Brachiosaurus

Jak číst taxoboxBrachiosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní jura, asi před 154 až 150 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Brachiosaurus altithorax
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída plazi (Sauropsida)
Nadřád dinosauři (Dinosauria)
Řád plazopánví (Saurischia)
Podřád Sauropodomorpha
Infrařád Sauropoda
Čeleď Brachiosauridae
Rod Brachiosaurus
Riggs, 1903
Areál rozšíření
Druhy
  • Brachiosaurus altithorax
  • ?B. (Giraffatitan) brancai
  • ?Brachiosaurus nougaredi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brachiosaurus („ramenatý ještěr“) je rod obřího sauropodního dinosaura známého z pozdní jury Severní Ameriky. Po dlouhou dobu patřil k největším známým sauropodním dinosaurům (a tím i největším suchozemským živočichům všech dob).[1] Tento obří býložravec žil na konci jurské periody před asi 154 miliony let na území dnešních USA (Colorado, Wyoming, Utah) a možná také Evropy (Portugalsko?). Typový druh Brachiosaurus altithorax byl formálně popsán roku 1903 (a řádněji pak v obsáhlejší monografii z roku 1904).[2]

Rozměry

Srovnání velikosti dospělého člověka a brachiosaura

Brachiosaurus byl až 26 metrů dlouhý[3], asi 13 metrů vysoký a mohl vážit asi 56[4] až 58 tun.[5] Podle jiných odhadů pak dosahoval délky 22 metrů a hmotnosti 35 tun.[6] Ještě jiné vědecké odhady pak udávají délku 21,8 metru a hmotnost kolem 39 500 kilogramů.[7] Podle studie britského paleontologa Michaela P. Taylora však nepatří africký B. brancai do rodu Brachiosaurus, protože je v mnoha kosterních charakteristikách odlišný.[8] Pro "afrického" brachiosaura byl proto stanoven samostatný rod Giraffatitan.

V roce 2019 odhadl Gregory S. Paul hmotnost tohoto dinosaura zhruba na 30 tun, což znamená, že nepatřil mezi nejhmotnější známé sauropody.[9]

Vědecká studie publikovaná v září roku 2020 klade brachiosaurovi hmotnost (dle dvou základních metod odhadu) v rozmezí 46 858 až 57 606 kilogramů.[10]

Historie výzkumu a velikostní rekord

Až do sedmdesátých let 20. století byl tento sauropod největším dobře známým dinosaurem, potom ho však překonalo několik nově objevených druhů obřích sauropodů (Supersaurus vivianae, Sauroposeidon proteles, Argentinosaurus huinculensis a Puertasaurus reuili). Některé obrovité kosti z Tanzanie připisované tomuto rodu však naznačují existenci ještě podstatně větších jedinců (až 33 m délky, 18 m výšky a hmotnost kolem 60 tun), kteří by mohli představovat vůbec největší dosud známé dinosaury.

V roce 1972 objevil paleontolog James Jensen v Coloradu fosilie domnělého obřího sauropoda, který měl podle jeho názoru výšku 18 metrů, délku 36 metrů a hmotnost kolem 180 tun. Dal mu jméno "Ultrasaurus (a později Ultrasauros) macintoshi" a nazval jej největším dinosaurem všech dob. Později se ale ukázalo, že jde ve skutečnosti o chiméru, složenou z fosilií minimálně dvou jiných velkých dinosaurů – právě druhu B. altithorax a dále diplodokida druhu Supersaurus vivanae.[11]

V průběhu doby bylo popsáno také několik dalších druhů rodu Brachiosaurus, které však patrně nejsou vědecky platné. Jedním z nich je i Brachiosaurus nougaredi z Alžírska, popsaný roku 1960 na základě fosilií pánve a částí kostry zadních končetin. Délka křížové části páteře (kolem 130 cm) dokládá, že se jednalo o velmi velkého sauropoda, žijícího v době před asi 115 až 95 miliony let (tedy geologicky výrazně mladšího než Brachiosaurus).[12]

