Budínský hrad

Budínský hrad
Účel stavby
Základní informace
Sloh gotická architektura, renesanční architektura a barokní architektura
Architekt Jean-Nicolas Jadot de Ville-Issey
Poloha
Adresa I. obvod, MaďarskoMaďarsko Maďarsko
Souřadnice 47°29′46″ s. š., 19°2′23″ v. d.
Další informace
Web Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Budapešť, břehy Dunaje, čtvrť Budínského hradu a Andrássyho třída
Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát MaďarskoMaďarsko Maďarsko
Typ kulturní dědictví
Kritérium i, iv
Odkaz 400 (anglicky)
Oblast Evropa a severní Amerika
Zařazení do seznamu
Zařazení 1987 (11. zasedání)
Změny 2002

Budínský hrad (maďarsky: Budai Vár, turecky: Budin kalesi) je historický hrad, někdejší palác a sídlo uherských králů, nazývaný též Královský palác (maďarsky Királyi-Palota), či Královský hrad (maďarsky Királyi Vár). Nachází se v maďarském hlavním městě Budapešti.

Budínský hrad leží na jižním cípu Hradního vrchu (Várhegy). S náměstím Clark Adám tér ležícím pod vrchem na pravém břehu Dunaje je spojen lanovkou. Pod hradem je známý budapešťský most Széchenyi Lánchíd.

V roce 1987 se stal Budínský hrad se starým Budínem součástí Světového dědictví UNESCO.

Nejstarší historie – honosné sídlo králů

Budínský hrad

Původní hrad byl postaven za vlády uherského krále Bély IV. v letech 1247–1265. Za krále Zikmunda Lucemburského byl palác značně rozšířen. Ve své době to prý byl největší soubor gotických paláců na světě. Další přestavby a rozšíření se areál hradu dočkal za krále Matyáše Korvína. Na hradě sídlil po roce 1490 také jeho nástupce z české linie Jagellonců – král Vladislav II. Jagellonský a jeho syn, nástupce, Ludvík Jagellonský, kteří v Budíně nadále vedli honosný dvůr.

Zničení středověké rezidence za válek s Turky

Po bitvě u Moháče v roce 1526 a smrti (utopil se v bažině při svém útěku z bitvy) dvacetiletého krále Ludvíka se postupně část středověkého maďarského království stala součástí Osmanské říše. Následovníci Jagellonců Habsburkové přesídlili v následujících desetiletích definitivně do bezpečnějšího Prešpurku, tj. dnešní Bratislavy a hrad po roce 1540 definitivně osiřel. Budín obsadila turecká okupační vojska, ale osmanská vláda palác jako své sídlo nevyužívala. Hrad byl částečně používán jen jako kasárna, zbrojnice a stáje, ovšem jinak velmi chátral a byl opuštěný. V roce 1686 byl hrad při válečných událostech zničen. Spousta doposud zachovalých středověkých hradních budov se zřítila nebo vyhořela.

Obnova v 18. a 19. století

Barokní část paláce

Za vlády uherského krále Karla III. (císař Karel VI.) byly proto, po trvalém znovudobytí okupovaných Uher, zdemolovány i zbylé ruiny někdejšího středověkého sídla. V roce 1715 byl postaven menší barokní palác na místě současného hradu, jenž měli členové habsburského rodu při svých občasných návštěvách Budína používat. V roce 1748 nechal vysoký uherský úředník – kníže Antal Grassalkovich zámek rozšířit.

Dne 4. května 1849 uherská revoluční armáda pod vedením Artura Görgeyho obsadila budínský hrad. Přes velkou snahu budapešťských vojáků ale barokní palác vyhořel. Později byl v letech 1850–1856 palác znovu obnoven a přestavěn. V roce 1867 hrál královský palác důležitou roli při korunovaci Františka Josefa I. uherským králem a stal se symbolem míru mezi Habsburskou dynastií a maďarským národem a tím i rakousko-uherského vyrovnání.

Monumentální přestavba – hrad symbolem uherského státu

Noční pohled na hrad

V posledních desetiletích 19. století zamýšlela autonomní uherská vláda vytvořit královský palác, který by v sobě obsáhl prvky ostatních známých evropských královských sídel, které měl nejen napodobit, ale i předstihnout. Vlastní proces přestavby Hradního vrchu začal v roce 1875 a přijaté návrhy architekta, profesora a člena Maďarské akademie věd Alajose Hauszmanna způsobily rozsáhlé topografické změny v celé oblasti hradního návrší. Původní palác byl mnohonásobně zvětšen, jen ve směru k Dunaji se jeho délka více než zdvojnásobila. Hauszmann pak završil stavbu (poněkud bizarní a spornou) vysokou kupolí, postavenou uprostřed pohledové fronty paláce ve směru od Dunaje. Slavnostně bylo obrovské královské sídlo otevřeno v roce 1912 a přiřadilo se k nejpřepychovějším a největším panovnickým rezidencím světa. I kritici jej chválili jako nejvýznamnější budovu Maďarska z přelomu století.[zdroj?]

Maďarský státní archiv na hradu

Po sesazení Habsburků došlo i k rozpadu a zániku původního Uherského království. Po roce 1918 byl palác používán k reprezentaci regentské vlády nového horthyovského Maďarska.

Katastrofální druhé zničení Budínského hradu

Události ničivé druhé světové války se paláci po roce 1939 dlouho vyhýbaly. V roce 1944 si však válka našla i Budapešť a v důsledku toho došlo k bombardování a vypálení nejen hradu, ale poškození i města jako takového, západními leteckými bombardovacími svazy.

Novodobá obnova

Po ukončení druhé světové války se hrad velmi změnil. Samotný hrad byl za války částečně zničen a i interiéry byly velmi poškozeny. Proto bylo rozhodnuto, že se Budínský hrad stane po záchranné rekonstrukci sídlem Budapešťského historického muzea či Maďarské národní galerie.

Palác byl po dlouhých debatách (především) z úsporných, ale i z ideologických důvodů, obnoven ve značně zredukované formě. K obnově došlo k roku 1968, kdy byl palác opět částečně otevřen veřejnosti. Mansardové střechy, zdobné fasády i kopule byly zjednodušeny, obrovská dělená okna byla nevhodně vyměněna za nedělená, některé části budov areálu byly dokonce zbořeny a samotné interiéry se renovovaly ve zcela moderním duchu. Výrazněji se v nich stavělo až v roce 1980. Protože vznikl stav, se kterým se mnoho odborníků, pamětníků, politiků i část veřejnosti nechce dosud smířit, vznikla Společnost světového dědictví, která si vytkla za cíl dát hradní budovy do stavu blízkému tomu, ve kterém se areál nacházel před rokem 1944. V roce 2006 se konečně rozhodlo o renovaci zámku. Podle plánů má být obnovena sporná neobarokní kopule Al. Hauszmanna, již se znovu vystavělo velkolepé schodiště od řeky a obnovy se mají dočkat i některé reprezentační interiéry.

Současnost

Současná podoba hradu, v popředí jezdecká socha Evžena Savojského

V současnosti je Budínský hrad jednou z nejnavštěvovanějších lokalit v Maďarsku. Jeho mohutné zdi zcela změnily před více než 100 lety definitivně panoráma Budapešti. Bývalé maďarské královské sídlo působí v hlavním městě jako symbol moci a je považováno (i přes nevhodné poválečné zásahy) za jednu z nejhezčích královských rezidencí na světě. V areálu se dosud nachází Maďarské historické muzeum, Maďarská národní galerie, Széchényiho národní knihovna aj. kulturní instituce.

Odkazy

Externí odkazy

Zdroj