Bonnie a Clyde (film)

Bonnie a Clyde
Základní informace
Původní název Bonnie and Clyde
Země původu Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Jazyk angličtina
Délka 107 min
Žánry filmové drama
kriminální film
životopisný film
akční film
Scénář Robert Benton
Robert Towne
David Newman
Režie Arthur Penn
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Warren Beatty
Faye Dunawayová
Gene Hackman
Estelle Parsons
Michael J. Pollard
… více na Wikidatech
Produkce Warren Beatty
Hudba Charles Strouse
Kamera Burnett Guffey
Střih Dede Allen
Výroba a distribuce
Premiéra 4. srpna 1967 (Montreal International Film Festival)
13. srpna 1967 (New York)
14. srpna 1967 (Filipíny a USA)
… více na Wikidatech
Produkční společnosti Warner Bros.
Warner Bros.-Seven Arts
Distribuce Warner Bros.-Seven Arts
Netflix
Rozpočet 2,5 mil. $
Ocenění Oscar za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli (1966)
Oscar za nejlepší kameru (1966)
National Society of Film Critics Award for Best Screenplay (1968)
Bonnie a Clyde na ČSFD, Kinoboxu, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bonnie a Clyde (v anglickém originále Bonnie and Clyde) je americký film z roku 1967, který natočil režisér Arthur Penn podle scénáře Davida Newmana a Roberta Bentona. Jedná se o retro gangsterku neboli životopisné akční kriminální drama inspirované skutečným příběhem populární meziválečné dvojice z období velké hospodářské krize 30. let Bonnie a Clyde. Tu ztvárnili Faye Dunawayová a Warren Beatty a dále jim herecky sekundovali Michael J. Pollard, Gene Hackman či Estelle Parsons. Film je řazen do „zlatého fondu“ světové kinematografie.[1]

Děj

Příběh filmu vychází ze skutečných postav a skutečných událostí. Znuděná kavárenská servírka Bonnie Parker a čerstvě propuštěný kriminálník Clyde Barrow se dají dohromady a vydají se na dráhu plnou vášně, kradených aut a vyloupených bank, až jejich řádění vygraduje a zároveň skončí v krvavé policejní přestřelce.

Postavy a obsazení

Warren Beatty Clyde Barrow
Faye Dunawayová Bonnie Parker
Michael J. Pollard C.W. Moss
Gene Hackman Buck Barrow
Estelle Parsons Blanche Barrowová
Denver Pyle Frank Hamer
Dub Taylor Ivan Moss
Gene Wilder Eugene Grizzard
Evans Evans Velma Davis

Uvedení

Film měl svou severoamerickou premiéru 4. srpna 1967 na montrealském festivalu, který tehdy zahajoval.[2] Do amerických kin jej pak společnost Warner Bros. uvedla newyorskou premiérou 13. srpna téhož roku.[3][4]

V době cenzurního uvolnění roku 1968 byl film odehrán i mimo soutěžní sekci na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary.[5] Byl poté nakoupen v balíku čtyř snímků téhož režiséra pro československou kinodistribuci,[6] v níž měl premiéru 13. března 1970.[7] Uváděn byl jako mládeži nepřístupný v originálním znění s titulky.[7]

Přijetí

Film přišel v éře hnutí hippies, neúspěšně postupující války ve Vietnamu a protistátních nálad ve Spojených státech amerických.[8][9] Šedesátá léta představovala v Hollywoodu přerod od staré teatrální kinematografie[10] a hledání nových cest. Filmová studia tratila na tvorbě monumentálních výpravných historických filmů a prostor dostávaly alternativní nízkorozpočtové projekty. Mezi ty finančně úspěšné se zařadil právě Bonnie a Clyde, podobně jako Absolvent či o dva roky později Půlnoční kovboj.[9]

Kritika jej zprvu přijala jako „nevkusný“ a „příšerný“ (Time, 25. 8. 1967), „zavrženíhodný“, „sprostý a ponižující“ film, z něhož „se zvedá žaludek“ a který obsahuje „jednu z nejkrvavějších scén od Verdunu“ (Newsweek, 21. a 28. 8. 1967).[11] Podle Davea Kaufmana z Variety film „nepatřičně spojil komedii se zločinem“, scénář „vykreslil postavy nekonzistentně a zmateně“, režie byla taktéž „nekonzistentní“ a herecké výkony „nevyvážené“.[2]

