Campanula medium

Jak číst taxoboxZvonek zahradní
alternativní popis obrázku chybí
Zvonek zahradní v květu (Campanula medium)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď zvonkovité (Campanulaceae)
Podčeleď Campanuloideae
Rod zvonek (Campanula)
Binomické jméno
Campanula medium
L., 1753
Synonyma
  • zvonek prostřední
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Typický květ
Květ neobvyklé barvy s čnělkou obalenou vysypaným pylem

Zvonek zahradní (Campanula medium) je okrasná rostlina, která v zahradách vykvétá modrofialovými, růžovými nebo bílými zvonkovitými květy. Je dvouletou rostlinou pocházející z Francie a Itálie, v Česku tudíž není původním druhem a je tam považována za neofyt. Přestože květině české podnebí poměrně vyhovuje, samovolně se příliš nešíří, zplanělá byla zjištěna v české přírodě teprve roku 1968 a od té doby je její výskyt mimo zahrady pozorován jen ojediněle.[1][2][3]

Rozšíření

Pro svůj vzhled, nenáročnost a možnost růst v zahradě na záhoně nebo posloužit jako květina k řezu, byl zvonek zahradní druhotně rozšířen do mnoha zemí Evropy. Mimo Česka to jsou Maďarsko, Německo, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Španělsko, Ukrajina a Velká Británie.

Mimo Evropu byl lidmi zaveden do Severní Ameriky, do přírody Spojených států amerických a Kanady, stejně jako na ostrovy Nového Zélandu.[1][4]

Ekologie

Převážná většina zvonků rostoucích v Česku jsou trvalky, kdežto zvonek zahradní je dvouletá rostlina, která ke svému vývinu lodyhy a kvetení potřebuje studenou klidovou etapu. V prvém roce ze semene vyklíčí a vytvoří listovou růžici. Následné zimní nízké teploty vybudí v mladé rostlině tvorbu květů a ta v časném letním období vykvete, po dozrání semen před další zimou uhyne. Kvete od začátku června do srpna. Počet chromozomů 2n = 34.

Ve své domovině roste na teplých, osluněných travnatých i kamenitých stráních, nebo i skaliskách, kde se přirozeně rozmnožuje. Mimo tato původní území se pěstuje v částech Evropy i Ameriky v zahradách jako okrasná rostlina, odkud v řídkých případech uniká a objevuje se především v okolí lidských sídel a zahrad. Je hemikryptofyt, jemuž nejlépe vyhovuje slunné stanoviště, ve stínu podstatně hůře kvete. Nepotřebuje hlubokou půdy, protože živiny čerpá převážně z povrchové vrstvy. Nejsou vhodné půdy suché ani přemokřené, při přehnojení dusíkem snadno vymrzá.[1][2][3][5]

Popis

Prvým rokem vyroste přízemní listová růžice s dlouze řapíkatými, vejčitě podlouhlými listy štětinatě chlupatými. Následným rokem se v růžici vyvine přímá, většinou větvená lodyha, která bývá vysoká 40 až 90 cm. Je porostlá přisedlými, chlupatými, kopinatými listy se srdčitou bázi, které jsou po obvodě nestejně pilovité.

V horní části lodyhy vyrůstají, z paždí drobných listenů, nicí květy na krátkých stopkách a vytvářejí květenství hrozen či latu. Oboupohlavný pětičetný květ má kališní cípy vejčitě kopinaté, až 1,5 cm dlouhé a vytrvalé. Koruna je široce zvonkovitá, u báze baňatá, 3 až 5 cm dlouhá a její rozestálé, na koncí ven vyhnuté cípy bývají modré, ale i bílé, růžové či červené. Pět volných tyčinek, u báze s rozšířenými nitkami, nese volné prašníky. Trojpouzdrý spodní semeník je zakončen chlupatou čnělkou rozeklanou do pětilaločné blizny.

Květy jsou hmyzosnubné a silně proterandrické. Brzy po otevření květů pyl z prašníků vypadá na chlupatou čnělku, jejíž blizna ještě není dospělá. Opylující hmyz stírá pyl z chlupů čnělky a odnáší jej na cizí květy s bliznou schopnou se již oplodnit. V době dozrání blizny již v květu není pylu a hmyz přilétající za nektarem, prýštícím hluboko u báze tyčinek, nechtěně bliznu opyluje pylem přineseným z jiných květů.

Plodem je hnědá, tenkostěnná, mnohosemenná, pětipouzdrá tobolka, obalená vytrvalým kalichem, která se otvírá pěti otvory mezi žebry u báze. Obsahuje velmi drobná, šupinkovitá, slámově žlutá semena.[1][2][3][5][6]

Rozmnožování

Zvonek zahradní se rozmnožuje výhradně pohlavně, semeny, která si podržují klíčivost tři roky. V zahradnické praxi se semena vysévají do vlhkého rašelinového substrátu na rozhraní května a června, teplota se udržuje na 20 °C. Vyrašené rostlinky se postupně pikýrují a následně rozsazují do květináčů, zimu přečkají ve studeném skleníku při teplotě +5 až -5 °C, kdy u nich dochází k jarovizaci.

Rostlina se řadí mezi druhy dlouhodenní, které potřebují dlouhý den pro vývoj květů a nastartování kvetení. Při rychlení se rostlinám den prodlužuje přisvětlováním, obvyklou metodou je přerušování tmy během noci, kdy v době od 22.00 do 3.00 hod se rostlinám svítí; dobou zahájení přisvětlování se řídí čas začátku kvetení.

U rostlin se vyžaduje kompaktnost, které se dociluje zkracováním hlavní osy, což se provádí chemicky nebo řezem. Nezkrácené rostliny rostou sloupovitě nebo pyramidálně a bývají vysoké 40 až 80 cm, kdežto zkrácené jsou kulovité a vysoké 30 až 50 cm.[2][3][5]

Význam

Zvonek zahradní je vhodnou záhonovou květinou pro skupinové i solitérní výsadby. Vyniká ve smíšených květinových záhonech, svými až 5 cm dlouhými květy vždy upoutá pozornost. Může být použit jako hrnková rostlina nebo jako rostlina pro řez květů. V kultuře je pěstována celá řada kultivarů, které se navzájem odlišují barvou květů i vzrůstem. V Česku je nejčastěji pěstovaný 'Single Rose-Pink', kdy lodyhy vyrůstající v trsu bývají vysoké 60 až 80 cm a mají růžové květy.[1][2][3]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b c d e HAŠKOVEC, Cedrik; HAŠKOVCOVÁ, Štěpánka. BOTANY.cz: Zvonek zahradní [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 2009-09-14 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online. 
  2. a b c d e SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 6. Praha: Academia, 2000. 770 s. ISBN 80-200-0306-1. Kapitola Campanula medium, s. 729. 
  3. a b c d e SPILKOVÁ, Kateřina. Průzkum biologie a technologie Campanula medium. Lednice, 2008 [cit. 2021-10-06]. Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Vedoucí práce František Kobza. Dostupné online.
  4. POWO: Campanula medium [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2021 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c KAŠŠÁK, Pavol. Campanula medium [online]. Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity, Lednice [cit. 2021-10-06]. Dostupné online. 
  6. CHYTRÝ, Milan; PYŠEK, Petr; LEPŠ, Jan et al. PLADIAS: Campanula medium [online]. Botanický ústav AV ČR, Masarykova univerzita v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, rev. 2014–2021 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj