Clavija

Jak číst taxoboxClavija
alternativní popis obrázku chybí
Clavija imatacae
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád vřesovcotvaré (Ericales)
Čeleď prvosenkovité (Primulaceae)
Podčeleď Theophrastoideae
Rod Clavija
Ruiz & Pav., 1794
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ilustrace Clavija ornata z roku 1856

Clavija je rod rostlin z čeledi prvosenkovité, kde je řazen do podčeledi Theophrastoideae. Jsou to málo větvené nebo nevětvené malé stromy a keře neobvyklého vzhledu s velkými jednoduchými listy a čtyř nebo pětičetnými květy. Plodem je bobule. Vyskytují se v počtu asi 55 druhů v podrostu tropických lesů Střední a Jižní Ameriky. Význam je spíše okrajový, některé druhy mají jedlé plody nebo jsou využívány v domorodé medicíně.

Popis

Rostliny rodu Clavija jsou stálezelené, málo větvené nebo i nevětvené pachykaulní stromy nebo keře. Listy jsou rozměrné, střídavé, jednoduché, řapíkaté, obvykle kožovité a nahloučené na koncích větví či na vrcholu stonku. Čepel je celokrajná nebo na okraji pilovitá. Květy jsou jednopohlavné nebo oboupohlavné, čtyř nebo pětičetné, často nápadné, uspořádané v hroznovitých květenstvích vyrůstajících kauliflorně mezi listy nebo pod nimi. Kalich je srostlý, vytrvalý. Koruna je bledě oranžová, oranžovočervená nebo červená, dužnatá, miskovitá, s krátkou korunní trubkou. Tyčinek je 4 nebo 5 a jsou srostlé do trubičky. Staminodia v samičích květech jsou srostlá pouze na bázi . Plodem je kulovitá, kožovitá bobule obsahující jedno nebo několik velkých semen. Dužnina obklopující semena je oranžová a sladká.[1][2][3]

  • Květy Clavija nutans
    Květy Clavija nutans
  • Clavija jelskii s plody
    Clavija jelskii s plody

Rozšíření

Rod Clavija zahrnuje asi 56 druhů.[4] Je rozšířen v tropické Americe od jižní Nikaraguy po jižní Brazílii a Paraguay. Druh Clavija domingensis je endemit Hispanioly. Největší počet druhů roste v západní Amazonii a severních Andách. Rostou v podrostu tropických deštných lesů, řidčeji i opadavých či poloopadavých tropických lesů v oblastech s periodickým obdobím sucha. Většina druhů roste v nadmořských výškách do 1000 metrů, některé však vystupují v montánních lesích až do výšek 2500 metrů.[2]

Ekologické interakce

O opylování květů nejsou dostupné žádné informace. Plody mají sladkou dužninu a jsou šířeny zvířaty.[5]

Taxonomie

Rod Clavija je v rámci čeledi Primulaceae řazen do podčeledi Theophrastoideae a tribu Theophrasteae. V minulosti byl součástí samostatné čeledi Theophrastaceae, která však byla v systému APG III, publikovaném v roce 2009, vřazena do čeledi Primulaceae.[6][7] Nejblíže příbuzné rody jsou dle výsledků fylogenetických studií rody Neomezia (1 druh na západní Kubě) a Theophrasta (2 druhy v Dominikánské republice a na Haiti), které společně tvoří sesterskou vývojovou větev rodu Clavija.[8]

Význam

Význam rostlin rodu Clavija je okrajový. Sladká dužnina plodů některých druhů (např. Clavija mezii, Clavija procera) je jedlá a některé domorodé kmeny ji konzumují.[9][10] Druh Clavija mezii je v Panamě používán domorodci při léčbě hadího uštknutí.[11] Indiáni kmene Wayapi ve Francouzské Guyaně používají Clavija lancifolia na obklady při bolestech v krku.[12] Druh Clavija nutans je v tropech pěstován jako zajímavě vyhlížející, málo větvený stromek. Lze jej pěstovat i v nádobách.[13]

Odkazy

Reference

  1. ↑ BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IX). Missouri: Timber Press, 2005. ISBN 1-930723-47-4. (anglicky) 
  2. ↑ a b STÅHL, Bertil. A revision of Clavija (Theophrastaceae). Opera Botanica. 1991, čís. 107. 
  3. ↑ D'ARCY, W.G. Flora of Panama: Theophrastaceae. Annals of Missouri Botanical Garden. 1980, čís. 67. 
  4. ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ FLEMING, T.H.; ESTRADA, A. Frugivory and seed dispersal: Ecological and evolutionary aspects.. [s.l.]: Springer, 1993. ISBN 978-94-010-4767-8. (anglicky) 
  6. ↑ BREMER, B. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG III. Botanical Journal of the Linnean Society. Říjen 2009, roč. 161, čís. 2. ISSN 1095-8339. 
  7. ↑ STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ KÄLLERSJÖ, M.; STÅHL, B. Phylogeny of Theophrastaceae (Ericales s. lat.). International Journal of Plant Sciences. 2003, čís. 164(4). 
  9. ↑ GRANDTNER, M.M.; CHEVRETTE, Julien. Dictionary of trees. Volume 2. South America. [s.l.]: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-396490-8. (anglicky) 
  10. ↑ HEDRICK, U.P. (ed.). Sturtevant's edible plants of the world. [s.l.]: [s.n.], 1919. (anglicky) 
  11. ↑ QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 
  12. ↑ DE FILIPPS, Robert A.; MAINA, Shirley L.; CREPIN, Juliette. Medicinal plants of the Guianas (Guyana, Surinam, French Guiana). [s.l.]: Smithsonian National Museum of Natural History, 2004. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj