Bohuslav Hostinský

prof. PhDr. Bohuslav Hostinský
Bohuslav Hostinský
Bohuslav Hostinský
Narození 5. prosince 1884
Praha-Nové Město
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 12. dubna 1951 (ve věku 66 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Alma mater Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání pedagog, fyzik, matematik a vysokoškolský učitel
Rodiče Otakar Hostinský
Zdenka Hostinská
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohuslav Hostinský (5. prosince 1884 Praha-Nové Město[1]12. dubna 1951 Brno) byl přední český matematik a fyzik.

Život

Otec Bohuslava Hostinského Otakar Hostinský byl profesorem estetiky na Karlově univerzitě. Bohuslav Hostinský byl nejstarší ze čtyř sourozenců.[2] Po absolvování střední školy studoval Bohuslav Hostinský na pražské filozofické fakultě matematiku a fyziku. V roce 1907 získal doktorát filozofie a ve stejném roce se stal suplujícím učitelem na gymnáziu v Novém Bydžově, odkud přešel v dubnu 1908 na gymnázium v Roudnici a pak do Prahy na gymnázium v Kodaňské.[3] Ve školním roce 1908–1909 studoval na pařížské Sorbonně a tento pobyt ovlivnil celou jeho další práci. Habilitoval se v lednu roku 1912 pro vyšší matematiku na pražské univerzitě. Dne 9. srpna 1920 byl jmenován řádným profesorem teoretické fyziky Přírodovědecké fakulty MU v Brně a ředitelem ústavu. Na tomto místě působil až do své smrti.

Bohuslav Hostinský se věnoval nejprve diferenciální geometrii a pak se zaměřil na ty kapitoly matematiky, které mají význam pro teoretickou fyziku. Věnoval se kinetické teorii plynů, počtu pravděpodobnosti a teorii kmitů. Prostudoval práce ruského matematika Markova a upozornil na ně. Hostinského práce o pravděpodobnostech přechodu a Markovových řetězcech byly pak dále rozpracovávány mnohými zahraničními odborníky. Na jeho podnět byl kdysi zaveden časový signál ve výšce komorního „a“.

Bohuslav Hostinský publikoval asi 140 prací a vydal několik knih:

  • Diferenciální geometrie křivek a ploch,
  • Mechanika tuhých těles,
  • Geometrická pravděpodobnost,
  • Opérations infinitésimales linéaires (společně s Volterrou),
  • O mnohoúhelnících a mnohostěnech a jiné.

Od vzniku přírodovědecké fakulty až do roku 1948 (s přerušením v letech 19341939) byl redaktorem „Spisů“ vydávaných touto fakultou. Byl několikrát děkanem přírodovědecké fakulty a v roce 19291930 rektorem. Byl členem mnoha vědeckých společností a v roce 1933 se stal mimořádným členem České akademie věd a umění. Aktivně se podílel na činnosti brněnského odboru Jednoty českých matematiků a fyziků, v těžkých letech 19421945 byl jeho předsedou.

Rodinný život

Dne 19. července 1910 se na Královských Vinohradech oženil s Emilií (Miluší) Veselíkovou (1883–??).[4] Podle policejní přihlášky bylo manželství bezdětné.[5]

Odkazy

Reference

Tento článek obsahuje text (licence CC-BY 3.0 Unported) ze stránky z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Pavel Šišma.

Externí odkazy

Rektoři Masarykovy univerzity
Předchůdce:
Otomar Völker
19291930
Bohuslav Hostinský
Nástupce:
Stanislav Souček

Zdroj