Brnění Ferdinanda I. Habsburského

Brnění Ferdinanda I. Habsburského
Základní informace
Autor	Kunz Lochner
Vznik	1549
Původ	Norimberk
Vlastnosti
Medium	plátová zbroj: ocel, mosaz, useň
Výška	170,2 cm
Hmotnost	24 kg
Umístění
Inv. číslo	33.164a–x
Umístění	Metropolitní muzeum umění
Status
Vlastník	Metropolitní muzeum umění
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brnění císaře Ferdinanda I. je plátová zbroj vytvořená norimberským zbrojířem Kunzem Lochnerem v roce 1549 pro budoucího Ferdinanda I., císaře Svaté říše římské.^[1]^[2] Tato zbroj je jednou z několika, které byly pro císaře Ferdinanda vyrobeny během válek reformace a konfliktů s Osmanskou říší. Odborníci se domnívají, že bohatě zdobené, avšak plně funkční brnění symbolizuje a dokumentuje roli habsburských katolických panovníků jako válečníků na doslovných i ideologických bojištích Evropy.^[3]

Symbolika

Brnění je bohatě zdobeno rytinami s náboženskou symbolikou. Na hrudním plátu dominuje vyobrazení Madony s dítětem jako Ženy oděné sluncem stojící na půlměsíci, což odráží podobný motiv na brnění jeho bratra Karla V. uchovávaném v Královské zbrojnici v Madridu.^[1]^[4]

Na zadním plátu se nachází křesadlo (vyzařující jiskry), což je burgundský symbol zavedený Filipem Dobrým. Tento motiv je umístěn na ondřejském kříži z větví pod vyobrazením svatých Petra a Pavla v architektonickém rámci.^[2]^[4]

Brnění je plně funkční polní zbroj (feldküriß nebo feldharnisch)^[5]^[6] určená k vojenskému použití, nikoli pouze jako slavnostní zbroj. Rytinová technika umožnila složité zdobení bez narušení ochranné funkce brnění.

Ferdinandova tehdejší pozice jako římského krále (následníka trůnu svého bratra Karla V., císaře Svaté říše římské) je symbolizována korunovanou dvouhlavou říšskou orlicí (Reichsadler) na špičkách bot (sabatony), které chrání jeho nohy.^[5]

Brnění je jasně označeno razidlem s písmenem „N“ pro Norimberk a městským znakem s polovičním orlem. Letopočet 1549 je vyrytý třikrát v rámci dekorací. Fantastické postavy uspořádané do tří pásů napodobujících španělský kabátec (dublet)^[4] a ornamenty vyplněné tritony a dalšími mytickými tvory naznačují, že autorem brnění je Kunz Lochner.^[2]

Hrudní plát
Zadní plát
Sabaton

Původ

V 19. století získal tuto zbroj německý sběratel, hrabě Franz z Erbach-Erbachu (kolem této doby k ní byla přidána neoriginální burgonetová přilba). Následně bylo brnění považováno za majetek vévody Albrechta V. Bavorského, zetě Ferdinanda I. Brnění zůstalo v držení hraběte Franze a jeho dědiců na Erbašském zámku, než se stalo součástí sbírek Metropolitního muzea umění.^[2]

Identifikace brnění jako majetku Ferdinanda I. byla poprvé provedena ředitelem zbrojnice Kunsthistorisches Museum. Důkazem byl drobný vzrůst a relativně malá výška nositele (maximálně 170 cm),^[1] jeho rovná záda, útlý pas^[2] a dlouhé ruce. Dalším klíčovým znakem byla podoba s dalšími Ferdinandovými dochovanými zbrojemi a zejména říšská orlice (Reichsadler) na špičkách sabatonů.^[1]^[4]^[5]

Při původní mylné identifikaci s Albrechtem V. se předpokládalo, že mu brnění patřilo v mládí, protože v pozdějších letech výrazně přibral. Albrecht byl také členem Řádu zlatého rouna, což vedlo k interpretaci císařské insignie jako symbolu jeho sňatku s Ferdinandovou dcerou.^[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Armor of Ferdinand I, Holy Roman Emperor na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d Kunz Lochner - Armor of Emperor Ferdinand I (1503–1564) [online]. Metropolitan Museum of Art [cit. 2017-02-16]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f GRANCSAY, Stephen V. A Sixteenth-Century Parade Armor. The Bulletin of the Metropolitan Museum of Art. 1934, roč. XXIX, čís. 6, s. 102–104. doi:10.2307/3256712. (anglicky)
↑ LAROCCA, Donald J. An English Armor for the King of Portugal. Metropolitan Museum Journal. 1995, roč. XXX, s. 81–96. doi:10.2307/1512952. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d NICKEL, Helmut. Gothic and Renaissance Art in Nuremberg, 1300–1550 [online]. Metropolitan Museum of Art [cit. 2017-02-16]. S. 466–467. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c GAMBER, Ortwin. Der Plattner Kunz Lochner - Harnische als Zeugnisse Habsburgishcer Politik. Jahrbuch der Kunsthistorischen Sammlungen in Wien. 1984, roč. 80, s. 43–44. (německy)
↑ HOFFMANN, Carl A.; JOHANNS, Markus; KRANZ, Annette; TREPESCH, Christof; ZEIDLER, Oliver. Als Frieden möglich war: 450 Jahre Augsburger Religionsfrieden. Řezno: Schnell & Steiner, 2005. ISBN 9783795417482. OCLC 886460440 S. 325–326.