Chajim Sofer

Chajim Sofer
Narození 29. září 1821 (3. tišri 5582)
Bratislava
Úmrtí 28. června 1886 (25. sivanu 5646) (ve věku 64 let)
Budapešť
Povolání rabín
Denominace judaismus
Příbuzní Eleizer Szófér
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chaim Sofer

Chajim Sofer (také známý jako Machne Chajim, či Orach Chajim podlé názvu svého responsa, 29. září 1821 – 28. června 1886)[1] byl proslulý uherský (slovensko-maďarský) rabín[2] a „učený mluvčí ortodoxního judaismu“ své doby. [3]

Život

Chaim Sofer se narodil 29. září 1821 v Prešpurku v Horních Uhrách, dnešní Bratislavě jako syn Mordechaje Efrajima Fischela. Navštěvoval slavnou bratislavskou ješivu rabína Mojše Sofera, s nímž však nebyl příbuzný[3] a byl považován za jeho „nejvýznamnějšího studenta“.[4] Navštěvoval také ješivu rabiho Meira Eisenstaedtera v Ungváru, dnešním Užhorodu. [1]

V roce 1844, ve věku 23 let, byl najat, aby učil středoškolské studenty v ješivě v Mattersdorfu (nyní Mattersburg v Rakousko). [1] Následně působil jako rabín ortodoxních židovských komunit v Gyömöre (1852), Sajószentpéter (1859) a Mukačevu (1868).[1] Během svého působení v pozici vrchního rabína v Mukačevu byl proti zavádění jakýchkoli „inovací“ v judaismu.[4] Přesto nebyl považován za dostatečně „konzervativního“ a v roce 1879 byl nahrazen jedním z rodu chasidských rabínů Munkacsů. [4]

V roce 1879 byl zvolen rabínem ortodoxní kongregace v nově sloučené Budapešti, kde úřadoval až do své smrti,[1][5] kde jej poté nahradil rabín Koppel Reich.[5]

Rebe Chajim Sofer zemřel 28. června 1886 v Budapešti a byl pohřben ve svém rodném Prešpurku.[1]

Pozoruhodná rozhodnutí

  • Podle Halachy (židovské právo) je potrat povolen, když je život matky v ohrožení. [6] Sofer rozhodl, že jakmile se dítě „částečně narodí“, nelze ho ani zranit, aby byla zachráněna matka, pokud nezasahování nebude znamenat smrt matky i dítěte. [7]

Podle J. Davida Bleicha:

Podobně interpretováno další ustanovení Mišny. . . "ale jakmile se objeví hlavní část plodu, nesmíme se jej dotknout" znamená, že dokonce i zmrzačení částečně narozeného dítěte nebo amputace končetiny je zakázáno, aby se zachránila matka. R. Chaim Sofer (Machaneh Chaim, Choshen Mishpat, č. 50) vyvozuje takový závěr a naznačuje, že zdůvodněním motivujícím rozhodnutí je skutečnost, že lékař „nemůže s jistotou zaručit“, že dítě chirurgický zákrok přežije. Pokud by však nezasahování mělo vést ke ztrátě matky i dítěte, r. Sofer povoluje zmrzačení dítěte ve snaze zachránit život matky. [7]

Modernismus

Sofer zastával názor, že je důležité, aby byl zachován jazyk jidiš a stal se součástí židovského života.[8] Byl také obecně proti zavádění moderních inovací do náboženské činnosti a služeb ve stejném duchu jako jeho mentor Moše Sofer. [4] Jeho postoj byl v opozici k postoji Azriela Hildesheimera, který podporoval sekulární studia.[9]

Díla Chajima Sofera

  • Peles Chaim (Pressburg, 1854)
  • Machne Chaim (4 sv., 2 vydání), sbírka responsa
  • Chillul Shabbat (Sajószentpéter)
  • Kol Sofer, komentář k Mišně
  • Dibrei Sharei Chaim
  • Sharei Chaim

[1]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chaim Sofer na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  2. ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-1-886223-13-4. 
  3. ↑ a b [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-87203-094-7. 
  4. ↑ a b c d depts.drew.edu. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  5. ↑ a b [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-965-7371-29-9. 
  6. ↑ www.bbc.co.uk. Dostupné online. 
  7. ↑ a b J. David Bleich, "Abortion in Halakhic Literature", Tradition, 1968, 10(2), p. 101.
  8. ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-465-03730-8. [nedostupný zdroj]
  9. ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Zdroj