Bruno Matykiewicz

Bruno Matykiewicz
Osobní informace
Datum narození 21. dubna 1959 (65 let)
Místo narození Stonava, Zaolzie
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Stát Československo
Přezdívka „Brunek, Motyka“
Rodina Tomáš Matykiewicz (syn)
Sportovní informace
Klub TJ ŽD Bohumín (dom.)
TJ Dukla Trenčín (voj. 1978-1980)
Rezort SVS Vítkovice (VŽKG)
Trenéři otec Pavlík (zač.)
Vítězslav Ország (ŽD)
Milan Kováč (Dukla)
Emil Brzóska (SVS, repr. OH80)
Václav Peterka (repr. jun)
Kategorie těžká váha (–100, –110)
Silnější disciplína Trh
Účast na LOH bez účasti
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2022
Přehled medailí
Mistrovství světa ve vzpírání
stříbro MS 1981 Lille dvojboj, –100 kg
bronz MS 1981 Lille trh, –100 kg
bronz MS 1981 Lille nadhoz, –100 kg
bronz MS 1982 Lublaň dvojboj, –100 kg
bronz MS 1982 Lublaň trh, –100 kg
bronz MS 1982 Lublaň nadhoz, –100 kg
Mistrovství Evropy ve vzpírání
stříbro ME 1981 Lille dvojboj, –100 kg
bronz ME 1981 Lille trh, –100 kg
bronz ME 1981 Lille nadhoz, –100 kg
bronz ME 1982 Lublaň dvojboj, –100 kg
bronz ME 1982 Lublaň trh, –100 kg
bronz ME 1982 Lublaň nadhoz, –100 kg

Bruno Matykiewicz (* 21. dubna 1959 Stonava) je bývalý československý a český vzpěrač polské národnosti.

Sportovní kariéra

Narodil se ve Stonavě do hornické rodiny. V 9 letech se s rodinou stěhoval do sousedních Albrechtic, protože jejich dům ve Stonavě musel ustoupit těžbě uhlí.[1] V Karviné se učil důlním zámečníkem a v školním kroužku vzpíral. Karvinský instruktor otec Pavlík u něho rozpoznal talent a tak začal docházet na tréninky vzpírání do klubu TJ ŽD Bohumín k bývalému reprezentantovi Vítězslavu Országovi.[2]

Po vyučení narukoval v roce 1978 na vojnu do Trenčína, kde se v armádním sportovním středisku Dukla připravoval pod vedením Milana Kováče a v roce 1980 poprvé startoval na seniorském mistrovství Evropy v Bělehradě ve váze do 100 kg. Do olympijského výběru trenéra Emila Brzósky se však prozatím nevešel. Po návratu z vojny se připravoval ve středisku vrcholového sportu VŽKG při Baníku Havířov, ale nadále startoval za domovský klub ŽD Bohumín.

V roce 1981 zastoupil zraněného reprezentačního kolegu Otu Zarembu na listopadovém mistrovství světa a Evropy ve francouzském Lille, když ve dvojboji obsadil nečekané druhé místo. V roce 1982 pokračoval ve výborných výkonech ve váze do 100 kg.

V roce 1983 na listopadovém mistrovství světa a Evropy v Moskvě, při druhém pokusu na 182,5 kg utrpěl dislokaci ramene a do druhé disciplíny nadhozu nenastoupil.[3] Zraněné rameno se brzy zahojilo, ale v olympijském roce 1984 měl na jaře při lékařské prohlídce nespecifikovaný pozitivní nález a musel předčasně ukončit sezonu a následně i sportovní kariéru.[4] Později bylo specifikováno, že se jednalo o ledvinové onemocnění.[5]

Výsledky

Rok Místo Kategorie Trh (kg) Nadhoz (kg) Dvojboj
(kg) 		Pořadí
1 2 3 Pořadí 1 2 3 Pořadí
Mistrovství světa
1981 Francie Lille, Francie –100 kg 175 Bronzová medaile 217,5 Bronzová medaile 392,5 Stříbrná medaile
1982 Jugoslávie Lublaň, Jugoslávie –100 kg 180 Bronzová medaile 217,5 Bronzová medaile 397,5 Bronzová medaile
1983 Sovětský svaz Moskva, Sovětský svaz –100 kg 177,5 182,5 182,5 7. — — — DNS — DNF
Mistrovství Evropy
1980 Jugoslávie Bělehrad, Jugoslávie –100 kg 162,5 5. 197,5 4. 630 6.
1981 Francie Lille, Francie –100 kg 175 Bronzová medaile 217,5 Bronzová medaile 392,5 Stříbrná medaile
1982 Jugoslávie Lublaň, Jugoslávie –100 kg 180 Bronzová medaile 217,5 Bronzová medaile 397,5 Bronzová medaile
1983 Sovětský svaz Moskva, Sovětský svaz –100 kg 177,5 182,5 182,5 7. — — — DNS — DNF
Mistrovství světa juniorů
1978 Řecko Athény, Řecko –90 kg 137,5 6. 162,5 8. 300 7.
1979 Maďarsko Debrecín, Maďarsko –100 kg 150 4. 177,5 6. 327,5 4.
Mistrovství Evropy juniorů
1978 Řecko Athény, Řecko –90 kg 137,5 6. 162,5 7. 300 6.
1979 Maďarsko Debrecín, Maďarsko –100 kg 150 4. 177,5 6. 327,5 4.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Časopis Stadion č. 50/1982 str. 8
  2. ↑ Časopis Stadion č. 10/1982 str. 32
  3. ↑ Československý sport 31.10.1983
  4. ↑ Československý sport 6.4.1984
  5. ↑ Československý sport 7.9.1984
  • Novinové články z deníku Rudé Právo, Lidové noviny a Československý sport.

Zdroj