Charles Vane-Tempest-Stewart, 6. markýz z Londonderry

Charles Vane-Temperst-Stewart, 6. markýz z Londonderry
Narození 16. července 1852
Londýn
Úmrtí 8. února 1915 (ve věku 62 let)
Durham
Příčina úmrtí zápal plic
Místo pohřbení St Mary's Church, Longnewton
Alma mater Christ Church
Etonská kolej
Povolání politik
Ocenění velkokříž Královského řádu Viktoriina
Podvazkový řád
Politická strana Konzervativní strana
Choť Theresa Vane Tempest Stewart (od 1875)[1][2]
Děti Charles Vane-Tempest-Stewart, 7. markýz z Londonderry[1]
Helen Fox-Strangways, Countess of Ilchester
Lord Reginald Vane-Tempest-Stewart[3][1]
Rodiče George Vane-Tempest[1] a Mary Vane-Tempest, Marchioness of Londonderry[3][1]
Příbuzní Lord Henry Vane-Tempest (sourozenec)
Robin Vane-Tempest-Stewart, 8th Marquess of Londonderry, Maureen Helen Stanley[3], Margaret Frances Anne Vane-Tempest-Stewart[3], Lady Helen Maglona Vane-Tempest-Stewart[3], Lady Mairi Vane-Tempest-Stewart[3] a Dorothée Lewis[1] (vnoučata)
Funkce Člen 21. parlamentu Spojeného království (1878–1880)
člen 22. parlamentu Spojeného království (1880–1884)
člen Sněmovny lordů (1884–1915)
Secretary of State for Education (1902–1905)
Člen irské Tajné rady
… více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charles Stewart Vane-Tempest-Stewart, 6. markýz z Londonderry (Charles Stewart Vane-Tempest-Stewart, 6th Marquess of Londonderry, 6th Earl of Londonderry, 4th Earl Vane, 6th Viscount Castlereagh, 4th Viscount Seaham,6th Baron Londonderry) (16. července 1852, Londýn, Anglie – 8. února 1915, Londýn, Anglie) byl britský státník ze šlechtického rodu Stewartů. Jako člen Konzervativní strany zastával v britských vládách funkce místokrále v Irsku (1886–1889) a ministra školství (1902–1905). Zastával také řadu dalších čestných funkcí a byl rytířem Podvazkového řádu. Patřil k nejbohatším aristokratům v Británii, kromě několika honosných rodových sídel v Irsku a Anglii vlastnil výnosné uhelné doly v hrabství Durham. Jeho syn 7. markýz z Londonderry byl ministrem v několika britských vládách.

Kariéra

6. markýz z Londonderry při korunovaci Edaurda VII. (1902)

Studoval v Etonu a Oxfordu, v letech 1878–1884 byl za Konzervativní stranu členem Dolní sněmovny, poté po otci zdědil rodové tituly a vstoupil do Sněmovny lordů (1884; v Horní sněmovně zasedal jako hrabě Vane, protože vyšší titul markýze platil jen pro Irsko). V roce 1885 se vrátil k rodovému jménu Stewart (respektive Vane-Tempest-Stewart). V Salisburyho vládě zastával funkci místokrále v Irsku (1886–1889), od roku 1888 byl členem Tajné rady a téhož roku obdržel Podvazkový řád. Ve třetím Salisburyho kabinetu byl generálním poštmistrem (1900–1902) a prezidentem úřadu pro školství (1902–1905)[pozn. 1]., v letech 1903–1905 byl zároveň prezidentem Tajné rady.

Zastával též řadu čestných funkcí v irských a anglických hrabstvích, kde měl majetek. Byl lordem-místodržitelem v Belfastu (1900–1903) a v Downshire (1902–1915), dále byl starostou v Durhamu (1910–1911), mimoto byl smírčím soudcem a zástupcem místodržitele v několika dalších hrabstvích.

Rodina a majetek

Theresa Vane, rozená Talbot, markýza z Londonderry (1902)

Jeho manželkou byla Theresa Chetwynd-Talbot (1855–1919), dcera 19. hraběte ze Shrewsbury. Syn Charles (1878–1949) byl dědicem titulů, dcera Helen (1876–1956) se provdala za 6. hraběte z Ilchesteru.

Po předcích zdědil rozsáhlý majetek v Irsku a severovýchodní Anglii, vlastnil pozemky o rozloze přibližně 20 000 hektarů. V Irsku byl hlavním rodovým sídlem zámek Mount Stewart (Downshire), v hrabství Durham zámky Wynyard Park a Seaham Hall. Při pobytech v Londýně užívala rodina palác Londonderry House zakoupený třetím markýzem v roce 1819. Vysoké výnosy přinášela rodině těžba uhlí v hrabství Durham.

Literatura

  • Ottův slovník naučný, díl 16. Praha, 1900 (reprint 1999), s. 315 ISBN 80-7203-207-0

Odkazy

Externí odkazy

Poznámky

  1. ↑ "Správa školství probíhala do roku 1900 v režii výboru Tajné rady pro školství, v roce 1900 byl zřízen samostatný vládní úřad pro vyučování (Board of Education), v jehož čele stál prezident, zjednodušeně označovaný jako ministr školství. Prvním prezidentem úřadu byl v l. 1900-1902 z titulu své funkce prezidenta Tajné rady 8. vévoda z Devonshire a markýz z Londonderry byl tak de facto prvním samostatným ministrem školství. V této podobě pak správa školství fungovala do roku 1940, kdy byl úřad pro vzdělávaní změněn na ministerstvo školství, kompetence ale zůstaly stejné. Když markýz z Londonderry převzal ministerstvo školství, v úřadu generálního poštmistra jej nahradil Austena Chamberlaina, syn tehdejšího ministra kolonií J. Chamberlaina

Reference

  1. ↑ a b c d e f Kindred Britain.
  2. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. ↑ a b c d e f Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Zdroj