Cerkev svatého Mikuláše Divotvůrce (Habura)

Chrám sv. Mikuláše
Místo
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Kraj Prešovský
Okres Medzilaborce
Obec Habura
Souřadnice 49°19′15,8″ s. š., 21°51′27″ v. d.
Základní informace
Církev slovenská řeckokatolická
Zasvěcení svatý Mikuláš
Architektonický popis
Výstavba 2011
Další informace
Adresa Habura, SlovenskoSlovensko Slovensko
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cerkev svatého Mikuláše Divotvůrce v Habuře byla postavena v roce 2011 jako věrná kopie dřevěné řeckokatolické cerkve ze 16. století v rámci projektu EU Dva pravoslavné kostely pro sblížení kultur polsko-slovenského pohraničí. Kostel má ekumenický charakter.[1]

Historie

Obec Habura byla založena ve druhé polovině 15. století. První dřevěný kostel byl postaven v letech 1595–1607 jako pravoslavný chrám.[2] V roce 1646 byl na základě Užhorodské unie přeměněn na řeckokatolický. V roce 1740 byl v Habuře postaven nový větší kostel svatého Michaela Archanděla. Malý dřevěný kostelík byl prodán do obce Malá Poľana, kde byl v roce 1759 přejmenován na Chrám svatého Mikuláše Divotvůrce a v této obci se nacházel až do roku 1935, kdy byl prodán a následně přenesen do České republiky do Hradce Králové, kde slouží jako pravoslavný chrám dodnes.[2]

Hlavní článek: Kostel svatého Mikuláše (Hradec Králové)

Poté, co v roce 2006 vyhořel kostel v polské obci Komańcza, vznikl projekt obnovy bohoslužebných míst na slovensko-polském pohraničí, který zahrnoval jak kostel v Komańcze, tak kostel z 16. století v Habuře. Program byl spolufinancován Evropskou unií. Kostel postavili Dušan Kantuľák a Pavol Petrík z Habury.[1] Dne 9. července 2011 byla stavba dokončena[3] a kostel vysvětil řeckokatolický arcibiskup Ján Babjak, metropolita prešovský.[1]

Architektura

Cerkev svatého Mikuláše Divotvůrce je malý dřevěný kostelík srubové konstrukce, trojlodní, se šindelovou střechou. Skládá se ze čtvercového presbytáře, větší lodi a babincového kněžiště ukrytého mezi sloupy věže se zužujícími se stěnami, se zdánlivým kněžištěm zakončeným kupolí. Nad lodí a kněžištěm jsou stanové střechy. Okapy kolem věže a lodi.

V interiéru je trámový strop nad babincem, srubové kopule nad lodí a kněžištěm, příčka mezi lodí a babincem. Uvnitř kostela je zvon Pavel, který daroval ruský velvyslanec ve Slovenské republice P. M. Kuzněcov.[3]

Kostel je obehnán dřevěným plotem s brankou, se šindelovou střechou.

Galerie

Stav v letech 2010–2016:

  • Pohled z jihu
    Pohled z jihu
  • Pohled od západu
    Pohled od západu
  • Pohled od východu
    Pohled od východu
  • Vedle kostela, pamětní deska
    Vedle kostela, pamětní deska
  • Celkový pohled
    Celkový pohled
  • U kostela, pamětní deska
    U kostela, pamětní deska
  • Celkový pohled od jihu
    Celkový pohled od jihu
  • Okolí kostela
    Okolí kostela
  • Stav v roce 2010
    Stav v roce 2010

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cerkiew św. Mikołaja Cudotwórcy w Haburze na polské Wikipedii.

  1. ↑ a b c V Habure stojí drevený chrám po 250 rokoch [online]. dolnyzemplin.korzar.sme.sk. Dostupné online. (slovensky) 
  2. ↑ a b Podkarpatský kostelík v Hradci je o sto let mladší, než se uvádělo [online]. iDNES.cz. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Drevený kostolik sv. Mikuláša Čudotvorca. [s.l.]: informační tabule u kostela (slovensky) 

Literatura

  • Magdalena i Artur Michniewscy, Marta Duda, Cerkwie drewniane Karpat. Polska i Słowacja, Wydawnictwo Rewasz, Wyd. II, Pruszków 2011, s. 272 ISBN 978-83-62460-12-0

Zdroj