Conrad Graf

Conrad Graf
Narození 17. listopadu 1782
Riedlingen
Úmrtí 17. března 1851 (ve věku 68 let)
Vídeň
Povolání výrobce klavírů a výrobce hudebních nástrojů
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Conrad Graf (17. listopadu 1782, Riedlingen - 18. března 1851, Vídeň)[1] byl rakousko-německý výrobce klavírů. Jeho klavíry používali mimo jiné Ludwig van Beethoven, Fryderyk Chopin, a Robert a Clara Schumannovi.

Život a kariéra

Graf se vyučil truhlářem v rodném Riedlingenu v jižním Německu, patřícím tehdy k habsburské monarchii. V roce 1800 se stal učněm u výrobce klavírů Jakoba Schelkleho, který pracoval ve Währingu. Když Schelkle v roce 1804 zemřel, Graf se oženil s vdovou Katherinou a převzal živnost.[2] V roce 1824 byl jmenován královským výrobcem klavírů a klávesových nástrojů u císařského dvora ve Vídni.[3] V roce 1826 koupil „Mondscheinhaus“, dříve módní taneční sál ve Wiedenu, a přestavěl ho na továrnu na výrobu klavírů.[2] Firma Graf během svého působení vyrobila více než 3000 nástrojů.[4] V roce 1840 odešel Graf do důchodu a prodal firmu Carlu Steinovi, který byl vnukem slavného stavitele klavíru Johanna Andrease Steina.

Grafova piana, na které hráli slavní hudebníci

Fortepiano Conrad Graf ze sbírek Metropolitního muzea umění

V roce 1826 Graf zapůjčil Ludwigovi van Beethovenovi 6½ oktávový klavír s trojitým napínáním na C♯ a čtyřnásobným napínáním od D po vrchol (F4).[5] Po Beethovenově smrti v roce 1827 vzal Graf klavír zpět a prodal jej vídeňské rodině Weimerů.[5] Nástroj přežil dodnes a je vystaven v Beethovenově domě v Bonnu.

V roce 1829 si 19letý Frédéric Chopin vybral Grafův klavír pro svůj koncert ve Vídni. Podle Goldberga si Chopin i později Grafových nástrojů „vážil“.[6]

V roce 1840 daroval Graf jeden z klavírů své firmy mladé klavírní virtuózce Claře Wieckové při příležitosti jejího sňatku s Robertem Schumannem.[7] Když Schumann v roce 1856 zemřel, věnovala Schomannová nástroj svému příteli Johannesu Brahmsovi, který ho používal pro svou práci až do roku 1873.[8]

Felix Mendelssohn také obdivoval nástroje od společnosti Graf. Jeden získal v roce 1832 a používal ho ve svém domě a při recitálech v Berlíně a později v Dusseldorfu.[9]

Další hudebníci, kteří vlastnili Grafovy klavíry nebo na ně hráli, byli Ferenc Liszt,[10]Friedrich Kalkbrenner a Camille Pleyel. V osmdesátých letech 19. století mladý Gustav Mahler vlastnil a používal velmi staré piano Graf z doby kolem roku 1836.

Nahrávky na originálech klavírů Graf

  • The Atlantis Trio. Klaviertrios. Nahráno na originálním klavíru Graf
  • Paul Badura-Skoda - Ludwig van Beethoven: Les Sonates Pour Le Pianoforte Sur Instruments D'époque, Astrée Auvidis, E 8699, nahráno v letech 1978 a 1980, na CD vydáno 1989. Nahráno na klavíru Conrad Graf z interpretovy sbírky, který pochází přibližně z roku 1824.
  • Paul Badura-Skoda - Franz Schubert: The complete piano sonatas played on period instruments, Arcana, 1992-1997/2013, nahráno na klavírech Georg Hasska 1815, Conrad Graf 432 (1823), Conrad Graf 1118 (1826) a Johann Michael Schweighofer (1846)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Conrad Graf na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Graf, Conrad. Grove Music Online [online]. [cit. 2021-05-25]. Dostupné online. DOI 10.1093/gmo/9781561592630.article.11581. (anglicky) 
  2. ↑ a b Wythe, Deborah (1984) The pianos of Conrad Graf. Early Music 12(4) p. 447
  3. ↑ Kottick, Edward L. and George Lucktenberg (1997) Early keyboard instruments in European museums. Bloomington: Indiana University Press. Pp 89–90
  4. ↑ Kottick, Edward L. and George Lucktenberg p.50
  5. ↑ a b Conrad Graf, Echtheitsbestätigung für den Flügel Ludwig van Beethovens, Wien, 26. Juni 1849, Autograph
  6. ↑ GOLDBERG, Halina. Music in Chopin's Warsaw. New York: Oxford University Press 1 online resource (vi, 330 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-803001-0. OCLC 213469491 
  7. ↑ Litzmann. Clara Schumann - Johannes Brahms. Letter of 2 February 1868.
  8. ↑ Walter Frisch, Kevin C. Karnes. Brahms and his World. Princeton University Press, 2009. ISBN 1400833620 p.53-54
  9. ↑ Todd, R. (ed.) (2012). Mendelssohn and His World. [ebook] Princeton University Press. s. 287-293
  10. ↑ Gibbs, Christopher H. (2006) "Just two words. Enormous success: Liszt's 1838 Vienna concerts," in Christopher H. Gibbs and Dana Gooley, eds., Liszt and his world. Princeton University Press. S. 184

Externí odkazy

Zdroj