Budova magistrátu Ústí nad Labem

Budova magistrátu
Čelní pohled z Lidického náměstí na starou budovu
Účel stavby
Sídlo magistrátu města Ústí nad Labem
Základní informace
Sloh	Bruselský styl
Výstavba	1956–1961 a 1985
Materiál	železobeton
Poloha
Adresa	Velká Hradební 2336/8, Ústí nad Labem, Česko Česko
Ulice	Velká Hradební
Souřadnice	50°39′37,16″ s. š., 14°2′14,53″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	43175/5-268 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budova magistrátu v Ústí nad Labem se nachází na Lidickém náměstí, v centru města Ústí nad Labem. Skládá se historicky a slohově ze dvou částí. První část orientovaná směrem na Lidické náměstí byla postavena v letech 1956–1961 dle návrhu architektů Jana Gabriela, Jiřího Fojta a Jiřího Nenadála v bruselském stylu. Mladší část vyprojektoval v roce 1985 architekt Rudolf Bergr a byla přistavěna z druhé strany od Mírového náměstí.^[1] Vznikl tak blok budov, kde vedle magistrátu města Ústí nad Labem sídlí i městská a státní policie, úřad práce, Státní fond životního prostředí a další instituce.

Popis

Magistrátní komplex se nachází v samotném středu města. Je lemován ulicemi Dlouhá na severu, Velká Hradební na západě, Zámečnická na jihu a Mírové náměstí na východě. Byť se jedná o dva objekty z různých dob, plynule na sebe navazují a vytváří uprostřed volné prostranství, které je přístupné jak z východu tak ze západu díky volným průchodům pod oběma částmi budov. Toto prostranství je zahradnicky upraveno a vedle zeleně se zde nachází i fontány a sousoší Rodina od Ivana Záleského z roku 1987.^[2]

Magistrát zároveň vhodně doplňuje celé náměstí, které je z druhé strany uzavřeno barokní budovou divadla. Strana u divadla je však výrazně užší, než ta, kde stojí magistrát.^[3] Design fasády ladí i s okolními objekty. Kabřincový obklad navazuje na tmavší kabřincový obklad domu Riunione, který byl vestavěn ve 20. letech 20. století;^[4] kruhová okna můžeme nalézt i na budově Krajského ředitelství policie, Lidické náměstí 9, od architekta Josefa Lišky z roku 1963.^[5]

Starší budova

Budova má půdorys nepravidelného písmene H, je orientována zhruba východ-západ. Jedna část směřuje na Lidické náměstí, druhá na nádvoří, které bylo v roce 1985 uzavřeno přístavbou podle návrhu architekta Rudolfa Bergra.^[6]

Hlavní část orientovaná severojižně je šestipatrová,^[3] kolmé části na obou stranách jsou třípatrové a část vystupující do náměstí uprostřed zasahující téměř přes tři patra obsahuje sál^[6]. Centrální průčelí je vyneseno na železobetonové nohy natřené tmavě šedou barvou. Je tak možné po obou stranách procházet pod budovou z náměstí do vnitrobloku. Nad oběma částmi je po celé délce prvního patra stříška, která je zakončena kovovým zábradlím světle modré barvy. To je tvořeno plochami plechu připomínající písmena A a V. V centrální části je na nohách pouze sál, zadní část budovy sedí na zemi a je zde široký vstup do budovy. V přízemí jsou čtvercové bloky oken zakryty bílým materiálem s malými kruhovými okny. Ta jsou k nalezení i v jižní části třípatrové části objektu až do výšky střechy.^[3]

Hlavní část fasády je rozčleněna polem obdélníkových oken v jednotlivých patrech a členění je ještě zdůrazněno sítí úzkých na světlých říms, prázdná pole mezi okny jsou šedomodré barvy. Zbytek je pokryt kabřincovou obkladačkou různých odstínů od cihlově červené až po tmavě hnědou. Ty jsou po stranách prolomeny obdélnými okny. Prostor sálu je pojat v podobném duchu jako centrální část budovy, s tím rozdílem, že hlavní části jsou světlé barvy pokryté pískovcem. V pohledu z vnitrobloku je členění podobné, pouze centrální část se schodištěm je vystouplá a stejně vysoká jako centrální budova. Je pokrytá kabřincem, centrální sloupec tří oken na patro je doplněn obdélnými bílými plochami kruhových oken. V rohu třípatrových budov jsou pak v každém patře terasy s již výše zmíněným zábradlím.

Objekt je podsklepen, střechy jsou ploché. V průčelí rohy šestého patra a jednacího sálu připomínají křídla ptáka.^[3]

Mladší budova

Mladší část magistrátu navazuje svými křídly na starší část a vytváří tak uprostřed magistrátního komplexu volné prostranství. Tím, že je část proti staré budově delší, je na severu pětkrát uskočena směrem na jih. Výškově starou budovu nepřevyšuje. Křídla jsou stejně vysoká o třech patrech, kolmé křídlo je zvýšené o dvě patra stejně jako v případě staré budovy.

Historie

Původně se v těchto místech nacházela stará zástavba. Ta však byla během bombardování v roce 1945 poničena a následně po válce demolována. Již v roce 1947 přišel návrh jak volnou plochu vyplnit. Jejím autorem byl architekt^[7]Josef Hrubý. Následoval návrh Václava Hilského z roku 1949, až se v roce 1956 přistoupilo k realizaci návrhu architektů Jana Gabriela, Jiřího Fojta a Jiřího Nenadála. Ti se pravděpodobně inspirovaly předchozími návrhy.^[8] Objekt určený pro Krajský národní výbor získal dva roky po své dostavbě památkovou ochranu.^[3] V roce 1965 byl na fasádě zasedacího sálu umístěn kovový reliéf Alegorie na chemický průmysl Evy Kmentové^[8] a Olbrama Zoubka, který byl ale v roce 1993 sňat a uložen v městském muzeu.^[9]

Galerie

• 

  Zadní část objektu z vnitrobloku

• 

  Obrácený pohled k budově Rudolfa Bergra z roku 1985

• 

  Barokní divadlo. Vlevo vystupuje na nohách objekt sálu

• 

  Vstup do objektu pod plochou sálu

• 

  Detail obdélných ploch s kruhovými okny

• 

  Pohled na zadní část s terasami

• 

  Detail zábradlí

• 

  Detail kabřincového obkladu (vlevo), vpravo starší prvorepublikový dům Riunione obložený tmavší kabřincovou obkladačkou

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Magistrát města Ústí nad Labem na Wikimedia Commons

Zdroj