V populární kultuře

Brachiosaurus patří k nejznámějším a nejpopulárnějším dinosaurům, mimo jiné byl také největším dinosaurem ve filmu Jurský park, díky kterému se stal obecně známým. Ve většině knih o dinosaurech až do počátku 90. let byl také uváděn jako největší známý dinosaurus. Kostra afrického brachiosaura v berlínském Humboldtově muzeu (Museum für Naturkunde) je stále nejvyšší smontovanou kostrou dinosaura na světě (výška exponátu v roce 2010 činila 13,26 metru, délka asi 23 metrů).[13] Kostra byla smontovaná z původních zkamenělin, vykopaných německými expedicemi v Tendaguru v letech 1909–1913. Dnes je však zřejmé, že tato kostra patřila blízce příbuznému rodu brachiosaura ze Severní Ameriky, označovanému proto odlišným rodovým jménem Giraffatitan ("žirafí titán").

Zajímavosti

  • Hmotnost mozku tohoto dinosaura nejspíš nepřesáhla jednu stotisícinu váhy těla (u průměrného člověka je to jedna padesátina). Dá se však říci, že na vině je zde ohromný růst těla, nikoliv jakési "zakrnění" mozku.
  • Pokud byl brachiosaurus teplokrevný,
    • musel spořádat asi 200 až 400 kilogramů rostlinné potravy denně. Krmil se ve výškách kolem 9 metrů, mohl ale dosáhnout až 15 metrů vysoko.[14]
    • mláďatům trvalo minimálně 10 let, než dospěla a dosáhla plné velikosti.
  • Pokud byl brachiosaurus studenokrevný, tak by mláďatům možná trvalo kolem 30 let, než by dospěla. Dřívější odhady o dosažení věku v rozmezí 100 až 300 let jsou nepochybně přehnané.
  • Srdce brachiosaura mohlo vážit podle některých odhadů až kolem 1,6 tuny. Jen tak zřejmě dokázalo vypumpovat krev k hlavě do výšky kolem 12 metrů nad zemí. Podle jiných odhadů to bylo spíše 200 kg.[15]
  • Nové fosilie brachiosaurů byly objeveny v roce 2019, a to včetně 2 metry dlouhé pažní kosti.[16]
  • O původním pachu tohoto dinosaura vědci nic nevědí, je ale možné, že byl cítit velmi silně, podobně jako většina současných velkých tvorů.[17]
  • Podle vědecké studie, publikované v roce 2017, se dokázal dospělý jedinec brachiosaura o hmotnosti 78 258 kg pohybovat rychlostí až 12,0 km/h. Hmotnostní údaj je však značně nadsazený, protože vychází z již překonaných zastaralých modelů objemu těla brachiosaurů.[18]
  • Zuby se tomuto sauropodovi obnovovaly v průměru asi jednou za 83 dní – mnohem pomaleji, než u pozdějších titanosaurů (kde k obnově docházelo i jednou za 20 dní).[19]
  • Mozek několik desítek tun vážícího brachiosaura vážil podle odhadů asi 186 gramů a obsahoval dle odhadu z roku 2022 asi 306 milionů nervových buněk (neuronů), což odpovídá množství telencefalických neuronů u současného jihoamerického hlodavce kapybary.[20][21]
  • Brachiosauři se "na zadní" nejspíš nestavěli (tak jako ve slavné scéně z Jurského parku), protože k tomu neměli přizpůsobené svaly a kostru v oblasti pánevního pletence.[22]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Michael P. Taylor and Mathew J. Wedel (2023). Novel pneumatic features in the ribs of the sauropod dinosaur Brachiosaurus altithorax. Acta Palaeontologica Polonica. 68 (4): 709-718. doi: 10.4202/app.01105.2023
  2. ↑ https://svpow.com/2023/10/05/a-good-scan-of-riggss-1904-brachiosaurus-monograph/
  3. ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  4. ↑ Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
