Blatnice (okres Třebíč)

Blatnice
Střed obce od kaple panny Marie
Střed obce od kaple panny Marie
Znak obce BlatniceVlajka obce Blatnice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Moravské Budějovice
Obec s rozšířenou působností Moravské Budějovice
(správní obvod)
Okres Třebíč
Kraj Vysočina
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°4′13″ s. š., 15°52′17″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 353 (2023)[1]
Rozloha 9,40 km²[2]
Katastrální území Blatnice
Nadmořská výška 427 m n. m.
PSČ 675 51
Počet domů 143 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Blatnice 132
675 51 Blatnice
podatelna.blatnice@tiscali.cz
Starosta Stanislav Husa
Oficiální web: www.obec-blatnice.cz
Blatnice
Blatnice
Další údaje
Kód obce 590321
Kód části obce 5321
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blatnice (s předložkou 2. pád do Blatnice, 6. pád v Blatnici, česky Blatnice s Karolínem; německy Blatnitz, Blattnitz[4]) je obec ležící jižně od města Třebíče na hranicích s okresem Znojmo. Nadmořská výška obce je 427 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Moravské Budějovice. Žije zde 353[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Zvěrkovice, Moravské Budějovice, Jaroměřice nad Rokytnou, Bohušice a Lukov.

Název

Název se vyvíjel od varianty Blatnice (12. stol), Blatnicze (1466), v Blatniczy (1481), z Blatnicze (1530), Blatnicze (1528, 1570), Blatnicz (1671, 1718), Platnitz (1720), Blattnitz (1751) až k podobám Blatnitz a Blatnice v letech 1846 a 1872. Místní jméno znamenalo blátivé místo či místo, které leží u kalné vody. Pojmenování je rodu ženského, čísla jednotného, genitiv zní Blatnice.[5]

Geografie

Blatnice se nachází jižně od Jaroměřic nad Rokytnou, jihozápadně od vesnice se nachází Bílý kopec (459 m). Vesnicí prochází silnice vedoucí od silnice II/152 do Hostimi, z Blatnice vychází i silnice vedoucí do Ohrazenic a Bohušic. Na jihu katastru vesnice se nachází rybník Daleká, který leží na nepojmenovaném potoku pramenícím jižně od zastavěného území Blatnice, ten ústí do řeky Nedveky, která tvoří jižní hranici území obce. Zalesněná část území je pouze v okolí tratě Padělky a v okolí nepojmenovaného potoka a rybníka Daleká.[6]

Historie

V Blatnici je několik pravěkých lokalit. Doloženy jsou kultury s moravskou malovanou keramikou, vypíchanou keramikou a lineární keramikou. Lokalitou lidu kultury s moravskou malovanou keramikou je např. les Padělky, resp. jeho jižní svah na jihozápad od obce, kde byly nalezeny zlomky hliněných nádob a štípané kamenné nástroje. Další lokalitou jsou svahy na východ a jihovýchod od obce. Při Špitálském lese na východě katastrálního území se nalezly pozdně paleolitické zlomky po lidu se zvoncovitými poháry.[7]

Kolem roku 1050 měla být Blatnice knížetem Břetislavem darována staroboleslavské kapitule, ale roku 1466 pak patřila klášteru ve Žďáru nad Sázavou. Roku 1498 patřila ale již Jindřichovi z Lichtenburka. Roku 1563 však jeho potomci prodali vesnici Václavu Hodickému z Hodic. Roku 1648 pak však patřila vesnice do jaroměřického panství,[8] zakoupili ji Questenberkové, v roce 1752 byly Jaroměřice převzaty pod správu Václava Antonína z Kounic-Rietbergu. V roce 1897 byl po vleklém soudním dědickém sporu jaroměřický velkostatek Nejvyšším soudem Rakouska Rudolfu Kristiánu z Vrbna a Bruntálu, jeho majetek pak v roce 1927 zdědila jeho manželka Elvíra (původně bavorská princezna).[9]

