Brukev prodloužená

Jak číst taxoboxBrukev prodloužená
alternativní popis obrázku chybí
Brukev prodloužená celolistá (Brassica elongata subsp.integrifolia)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád brukvotvaré (Brassicales)
Čeleď brukvovité (Brassicaceae)
Rod brukev (Brassica)
Binomické jméno
Brassica elongata
Ehrh.
Areál rozšíření
Poddruhy vyskytující se v ČR
  • brukev prodloužená pravá
  • brukev prodloužená celolistá
Synonyma
  • řepka prodloužená
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brukev prodloužená (Brassica elongata) je až metr vysoká, žlutě kvetoucí rostlina, jeden z mnoha druhů rodu brukev. Její semena jsou zdrojem potravinářského i technického oleje.

Rozšíření

Tato bylina je původní na Ukrajině, Slovensku, Balkánském poloostrově a v Maďarsku i Rakousku. Postupně se rozšířila do střední a východní Evropy, do Pobaltí, na západní Sibiř, do Střední a Jihozápadní Asie, Číny, Austrálie i Severní Ameriky.

Teplomilná rostlina, která vyrůstá především na výslunných suchých stanovištích od nížinatých oblastí až po pahorkatiny. Roste také v ruderálních společenstvech a kolem příkopů a náspů železničních tratí a silnic.

Brukev prodloužená je ve středoevropských zemích poměrně vzácná, v Rakousku již vymizela a na Slovensku je kriticky ohrožená. V České republice, kde byla dlouho považována za původní druh, byla v „Červeném seznamu cévnatých rostlin“ ještě v roce 2000 považována za kriticky ohrožený druh (C1). Následně byl její původ na území ČR přehodnocen a je nově považována za občasně se vyskytující neofyt, v novém červeném seznamu z roku 2012 již proto není hodnocena.

Popis

Dvouletá nebo vytrvalá rostlina s lodyhou vysokou 40 až 120 cm která vyrůstá ze silného, dužnatého kořene. Přímá, rozkladitě rozvětvená, často vespod nafialovělá lodyha je obvykle porostlá štětinatými chlupy. Přízemní i lodyžní listy jsou řapíkaté, štětinatě chlupaté a mají 20 × 8 cm velké šedé čepele. Ty jsou podlouhle vejčité, do řapíku sbíhavé, peřenolaločnaté až peřenoklané s úzkými elipsovitými laloky neb čárkovitými segmenty které bývají vykrajované, zoubkované a jemně zvlněné. Horní listy jsou krátce řapíkaté nebo přisedlé, kopinaté nebo podlouhlé, celokrajné či zubaté a někdy lysé.

Na vrcholu lodyhy i větví vyrůstá hustý hrozen květů se stopkami až dvojnásobně dlouhými, než je kalich. Úzce elipsovité odstávající kališní lístky 3 až 4 mm dlouhé jsou žlutozelené s bílým lemem. Světle žluté korunní lístky s dlouhým nehtíkem jsou 6 až 8 mm velké a na vrcholu vykrojené. Čtyřmocné tyčinky 4 až 5 mm dlouhé nesou vejčité prašníky.

Plody jsou vzpřímené, vespod zúžené, hranaté šešule se zbytkem květního lůžka. Obvykle na délku měří 15 až 3 mm a obsahující hnědá kulovitá hladká semena asi 1,5 mm velká. Ploidie druhu je 2n = 22.

Taxonomie

Brukev prodloužená se v české přírodě vyskytuje ve dvou poddruzích.

  • brukev prodloužená pravá (Brassica elongata Ehrh. subsp. elongata) byla v české přírodě zaznamenána již roku 1873, má lodyhy kratší, tenčí a řídce rozvětvené, tenké lodyžní listy má peřenoklané a větvičky květenství dlouhé.
  • brukev prodloužená celolistá (Brassica elongata Ehrh. subsp. integrifolia) (Boiss.) Breistr. byla v české přírodě zaznamenána až roku 1960, má lodyhy delší, hrubší a hustě rozvětvené, tlusté lodyžní listy má peřenolaločnaté a větvičky květenství krátké.

Význam

Ve středoevropských zemích, kde se tento druh objevuje poměrně vzácně, je bez ekonomického významu. V oblastech východní Evropy a Střední Asie se brukev prodloužená pěstuje jako olejnina, z jejích semen se lisuje technický i potravinářský olej (s vyšším obsahem kyseliny erukové), nebo jako krmná plodina poměrně dobře snášející sucho.

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]

Externí odkazy

Zdroj