Charles Wager

Charles Wager
Admirál Sir Charles Wager
Admirál Sir Charles Wager
Narození 24. února 1666
Rochester
Úmrtí 24. května 1743 (ve věku 77 let)
Chelsea
Místo pohřbení Westminsterské opatství
Povolání diplomat a politik
Ocenění Knight Bachelor (1709)
Funkce Comptroller of the Navy (1715–1718)
první lord admirality (1733–1741)
poslanec 7. parlamentu Velké Británie
první námořní lord
poslanec 8. parlamentu Velké Británie
… více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir Charles Wager (24. února 1666, Rochester, Anglie – 24. května 1743, Londýn, Anglie) byl britský námořní velitel a státník z válek konce 17. a první poloviny 18. století. Jako námořní důstojník se vyznamenal v devítileté válce, později vynikl za války o španělské dědictví. Mezitím se stal členem parlamentu a zastával funkce ve vládě, nakonec byl řadu let ministrem námořnictva (1733–1742). V roce 1709 byl povýšen do šlechtického stavu a v roce 1731 dosáhl hodnosti admirála. Je pohřben ve Westminsterském opatství.

Kariéra

Narodil se v Rochesteru jako syn námořního důstojníka Charlese Wagera (1630–1666), po matce Prudence Goodsonn byl vnukem admirála Williama Goodsonna. Charles od dětství sloužil u námořnictva, zkušenosti získal v severní Americe, v roce 1692 byl již kapitánem Royal Navy, hodnost získal po bitvě u Barfleuru v devítileté válce. V následujících letech sloužil převážně ve Středomoří, na počátku války o španělské dědictví doprovázel Georga Bynga do Alžírska (1703). V roce 1707 byl jmenován velitelem v Karibiku, o rok později vynikl v bitvě u Cartageny. Zde se střetl s francouzsko-španělskou flotilou, převzetím poraženého španělského loďstva získal do soukromého vlastnictví majetek ve výši 60 000 liber (operace je známá pod názvem Wager's Action). V roce 1708 získal hodnost kontradmirála a v roce 1709 byl povýšen do šlechtického stavu. Vrátil se do Anglie a byl nominován do parlamentních voleb za přístav Portsmouth (1710–1711), politicky stál na straně whigů.

Aktivně na moři již nesloužil, v letech 1713–1715 byl poslancem za cornwallský obvod West Looe, kde vlastnil pozemky, v letech 1715–1734 v parlamentu znovu reprezentoval přístav Portsmouth. Po nástupu hannoverské dynastie krátce velel loďstvu ve Středomoří, ale nakonec dal přednost postu finančního inspektora námořnictva (1715–1718), v roce 1716 byl povýšen na viceadmirála. V letech 1718–1733 byl lordem admirality a v roce 1731 dosáhl hodnosti admirála, v politice patřil k oporám Walpolovy vlády. Nakonec devět let zastával funkci ministra námořnictva (1733-1742), úřad převzal po zemřelém admirálu Byngovi[1], od roku 1733 byl též členem Tajné rady. V letech 1734–1741 byl v parlamentu poslancem za prestižní obvod Westminster. Mandát za Westminster obhájil i ve volbách v roce 1741, tyto volby však kvůli korupci byly prohlášeny za neplatné a členem Dolní sněmovny zůstal za cornwallský obvod West Looe. Po pádu Walpolovy vlády byl sice odvolán z postu prvního lorda admirality (novým ministrem námořnictva se stal 8. hrabě z Winchilsey), do následujícího Comptonova kabinetu ale v prosinci 1742 vstoupil do méně významné funkce prezidenta úřadu námořního pokladu (Navy Treasurer) (1742-1743), zemřel o necelý půlrok později.

Od rodiny Russellů koupil v roce 1711 bývalý klášter Fordham Abbey (hrabství (Cambridgeshire) a nechal jej přestavět na honosný barokní zámek, již v roce 1722 ale sídlo prodal. Jeho manželství s Marthou Earning zůstalo bez potomstva. Spolu s manželkou je pohřben ve Westminsterském opatství.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Personální obsazení admirality na webu British History Online

Literatura

Externí odkazy

Zdroj