V roce 1775 se místní zúčastnili selského povstání a v roce 1821 robotní vzpoury. Roku 1835 byla ve vsi postavena škola.[8] V roce 1900 byl v obci založen hasičský spolek, v témže roce i Národní jednota, v roce 1911 Omladina a v roce 1924 i Domovina a Otčina. V roce 1848 byla založena i obecná škola.[4]

Do roku 1849 patřila Blatnice do jaroměřického panství, od roku 1850 patřila do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovie a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1986 a 1990 byla obec začleněna pod Jaroměřice nad Rokytnou,[10] mezi lety 1964 a 1986 byla součástí obce i vesnice Ohrazenice,[11] po roce 1990 se obec osamostatnila.[10]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[12][13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 421 482 504 456 482 471 462 444 438 431 416 381 383 383 356
Počet domů 76 87 88 91 92 94 102 109 106 109 108 126 125 132 143 a 141

Znak a vlajka

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. ledna 2007. Znak má zlatý štít s červenou patou a modrým vydutým hrotem, v hrotě provázeném dvěma zkříženými černými ostrvemi stříbrný dorůstající půlměsíc, v patě tři (1, 2) spojené zlaté kruhy provázené dvěma stříbrnými liliemi. Vlajku tvoří dva vodorovné pruhy, červený a modrý. V žerďové části červeného pruhu lilie, ve vlající části modrého pruhu půlměsíc cípy k žerdi, oboje bílé. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.[14]

Politika

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Blatnice
2006[15] 2010[16] 2013[17] 2017[18] 2021[19]
1. ČSSD (49.22 %) ČSSD (34.85 %) KSČM (28.57 %) ANO (37.28 %) ANO (41.66 %)
2. KDU-ČSL (16.06 %) KSČM (22.28 %) ČSSD (27.47 %) KDU-ČSL (14.68 %) SPOLU (26.04 %)
3. ODS (14.5 %) KDU-ČSL (14.28 %) ANO 2011 (12.08 %) KSČM (14.12 %) SPD (12.5 %)
účast 64.12 % (193 z 301) 60.14 % (175 z 291) 59.48 % (182 z 306) 58.42 % (177 z 303) 62.75 % (192 z 306)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Blatnice
2008[20] 2012[21] 2016[22] 2020[23]
1. ČSSD (49.57 %) ČSSD (34.4 %) ANO 2011 (28.03 %) ANO (22.22 %)
2. KSČM (23.07 %) KSČM (33.6 %) ČSSD (22.42 %) KDU-ČSL (17.17 %)
3. KDU-ČSL (15.38 %) KDU-ČSL (16.0 %) KDU-ČSL (17.75 %) Piráti (12.12 %)
účast 39.67 % (119 z 300) 47.81 % (142 z 297) 35.08 % (107 z 305) 32.57 % (100 z 307)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (64 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (43 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (31 hlasů). Volební účast byla 63.21 %, tj. 189 ze 299 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (142 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (42 hlasů). Volební účast byla 62.42 %, tj. 186 ze 298 oprávněných voličů.[24]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (107 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (39 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (14 hlasů). Volební účast byla 60.53 %, tj. 184 ze 304 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (145 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (65 hlasů). Volební účast byla 69.08 %, tj. 210 ze 304 oprávněných voličů.[25]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (135 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (31 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (21 hlasů). Volební účast byla 72.46 %, tj. 221 ze 305 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (148 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (82 hlasů). Volební účast byla 76.16 %, tj. 230 ze 302 oprávněných voličů.[26]

Pamětihodnosti

  • Barokní kaple Panny Marie z konce 18. století[4]
  • Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1780[4]
  • Pomník padlých v první světové válce z r. 1921[8]
  • kříž u silnice do Jaroměřic[8]

Osobnosti

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ a b c d BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Moravské Budějovice, s. 132. 
  5. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 75–76. 
  6. ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 24. 2. 2023
  7. ↑ KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 176–177. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček. 
  8. ↑ a b c d e NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 863, [40] s. s. Dostupné online. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 526–528. 
  9. ↑ NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 863, [40] s. s. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 587. 
  10. ↑ a b ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 18. 
  11. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 212. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  13. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  14. ↑ Udělené symboly [online]. 2007-01-19 [cit. 2016-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-23. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj