Claude Auchinleck

Claude Auchinleck
Narození 21. června 1884
Aldershot
Úmrtí 23. března 1981 (ve věku 96 let)
Marrákeš, MarokoMaroko Maroko
Choť Jessie Stewart (od 1921)
Rodiče John Claud Alexander Auchinleck a Mary Eleanor Eyre
Vojenská kariéra
Hodnost polní maršál
Doba služby 1904–1947
Sloužil Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Složka Britská Indická armáda
Bitvy první světová válka

druhá světová válka

Vyznamenání velkodůstojník Řádu čestné legie
velkokříž Řádu lázně
důstojník Řádu britského impéria
vrchní komandér Záslužné legie
Řád za vynikající službu
Válečný kříž 1914–1918
legionář Záslužné legie
Řád nepálské hvězdy
Řád oblaku a praporu
stříbrný kříž řádu Virtuti Militari
Medaile Vítězství
multimediální obsah na Commons

Sir Claude John Eyre Auchinleck (21. června 1884, Aldershot – 23. března 1981) byl britský maršál činný za druhé světové války. Nebyl považován za příliš úspěšného a schopného velitele. Kritizovány byly zejména jeho schopnosti, pokud jde o výběr nižších velitelů.

V roce 1904 se stal důstojníkem 62. pandžábského pluku indické armády, a v jejích řadách působil během první světové války, i meziválečného období, naposledy jako velitel 3. indické divize, a ve štábních funkcích. Po vypuknutí druhé světové války byl pověřen velením spojeneckých sil v Norsku, kdy zejména svými nároky na jejich materiální zabezpečení, poprvé vzbudil Churchillovu nelibost, nutno však říci, že spojenecké akce v Norsku jsou zpětně hodnoceny jako předem beznadějné (Spojenci příliš dlouho váhali a pak nebyli schopni nasadit adekvátní síly). V roce 1941 se stal vrchním velitelem britských sil na Blízkém východě, což znamená, že byl zodpovědný za oblast rozprostírající se od britsko-italských hranic v severní Africe po Persii.

Nahradil tak generála sira Archibalda Wavella. Připravoval ofenzívu proti silám osy pod velením Erwina Rommela, a operace Crusader zpočátku uspěla a uvolnil jí obklíčení Tobruku, posléze však byly jeho jednotky zastaveny a oslabeny ve prospěch nově vzniklých bojišť v Barmě a Malajsku, jakož i nedostatkem zásob, Rommel tak mohl v lednu 1942 přejít do ofensivy, zastavené až v únoru na Gazálské linii. Po zahájení další Rommelovy ofensivy v květnu 1942 a porážce 8. armády během série bitev u Gazály, uposlechl Churchillova rozkazu aby hájil Tobrúk, ačkoli tato pevnost na obranu nebyla připravena. Tobrúk padl 21. června. Poté 25. června odvolal dosavadního velitele 8. armády generála Neila Ritchieho a osobně přejal velení, a po porážce u Marsa Matrúh, Rommelův postup zastavil v první bitvě u El Alameinu. Po ní jej Churchill odvolal, protože odkládal útok na Rommelovu Panzerarmee Afrika, neboť neměl dost sil a času na přípravu. Jeho výkon při vedení bitvy u El Alameinu byl dalším z důvodů, neboť ačkoliv uspěl v zastavení Rommelova postupu, jeho jednotky utrpěly značné ztráty při nedbale koordinovaných protiútocích, čímž též znesnadnil svoji případnou ofensivu (např. druhý útok na hřeben Ruweisat během první bitvy u El Alameinu). V letech 1943 – 1947 pak držel post vrchního velitele britských jednotek v Indii.

Jako velitel byl velice nízko hodnocen zejména v Churchillových memoárech i v Montgomeryho pamětech, podle mnohých odborníků šlo však o cílené snižování jeho reputace ve vlastním zájmu obou autorů. Jeho chyby jako vojevůdce spočívaly zejména v neschopnosti vybrat vhodné podřízené (což bylo částečně způsobeno i tím, že strávil delší část života v Indii, neznal dobře schopnosti vyšších důstojníků britské armády) a v neochotě je odvolat, v případě, že se jejich neschopnost projevila. To vedlo například k setrvávání nezkušeného Ritchieho ve velení 8. armády, přičemž on sám se mu snažil přispět radami, a výsledkem byly průtahy a nejasnosti v systému velení.

Vyznamenání

Stát Stuha Název Datum udělení
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo Československý válečný kříž 1939[1] 1944
FrancieFrancie Francie Croix de Guerre 1914–1918 s palmou 1918
Croix de Guerre 1939–1945 s palmou 1949
velkodůstojník Řádu čestné legie
NepálNepál Nepál člen I. třídy Řádu nepálské hvězdy[2] 1945
NorskoNorsko Norsko velkokříž Řádu svatého Olafa[3] 1948, 19. března
PolskoPolsko Polsko stříbrný kříž Řádu Virtuti Militari[4] 1942, 15. května
Spojené královstvíSpojené království Spojené království rytíř velkokříže Řádu lázně[5] 1945, 1. ledna
společník Řádu lázně[6] 1934, 3. července
rytíř velkokomandér Řádu Indické říše[7] 1940, 20. prosince
společník Řádu indické hvězdy[8] 1936, 8. května
Řád za vynikající službu[9] 1917, 3. června
důstojník Řádu britského impéria 1919, 3. června
Britská válečná medaile
Africká hvězda
Válečná medaile 1939–1945
Vítězná medaile
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké Chief Commander Legion of Merit[10] 1948, 23. července

Odkazy

Reference

  1. ↑ The London Gazette (Supplement). 20. července 1943, čís. 36103, s. 3319. Dostupné online. 
  2. ↑ PRASAD, Ishwari. The Life and Times of Maharaja Juddha Shumsher Jung Bahadur Rana of Nepal. [s.l.]: APH Publishing 380 s. Dostupné online. ISBN 9788170247562. (anglicky) 
  3. ↑ The London Gazette (Supplement). 16. března 1948, čís. 38240, s. 1919. 
  4. ↑ The London Gazette (Supplement). 12. května 1942, čís. 35559, s. 2113. Dostupné online. 
  5. ↑ The London Gazette (supplement). 29. prosince 1944, čís. 36866, s. 3. Dostupné online. 
  6. ↑ The London Gazette. 3. července 1934, čís. 34066, s. 4222. Dostupné online. 
  7. ↑ The London Gazette (Supplement). 20. prosince 1940, čís. 35019, s. 7109. 
  8. ↑ The London Gazette. 8. května 1936, čís. 34282, s. 2974. Dostupné online. 
  9. ↑ HEATHCOTE, Tony. The British field marshals, 1763-1997 : a biographical dictionary. Barnsley, South Yorkshire: Leo Cooper, 1999. 368 s. Dostupné online. ISBN 0850526965, ISBN 9780850526967. OCLC 52402430 S. 30. 
  10. ↑ The London Gazette (Supplement). 20. července 1948, čís. 38359, s. 4189. 

Externí odkazy

Zdroj