Branicki

Braničtí-Grifiti
Erb s gryfem, jaký užíval rod Branických
Země Polské královstvíPolské království Polské království
Tituly magnáti
Vymření po meči Jan Klement Branický (1689–1771)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Braničtí (polsky Braniccy) byli polský šlechtický rod. Nazývanli se také „Gryfité“ (polsky Gryfici) podle bájného zvířete ve svém erbu.

Dějiny rodu

Braničtí byli magnátský rod s původem v Branicích a Ruszcze [1] v Krakovském vojvodství.

Jedním z nejvýznamnějších členů rodu byl v 18. století hejtman koruny Jan Klemens Gryf Branický, jeden z nejmocnějších a nejvlivnějších magnátů v Polsku. Byl majitelem 12 měst, 257 vesnic, 17 paláců a vlastnil dokonce dva pralesy.

V Bělostoku nechal vybudovat centrální část města s trojúhelníkovým tržištěm a v roce 1726 si ve městě nechal postavit palác nazývaný „Podleské Versailles“. Kandidoval na krále ve volbách v letech 1763–1764, byl však poražen svým švagrem Stanislavem Poniatowským.

Erby

Rodina Branicki používala tzv. Gryfův erb .

  • Pečet města Bělostoku s gryfem a iniciálami IB, kterou používala Izabela Branická po smrti Jana Klemense (začátek 18. století).

    Pečet města Bělostoku s gryfem a iniciálami IB, kterou používala Izabela Branická po smrti Jana Klemense (začátek 18. století).

  • Znak Choroszczů s gryfem a Ciołkem Izabely Branické, rozené Poniatowské

    Znak Choroszczů s gryfem a Ciołkem Izabely Branické, rozené Poniatowské

  • Bývalý erb Choroszczů s iniciálami KB (Jan K lemens B ranicki) a s gryfem

    Bývalý erb Choroszczů s iniciálami KB (Jan K lemens B ranicki) a s gryfem

Významní členové rodu

  • Řehoř Branický (1534–1595), královský lovčí, krakovský purkrabí, ženatý s Kateřinou Kotwiczovou z rodu Kotwiczů
    • Jan Branický (asi 1568–1612), dvořan, lovčí, kastelán na Żarnówě, ženatý s Annou Myszkowskou z rodu Jastrzębců
    • Stanislav Branický (1574–1520), královský mečník, ženatý s Helenou Tarło z rodu Topórů, dcera Jana Tarla
      • Jan Klemens Branický (zemřel 1657), podkomoří z Krakova, ženatý s Annou Beata Wapowskou z rodu Nieczujů
        • Jan Klemens Branický (asi 1624–1673), královský maršálek, ženatý s Alexandrou Kateřinou Czarnieckou z rodu Łodziů, dcerou hejtmana Stefana Czarnieckého
          • Stefan Mikołaj Branický (1640–1709), královský stolnik, vojvoda podleský, ženatý s kněžnou Kateřinou Scholastikou Sapiehovou z rodu Lisů, dcerou hejtmana a knížete Jana Kazimíra Sapiehy z rodu Lisů
            • Jan Klemens Branický (1689–1771), hejtman, poslední mužský zástupce rodu Branický z Gryfů. Nejprve ženatý s kněžou Kateřinou Barborou Radziwiłłovou z rodu Trąbů, vnučka hejtmana Michala Kazimíra Radziwiłła, podruhé s Barborou Szembekovou z rodu Szembeků a potřetí s kněžou Izabelou Poniatowskou z rodu Ciołek, sestra krále Stanislava Augusta Poniatowského
          • Konstancie Tekla Branická (1658–1720), vdaná za Johanna Heinricha z Altenbockum, matka Uršuly Kateřiny Lubomirské
    • Anna Branická (zemřela roku 1639), provdaná za hraběte Sebastiana Lubomirského
      • Zenona Branická (* 1941ve Varšavě), účastník protesty v roce 1968, patří k posledním přímým potomkům rodu „Branických“.
      • Jennah Karthes de Branicki, německá televizní moderátorka a reportérka na Středním východě s litevskými předky.

Paláce

  • Renesanční zámek v Branicích

    Renesanční zámek v Branicích

  • Zámek v Chorošti

    Zámek v Chorošti

  • Palác Branických v Bělostoku

    Palác Branických v Bělostoku

  • Palác Branických v Bělostoku (1752)

    Palác Branických v Bělostoku (1752)

  • Palác Branických ve Varšavě

    Palác Branických ve Varšavě

  • Hrad Tykocin

    Hrad Tykocin

  • Nájemní dům „Hetman“ v Krakově (s erbem Gryfů)

    Nájemní dům „Hetman“ v Krakově (s erbem Gryfů)

  • Zřícenina hradu Kamieniec nedaleko Korczyny

    Zřícenina hradu Kamieniec nedaleko Korczyny

Reference

  1. ↑ Archivovaná kopie. www.wilanow-palac.art.pl [online]. [cit. 2020-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-05. 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Branicki (Gryf) na anglické Wikipedii.

Zdroj