  5. ↑ Roger B. J. Benson, Gene Hunt, Matthew T. Carrano & Nicolás Campione (2017). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. doi: 10.1111/pala.12329 http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pala.12329/full
  6. ↑ Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs, 2nd Edition. Princeton University Press, str. 226-227 (anglicky)
  7. ↑ Mazzetta, G. V.; P. Christiansen; R. A. Farina (2004). "Giants and bizarres: body size of some southern South American Cretaceous dinosaurs". Historical Biology. 16 (2–4): 71–83. doi:10.1080/08912960410001715132
  8. ↑ “Brachiosaurus” brancai is not Brachiosaurus [online]. 2009-09-09 [cit. 2022-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ SOCHA, Vladimír. Kolik vážil největší známý dinosaurus?. OSEL.cz [online]. 16. ledna 2020. Dostupné online.  (česky)
  10. ↑ Campione, N. E.; Evans, D. C. (2020). The accuracy and precision of body mass estimation in non-avian dinosaurs. Biological Reviews. doi: 10.1111/brv.12638
  11. ↑ Článek o ultrasaurovi na webu Osel.cz (česky)
  12. ↑ SOCHA, Vladimír. Stále záhadný Brachiosaurus nougaredi. OSEL.cz [online]. 3. srpna 2021. Dostupné online.  (česky)
  13. ↑ Žirafí titán z Berlína [online]. 2010-06-24 [cit. 2022-07-15]. Dostupné online. 
  14. ↑ SOCHA, Vladimír. Život na velmi vysoké noze. OSEL.cz [online]. 26. března 2020. Dostupné online.  (česky)
  15. ↑ Jak velké vnitřní orgány měli obří sauropodi? [online]. 2016-07-04 [cit. 2022-07-15]. Dostupné online. 
  16. ↑ This rare dinosaur bone was so big they needed horses to haul it out. ABC News. 2020-01-30. Dostupné online [cit. 2022-07-15]. (anglicky) 
  17. ↑ Co byste cítili, kdybyste se ocitli v blízkosti tyranosaura, stegosaura, triceratopse nebo brachiosaura. veda.instory.cz [online]. [cit. 2022-07-15]. Dostupné online. 
  18. ↑ Hirt, M. R.; Jetz, W.; Rall, B. C.; Brose, U. (2017). "A general scaling law reveals why the largest animals are not the fastest". Nature Ecology & Evolution. 1 (8): 1116–1122. doi: 10.1038/s41559-017-0241-4
  19. ↑ Chang, H.; et al. (2021). Relatively low tooth replacement rate in a sauropod dinosaur from the Early Cretaceous Ruyang Basin of central China. PeerJ. 9: e12361. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.12361
  20. ↑ SOCHA, Vladimír. Byl tyranosaurus chytřejší než šimpanz?. osel.cz [online]. 14. července 2022. Dostupné online. 
  21. ↑ Herculano-Houzel, S. (2022). Theropod dinosaurs had primate-like numbers of telencephalic neurons. biorXiv. doi: 10.1101/2022.06.20.496834
  22. ↑ https://www.osel.cz/12774-brachiosaurus-se-na-zadni-nestavel.html

Literatura

  • Colbert, E. H. (1962). "The Weights of Dinosaurs". American Museum Novitates (2076): p. 1–16.
  • Paul, G. S. (1988). "The brachiosaur giants of the Morrison and Tendaguru with a description of a new subgenus, Giraffatitan, and a comparison of the world's largest dinosaurs". Hunteria. 2 (3): 1–14.
  • Kenneth Carpenter and Virginia Tidwell (1998). "Preliminary description of a Brachiosaurus skull from Felch Quarry 1, Garden Park, Colorado." In: The Upper Jurassic Morrison Formation: An Interdisciplinary Study. Kenneth Carpenter, Danial Chure and James Kirkland eds. Modern Geology Vol. 23 No 1-4. pp. 69–84.
  • Olshevsky, G. (1991). A Revision of the Parainfraclass Archosauria Cope, 1869, Excluding the Advanced Crocodylia. Mesozoic Meanderings #2 (1st printing): iv + 196 pp.

Česká literatura

Externí odkazy

Zdroj