Syrové vyobrazení násilí ve filmu bylo na tehdejší poměry skutečně přelomové, byť mu cestu vydláždily snímky U konce s dechem Jeana-Luca Godarda (1960) či Hitchcockovo Psycho (1960).[12] Režie a scénář se inspirovaly francouzskou novou vlnou a příběh i charaktery, ač pocházející ze 30. let, poskytly alegorii soudobé americké kultury 60. let.[10] Bonnie a Clyde sice páchali zločiny, jejich motivace však byla podmíněná okolnostmi (jako vzpoura proti systému) a zároveň dokázali prožívat lásku, což umožnilo zejména mladému publiku divácké souznění s nimi.[8] Film byl ostatně nabízen výstižným a chytlavým sloganem „Jsou mladí. Jsou zamilovaní. A zabíjejí lidi.“[12][13]

Ocenění

Film získal Oscara za kameru Burnetta Guffeye a herečka Estelle Parsons zvítězila v kategorii ženského hereckého výkon ve vedlejší roli, v osmi dalších kategoriích pak byl snímek nominován. Řada neproměněných nominací jej čekala i u Zlatých glóbů. Faye Dunawayová získala britskou Filmovou cenu BAFTA jako nejslibnější nováček v hlavní roli.[18][19]

V soudobé československé kinodistribuci byl snímek „prodáván“ oceněním na argentinském Mezinárodním filmovém festivalu v Mar del Plata.[20]

Reference

  1. ↑ Bonnie a Clyde [online]. Česká televize [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b KAUFMAN, Dave. Film Reviews: Bonnie and Clyde. Variety [online]. 1967-08-09 [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ NASHAWATY, Chris. A look back at how 'Bonnie and Clyde' revolutionized Hollywood. EW.com [online]. 2017-08-11 [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ WAXMAN, Olivia B. What to Know About the Real Crimes Behind 'Bonnie and Clyde'. Time [online]. 2017-08-11 [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ PROKOPOVÁ, Alena. A. M. Brousil. Revue Filmový přehled [online]. 2017-05-25 [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. 
  6. ↑ HAVEL, Luděk. Hollywood a normalizace. Distribuce amerických filmů v Československu 1970-1989. Brno, 2008 [cit. 2020-12-17].  181 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Pavel Skopal. s. 50. Dostupné online. Dále jen Havel (2008).
  7. ↑ a b Havel (2008), s. 132.
  8. ↑ a b Bonnie a Clyde [online]. Univerzitní kino Scala [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b ŠLECHTOVÁ, Věnceslava. Obraz americké filmové tvorby v československých médiích 70. let. Praha, 2011. 100 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd. Vedoucí práce PhDr. Petr Bednařík, Ph.D.. s. 36. Dostupné online. Dále jen Šlechtová (2011).
  10. ↑ a b DUCCA, Matthew; MARTIN, Rebecca. 'As pointless as it is lacking in taste': The Reception and Re-Reception of Bonnie and Clyde. In: Critical Insights: Film: Bonnie and Clyde. 1. vyd. Ipswich, Massachusetts: Salem Press, 2016. Dostupné online. ISBN 978-1-61925-879-2, ISBN 1-61925-879-X. S. 48–63.
  11. ↑ HOBERMAN, J. ’A Test for the Individual Viewer’: Bonnie and Clyde’s Violent Reception. In: Why we watch : the attractions of violent entertainment. New York: Oxford University Press, 1998. Dostupné online. ISBN 0-19-511820-0, ISBN 978-0-19-511820-9. S. 116–143. (anglicky)
  12. ↑ a b GLEIBERMAN, Owen. ‘Bonnie and Clyde’ at 50: A Revolutionary Film That Now Looks Like the Last Work of Hollywood Classicism. Variety [online]. 2017-08-13 [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ RICHTEROVÁ, Michaela. Jsou mladí, zamilovaní a zabíjejí lidi. Takto filmaři uváděli do kin film Bonnie a Clyde.. SFDB.cz magazín [online]. 2020-07-10 [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 
  14. ↑ Bonnie a Clyde / Bonnie and Clyde (1967) [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. 
  15. ↑ Bonnie and Clyde [online]. Metacritic [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Bonnie and Clyde (1967) [online]. Rotten Tomatoes [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Bonnie and Clyde [online]. Internet Movie Database [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Bonnie a Clyde: Ocenění [online]. Kinobox.cz [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. 
  19. ↑ Bonnie and Clyde: Awards [online]. Internet Movie Database [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Havel (2008), s. 78.

Externí odkazy

Zdroj