tridentsku-Horní Adiži. Obec ležící v nadmořské výšce 1568 m je nejvýše položenou obcí v údolí Badia a celé provincii. Žije zde 1 367 obyvatel.

Corvara je proslulé lyžařské středisko v masivu Puez v Sella Ronda, na úpatí Sassongher a oblasti Dolomiti Superski. Je součástí rekreační oblasti Alta Badia spolu s městy Colfosco, La Villa, San Cassiano a Badia, které společně tvoří část Pusterského údolí (Val Pusteria) a je jednou z 18 obcí, které tvoří oblast zavnou Ladinie.

Toponymum je doloženo z roku 1296 jako Kurfaer, Curveire, Corfara, Corvera a pochází z latinského corvus (vrána) s příponou -aria znamenající" místo vran".^[3][4]

V letech 1925 až 1938 obec nesla název Ladinia, kvůli spojení předchozích obcí Corvara a Colfosco. Konečný výraz „in Badia“ je přítomen pouze v oficiálním toponymu v italštině, pravděpodobně proto, aby se odlišil od stejnojmenné lokality v provincii Pescara (region Abruzzo). Německé toponymum Kurfar je zastaralé a používá se jen sporadicky.

Přestože jsou dnes města Corvara a Colfosco součástí jedné obce, v minulosti měla značně odlišnou historii a byla také součástí různých správních území.

První historická zmínka o Corvaře je až z roku 1292, na rozdíl od Colfosca, o kterém jsou zprávy již půldruhého století dříve, přesně z roku 1153, a město bylo součástí starověkého panství Marebbe – Val Badia. Corvara patřila do jurisdikce Marebbe, zatímco Colfosco do jurisdikce Selva di Val Gardena a tato lokalita byla připojena k Val Badia až v roce 1828.

Církevně Colfosco nejprve patřilo k farnímu kostelu v Laionu, poté ke kuracii Santa Cristina ve Val Gardeně. Až do konce první světové války patřily Corvara i Colfosco do jurisdikce okresu Marebbe a byly součástí okresu Brunico/Bruneck.

Nejstarší z kostelů, kostel sv. Kateřiny, existoval již v 15. století, ze kdy je zmínka o knězi, který zde sloužil mši. Druhý kostel, zasvěcený Nejsvětějšímu Srdci, je mnohem novější, pochází z roku 1962.

Vzhledem k odlehlé poloze města a ryze horskému způsobu života obyvatelstva zde nedošlo k významným událostem. Corvara i Colfosco získaly mezinárodní věhlas v 19. století, kdy začaly být ceněny díky podmínkám pro lyžování a turistiku. V roce 1947 byla v Corvaře dokončena a otestována první sedačková lanovka v Itálii, která spojila město s Col Alto a zahájila proces intenzifikace turistického a lyžařského průmyslu, který zaznamenal nebývalý nárůst v sedmdesátých letech a vytvořil nová pracovní místa pro místní obyvatelstvo a také pro lidi přijíždějící z jiných regionů.^[5]

V městském znaku jsou na stříbrném pozadí vyobrazeny tři zelené hory, nad nimiž se tyčí tři červené vrcholy s komolými svažujícími se špičkami. Tři vrcholy symbolizují horu Sassongher, která se tyčí nad městem. Znak byl přijat v roce 1969.^[6]

Jedním ze symbolů Corvary je havran (corvus). Dalším symbolem Corvary je také Sassongher, který se svými 2665 m výšky tyčí nad městem.

V Corvaře je devět budov uznaných jako kulturní dědictví a podléhají správě autonomní provincie Bolzano.

• Farní kostel svatého Vigila v Colfoscu: má gotické jádro a loď rozšířenou v polovině 19. století. Polygonální apsida zachovává chór ze 17. století. V bezprostřední blízkosti se nachází hřbitov s hřbitovní kaplí. ^[7]
• Kostel sv. Kateřiny: dříve farní kostel, byl postaven v roce 1498 v pozdně gotickém stylu. Apsida je polygonální s vějířovou klenbou. V interiéru jsou nástěnné malby z 15. až 17. století. Zvonice má osmiboký buben a je zakončena věžičkou. K nedalekému hřbitovu patří malá kaple.^[8]
• Novější kostel, zasvěcený Nejsvětějšímu Srdci, je mnohem novější, pochází z roku 1962.

• Pedecorvara: středověký obytný dům z kamene a dřeva ^[9]
• Plan d'Sura: středověký obytný dům s kamenným přízemím a vyčnívající dřevěnou konstrukcí v prvním patře ^[10]
• Plaza d'Sott: pozdně středověká obytná budova z kamene a dřeva, s srubovou řešením ^[11]
• Plaza d'Sura: obytná budova se středověkým přízemím a přístavbou z 19. století ^[12]
• Rock: obytná budova se středověkým jádrem a barokní nástavbou^[13]
• Sorà: obytná budova s lomenou šikmou střechou a venkovním dřevěným schodištěm. Okna mají pozdně barokní rámy ^[14]
• Zecca da Ruatsch: vícepodlažní obytná budova z roku 1688. Má portikus a valbovou střechu ^[15]

Corvara je jedna z 8 obcí v provincii s většinou obyvatelstva hovořícího ladinsky:

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Corvara in Badia na italské Wikipedii.

• Martin Lercher, Kirchen in Corvara und Colfuschg - geistlicher Kirchenführer, Bolzano, Pluristamp, 1999. (německy)
• Oskar Pausch, Franz Angelo Rottonara - ein Maler aus Corvara, San Martin de Tor, Istitut Ladin Micurà de Rü, 2008. ISBN 978-88-8171-080-5, (německy)

Zdroj