Charles Brun (Q89)
Charles Brun (Q89)
| |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | ponorka |
| Číslo trupu | Q89 |
| Uživatelé | Francouzské námořnictvo |
| Objednána | 1906 |
| Zahájení stavby | 1907 |
| Spuštěna na vodu | 14. září 1910 |
| Uvedena do služby | – |
| Osud | vyřazena 1920 |
| Předchůdce | Amiral Bourgois |
| Následovník | třída Clorinde |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 356 t (na hladině) 450 t (pod hladinou) |
| Délka | 44 m |
| Šířka | 4 m |
| Ponor | 3,3 m |
| Pohon | 4 kotle, 2 parní stroje 2 elektromotory 2 lodní šrouby 1300 hp |
| Palivo | topný olej |
| Rychlost | 13,5 uzlu (na hladině) 7,2 uzlu (pod hladinou) |
| Posádka | 24 |
| Výzbroj | 6× 450mm torpédo |
| Ostatní | operační hloubka ponoru 40 m |
Charles Brun (Q89) byla experimentální ponorka francouzského námořnictva. Sloužila k testování lodního pohonu. Rozestavěna byla roku 1907. Zkoušky jejího pohonného systému probíhaly od října 1910 do října 1913. Neosvědčila se a francouzské námořnictvo ji nikdy oficiálně nepřijalo do služby. Sešrotována byla roku 1920.[1]
Stavba
Ponorka Charles Brun patřila mezi čtyři francouzské experimentální ponorky objednané v programu pro rok 1906. Postavila ji loděnice Arsenal de Toulon. Stavba byla zahájena roku 1907 a na vodu byla spuštěna 14. září 1910. Nebyla zařazena do operační služby.[1]
Konstrukce
Ponorka nesla šest 450mm torpédometů. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Du Temple a dva parní stroje o výkonu 130 hp a dva pomocné elektromotory. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 13,5 uzlu na hladině a 7,2 uzlu pod hladinou.[1]
Odkazy
Reference
Literatura
GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 211. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Charles Brun na Wikimedia Commons
