Colt Mk 12

Colt Mk 12
Ústí hlavně kanónu Mk 12 u A-4K Skyhawk RNZAF
Ústí hlavně kanónu Mk 12 u A-4K Skyhawk RNZAF
Typ letecký autokanón
Místo původu Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Historie služby
Ve službě od 50. let 20. století
Používána Námořnictvo Spojených států amerických
Námořní pěchota Spojených států amerických (USMC Aviation)
Aéronavale
Argentinské letectvo
Brazilské námořní letectvo
Fleet Air Arm (Royal Australian Navy) a další
Války válka ve Vietnamu
válka Jom Kippur
válka o Falklandy
válka v Zálivu
Historie výroby
Konstruktér Colt
Výrobce Colt’s Manufacturing Company
Základní údaje
Hmotnost 46 kg
Typ náboje 20 × 110 mm USN
Ráže 20 mm
Princip střelby odběr spalných plynů
Kadence 1 000 ran/min
Úsťová rychlost 1 010 m/s
Zásobování municí kovový nábojový pás[1]

Colt Mk 12 je automatický kanón ráže 20 milimetrů, který byl široce používán Námořnictvem Spojených států v období po druhé světové válce.

Vývoj

Mk 12 vznikl dalším vývojem z kanónu Hispano-Suiza HS.404, jenž byl používán na francouzských, britských a některých amerických stíhacích letounech během druhé světové války. Mk 12 používal lehčí projektil s větší nábojnicí pro dosažení lepší úsťové rychlosti a vyšší kadence palby za cenu nižší ničivé síly. Do služby u amerického námořnictva a námořní pěchoty vstoupil v polovině 50. let a nahradil zde starší kanón M3.

Ve službě se Mk 12 ukázal jako méně než uspokojivý. Ačkoli úsťová rychlost a kadence střelby byly přijatelné, byl nepřesný a často nespolehlivý. Zejména piloti strojů F-8 Crusader nad Severním Vietnamem instalaci děla oceňovali, ale zádržky a zastavování palby byly běžné, zejména po ostrých bojových manévrech.

Přesto byl Mk 12 standardním kanónem amerických námořních stíhaček a útočných letounů s hlavňovou výzbrojí od počátku 50. do počátku 70. let 20. století, včetně typů F4D Skyray, F3H Demon, A-4 Skyhawk, F8U Crusader, F-11 Tiger a také raných námořních verzí LTV A-7 Corsair II.

Zahraniční uživatelé strojů A-4 Skyhawk, F-8 Crusader a A-7 Corsair II s nimi také používali kanón Mk 12, byly to: Argentina, Austrálie, Brazílie, Francie, Kuvajt, Malajsie se, Nový Zéland, Filipíny a Portugalsko. Výjimky představovaly Izrael a Singapur: Izraelské vojenské letectvo u svých Skyhawků nahradilo kanón Mk 12 francouzským 30mm revolverovým kanónem typu DEFA,[p 1] zatímco Letectvo Singapurské republiky své A-4 vybavilo britským 30mm kanónem ADEN, také revolverové konstrukce. Indonésie později zakoupila některé použité A-4 z Izraele.

K roku 2013 se kanón Mk 12 stále používal ve Skyhawcích argentinského letectva a brazilského námořnictva.

Varianty

Mk 12 Mod 0
základní provedení, určené pro pevnou lafetaci
Mk 12 Mod 1
verze s kratší hlavní, určená pro lafetaci ve střeleckých věžích[1]

Letadla užívající kanón Mk 12

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V době jomkipurské války a těsně po ní Spojené státy, během operace Nickel Grass, Izraeli k nahrazení ztrát předaly 46 Skyhawků A-4E/F původem ze zásob US Navy a USMC, z nichž okolo 30 se zapojilo do bojů.[2] Na izraelský standard byly tyto stroje postupně modifikovány až po válce.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Colt Mk 12 cannon na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Chinn 1951, s. 409.
  2. ↑ ALONI, Shlomo. Israeli A-4 Skyhawk Units in Combat. 1. vyd. Oxford: Osprey, 2009. 96 s. (Combat Aircraft; sv. 81). ISBN 978-1-84603-430-5. Kapitola Yom Kippur War, s. 61–63. (anglicky) 
  3. ↑ a b CURTIS, Duncan. North American F-86 Sabre. Ramsbury Marlborough, Wiltshire: Crowood, 2000. 192 s. ISBN 1-86126-358-9. Kapitola Sabres at Sea: the FJ Fury, s. 116–132. (anglicky) 

Literatura

  • CHINN, George M., 1951. The Machine Gun: History, Evolution, and Development of Manual, Automatic and Airborne Repeating Weapons. Svazek 3. Washington, D.C.: Bureau of Ordnance, Department of the Navy, U.S.G.P.O.. 679 s. Kapitola Development Program for 20-mm Mark 12 Gun. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj