Chvaletín

Chvaletín
Náves ve Chvaletíně
Náves ve Chvaletíně
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Písečné
Okres Jindřichův Hradec
Kraj Jihočeský kraj
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 48°59′29″ s. š., 15°23′59″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 40 (2021)[1]
Katastrální území Chvaletín (5,61 km²)
PSČ 378 72
378 81
Počet domů 34 (2011)[2]
Chvaletín
Chvaletín
Další údaje
Kód části obce 55026
Kód k. ú. 655023
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vesnice Chvaletín (německy Qualitzen, v letech 1939-1945 Kalkwiesen)[3][4] byla dříve samostatná obec 4 km východně od Slavonic v nadmořské výšce 510 m. Od roku 1976 je vesnice místní částí obce Písečné, když ještě před tím, v roce 1960, byla k obci v rámci integrace připojena obec Václavov. Leží v jižní části Brtnické vrchoviny v sevřené poloze mezi Mutenským hřbetem a dominantním kopcem Čtrnáctkou (599 m n. m.) a Šibeničním vrchem (504 m n. m.). Malá obec dříve s německým obyvatelstvem, po roce 1918 s českou menšinou, po r. 1945 české obyvatelstvo. V roce 1843 žilo v obci podle Vlastivědy moravské (vydání 2005) 250 obyvatel ve 46 domech a 59 domácnostech. Nyní je ve vesnici 37 obytných domů pouze z menší části obydlených trvale žijícími obyvateli. V roce 2011 zde trvale žilo 47 obyvatel.[5] Ve vesnici není evidována žádná ulice. Adresy v části obce mají PSČ v rozsahu 378 72 až 378 81.

Název

V písemných dokladech ze 14. století se střídají tvary Chvalečín a Chvaličín, nicméně původní podoba jména vsi zřejmě byla Chvalatín (s měkkým ľ). Základem pak bylo osobní jméno Chvalata (v mladší podobě Chvaleta) a význam místního jména tak byl "Chvalatův majetek". Německé jméno, písemně doložené od 17. století, vzniklo z českého.[6]

Historie

Základem Chvaletína byla slovanská osada. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1351,[7] potom byla krátce součástí hobezského statku. Od roku 1569 patřila ves k telčskému panství až do roku 1849. Desátky byly odváděny faře v Telči a telčskému panství. Na tydenní pondělní trhy se jezdilo z Chvaletína do Slavonic. Elektrifikována byla ves v roce 1932 připojením na síť ZME Brno.

Správní začlenění obce od r. 1850

Do roku 1849 byl Chvaletín součástí panství Písečné ve Znojemském kraji. V letech 1850 až 1855 byl podřízen politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě okresnímu soudu tamtéž. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byl v letech 1855 až 1868 podřízen Okresnímu úřadu v Dačicích. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátil se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích. Po okupaci pohraničí nacistickým Německem byl podřízen od října 1938 do května 1945 Landratu ve Waidhofenu a. d. T., říšská župa Dolní Dunaj a v soudnictví Amtsgerichtu ve Slavonicích. Po osvobození v květnu 1945 náležel pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo do poloviny roku 1960, kdy po územní reorganizaci byl Chvaletín s moravským Slavonickem přidělen pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj, což trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. V roce 1960 byla v rámci integrace obcí pod Chvaletín připojena obec Václavov a roku 1976 byl Chvaletín připojen k Písečnému. Od roku 2003 spadá pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.

Škola

Obec měla od roku 1812 vlastní jednotřídní školu, přestože byl Chvaletín přifařen do Slavonic. Tuto školu navštěvovaly děti i z Václavova. Do roku 1945 se vyučovalo německy, poté české vyučování až do jejího zrušení v roce 1970, kdy bylo žactvo převedeno do Slavětína.

Památky a pamětihodnosti

Fotogalerie

  • Kaple Neposkvrněného početí Panny Marie

    Kaple Neposkvrněného početí Panny Marie

  • Pomník osvoboditelům 1945 před budovou bývalé školy ve Chvaletíně

    Pomník osvoboditelům 1945 před budovou bývalé školy ve Chvaletíně

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 20. 
  4. ↑ Illustrierte Kronen Zeitung 8. September 1939, strana 8
  5. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 184. 
  6. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 329.
  7. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 218. 

Literatura

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 740–742. 

Externí odkazy

Zdroj