Carassius carassius

Jak číst taxoboxKaras obecný
alternativní popis obrázku chybí
Karas obecný
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád máloostní (Cypriniformes)
Čeleď kaprovití (Cyprinidae)
Rod karas (Carassius)
Binomické jméno
Carassius carassius
(Linnaeus, 1758)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karas obecný (Carassius carassius) je sladkovodní všežravá ryba z čeledi kaprovitých. Karas obecný je podobný kaprovi a žije v teplých stojatých vodách, kde běžně dorůstá velikosti 10–35 cm, hmotnosti do 1kg a dožívá se přibližně 10 let.[2] V minulosti se běžně vyskytoval v rybnících jako tzv. doprovodná (plevelná) ryba. Největší evidovaný úlovek z povodí Labe měřil 51 cm a vážil 3,4 kg. V českých a moravských vodách se dnes jedná o jeden z nejohroženějších druhů.[3]

Popis

Karas má vysoké ze stran zploštělé tělo pokryté velkými šupinami, které je tvarem těla a ploutví velice podobné kaprovi obecnému nebo karasi stříbřitému. Hřbetní ploutev je vyklenutá na rozdíl od spíše vhloubené hřbetní ploutve karase stříbřitého. Oproti kaprovi obecnému nemá karas vousky kolem tlamy.[2] V některých lokalitách se vyskytují i formy s nízkým tělem. Hlava je tupá s menšími koncovými ústy. Ploutve mají klasické postavení. Zbarvení je zelenošedé se zlatavým až měděným leskem, na hřbetě je tmavší, boky světlejší žlutošedé. Menších jedinci mají na konci těla před ocasní ploutví tmavou skvrnu.

Rozšíření

Vyskytuje se po celé střední a východní Evropě, a to až po oblast Uralu. Jedná se o původní druh, který se vyskytoval v povodí řek a rybníků v Česku.[4] Přestože je schopen snášet menší znečištění, je karas obecný na ústupu a není hojnou rybou. V současnosti obývá spíše oblasti s klidnou vodou, kde se nevyskytují jeho konkurenti, jako jsou karas stříbřitý či střevlička východní.[4]

Během léta se sdružuje do hejn, která mohou být i druhově smíšená v povrchových vodách, které jsou prohřáté sluncem. Na zimu se stahuje do hlubších vod, kde jako ostatní kaprovité ryby přezimuje.[4]

Hospodářský význam karasů je minimální.[5] Mezi chovateli ryb nebývá karas příliš oblíben, v rybničních chovech byl dokonce dlouhodobě považován za nežádoucí plevelnou rybu,[5] ačkoliv dnes je v Česku na pokraji vyhynutí.[3]

Potrava

Karas pro obživu využívá zooplankton, živočichy vodního dna a omezeně i části rostlin.[4]

Metabolismus

Zvláštností metabolismu karase je, že dokáže přežít bez kyslíku: v případě nedostatku kyslíku dokáže přepnout na metabolismus podobný kvašení, který metabolizuje kyselinu mléčnou na alkohol. Dokáže proto dlouhodobě přežít pod ledem bez přístupu vzduchu.[5]

Rozmnožování

Karas obecný se rozmnožuje mezi květnem až červencem[2] (jinde se uvádí pouze do června)[4], kdy teplota vody dosahuje 15 až 18 °C. Pohlavně dospívá ve věku 2 až 3 let.[4]

Často se kříží s Kaprem obecným, čímž vzniká Kaprokaras.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. ↑ a b c MRK.cz - Karas obecný [online]. [cit. 2009-10-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Karas obecný je na pokraji vyhynutí, čeští vědci žádají o pomoc. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2022-01-13]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f Rybareni.com - Karas obecný [online]. Rybareni.com [cit. 2009-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-28. 
  5. ↑ a b c Karas obecný - atlas ryb na www.chytej.cz. www.chytej.cz [online]. [cit. 2022-01-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj