Britské antarktické území
Britské antarktické území British Antarctic Territory | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna God Save the King (Bože, chraň krále) | |||
Geografie | |||
| |||
Hlavní město | Rothera | ||
Rozloha | 1 709 400 km² | ||
Nejvyšší bod | Mont Jackson (3184 m n. m.) | ||
Časové pásmo | −3 | ||
Poloha | 75° j. š., 50° z. d. | ||
Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel | neobydleno | ||
Jazyk | angličtina | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | Britské zámořské území | ||
Vznik | 1962 (ustanovení) | ||
Král | Karel III. | ||
Komisař (Commissioner) | Paul Candler (od roku 2021) | ||
Měna | libra šterlinků (GBP) |
Britské antarktické území (anglicky British Antarctic Territory), zkratka BAT, je úřední název pro britské zámořské území nacházející se v Antarktidě.
Správní členění
Skládá se ze tří regionů: dva jsou tvořeny skupinami ostrovů Jižní Shetlandy a Jižní Orkneje a třetím je území v Antarktidě Grahamova země. Společným znakem všech tří je skutečnost, že nejsou trvale osídlené a jsou z 80 až 90 % zaledněné.
Britské antarktické území, které vzniklo 3. března 1962, je přímo spravované britským Ministerstvem zahraničí (Foreign and Commonwealth Office). Řídí je v Londýně sídlící komisař (Commissioner), od roku 2021 to je Paul Candler.
- Poznámka: Grahamova země je v tomto článku jméno regionu, tj. celého kontinentálního území britského sektoru (mezi 20° a 80° západní zeměpisné délky) včetně Antarktického poloostrova a přilehlých ostrovů. Region dostal jméno po své části, po území Grahamova země, která se nachází v severní části Antarktického poloostrova.
Historie
Historie vzniku tohoto území sahá až do roků 1908 a 1917, kdy vzneslo Spojené království Velké Británie a Irska, na základě dekretů králů Eduarda VII. a Jiřího V., své nároky na rozsáhlá antarktická území. Roku 1908 se staly Jižní Shetlandy, Jižní Orkneje, Jižní Georgie, Jižní Sandwichovy ostrovy a Grahamova země dependancemi britských Falklandských ostrovů.
V roce 1962 bylo vytvořeno z Jižních Shetland, Jižních Orknejí a Grahamovy země Britské antarktické území, řízeno nejprve vysokým komisařem sídlícím na Falklandách. Teprve roku 1989 přešla správa území přímo pod Ministerstvo zahraničí.
Nároky druhých zemí
V roce 1940 vznesly Argentina a Chile nároky na části britského sektoru, které se dokonce překrývají i mezi sebou navzájem o 21°.
- Argentina požaduje území mezi 25° a 74° západní délky, tzv. „Argentinská Antarktida“, kterou pokládá za součást své provincie Tierra del Fuego, Antártida e Islas del Atlántico Sur.
- Chile naopak žádá území mezi 53° a 90° západní délky, tzv. „Chilské antarktické území“, které pokládá za část svého regionu Magellanes y Antártica Chilena.
Zdůvodnění nároků
Spojené království opírá svůj nárok na nabytí sporného území na základě teorie okupace. Podle ní vznikne právo na území, které nepodléhá výkonné moci žádného státu, jeho pouhým obsazením a dlouhodobým vládnutím nad ním.
Argentina a Chile vyhlašují svá práva na základě teorie geologické kontinuity která se opírá o skutečnost, že Antarktida je součásti původního prakontinentu Gondwany, jenž zahrnoval také Jižní Ameriku a Antarktický poloostrov je vlastně pokračováním andského pohoří.
Antarktická smlouva
Teprve podepsaní smlouvy na závěr Washingtonské konference dne 1. prosince 1959 zklidnilo napjatou situaci mezi Spojeným královstvím, Argentinou a Chile svářícími se o Britské antarktické území. Byla tehdy podepsána tzv. Antarktická smlouva (v ČR zákon č. 276/2003 Sb. o Antarktidě …) ve které se mj. státy mající území v Antarktidě zavázaly po dobu 50 let zachovat status quo a neuplatňovat práva vlastníků. Tato a navazující smlouvy, jako např. Protokol o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě, stanovily práva, povinnosti a zákazy při využívání Antarktidy. Smlouvy pokrývají území od Jižního pólu až k 60. rovnoběžce.
Obyvatelé
Na Britském antarktickém území nežije žádné stálé obyvatelstvo a není tam vykonávána žádná hospodářská činnost. V průběhu místního léta se na polárních stanicích zdržuje okolo 400 vědců, přes zimní období jejich počet klesá na 50. Každoročně do těchto oblastí připlouvají na lodích tisícovky výletníků a mnozí i vystupují na pevninu.
Téměř u severního konce Antarktického poloostrova, ve Weddellově moři, je na Ostrově Jamese Rosse od roku 2006 česká antarktická výzkumná základna s letním provozem Mendelova polární stanice.
Poštovní známky
První známky pro toto území nechala britská poštovní správa vytisknout v roce 1963 a byly opatřeny nápisem BRITISH ANTARCTIC TERRITORY. Vyznačovaly se stylem britských známek, náměty se vztahovaly k Antarktidě. Byly zde používány i známky tištěné pro celé britské Společenství. Od roku 1879 je území nepřímo členem UPU (Světová poštovní unie).[1]
Odkazy
Reference
- ↑ HLINKA, Bohuslav; MUCHA, Ludvík. Filatelistický atlas, 3.vydání. Praha: GKP, 1986. Kapitola Britské antarktické území, s. 210.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Britské antarktické území na Wikimedia Commons
- United Kingdom - British Antarctic Territory [online]. Commonwealth Secretariat, London, UK, rev. 11.01.2002 [cit. 2012-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 15-08-2007. (anglicky)
- British Antarctic Territory: Research and Discovery [online]. British Antarctic Territory, Polar Regions Unit, London, UK [cit. 2012-01-27]. Dostupné online. (anglicky)
- Antarctica [online]. Foreign & Commonweralth Office, London, UK, rev. 06.12.2012 [cit. 2012-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-09. (anglicky)
- České právo životního prostředí: 3/2003 [online]. České společnost pro právo životního prostředí, Národní třída 18, Praha, rev. 2003 [cit. 2012-01-27]. Dostupné online.
- Zprávy ALFA9: Přidružená území Evropské unie - Britské antarktické území [online]. Soft Books, s.r.o., Na okraji 42, Praha 6, rev. 24.09.2010 [cit. 2012-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- Polární výzkum na MU [online]. Masarykova Univerzita, Brno [cit. 2012-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-15.