Bitva u Písku

Bitva u Písku
konflikt: Války o rakouské dědictví (První slezská válka)
Situace před bitvou u Písku v prosinci 1741 (francouzský nákres)
Situace před bitvou u Písku v prosinci 1741 (francouzský nákres)
Trvání 27. a 28. prosinec 1741
Místo okolí města Písek, České království
Souřadnice 49°17′50″ s. š., 14°9′7″ v. d.
Výsledek úspěšný rakouský výpad proti Francouzům
Strany
Francouzské království Francouzské království Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Velitelé
Francouzské království François-Marie de Broglie
? 		Habsburská monarchie Karel Alexandr Lotrinský
?
Ztráty
~ 400 padlých ~ 100 padlých
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Písku byla menším válečným střetem mezi císařskými oddíly armády polního maršála Karla Alexandra Lotrinského a Jana Jiřího Kristiána z Lobkowicz a jednotkami francouzské královské armády maršála Françoise-Marie de Broglie v první fázi válek o rakouské dědictví. Odehrála se 27. a 28. prosince 1741 u předměstí města Písku v jižních Čechách.

Před bitvou

Krátce po nástupu na trůn roku 1740 musela císařovna Marie Terezie čelit alianci států, které usilovaly o co největší oslabení Rakouska a dosazení Karla Albrechta Bavorského na český trůn. Habsburské armády sváděly boje o rakouské Nizozemí s Francouzi a o své italské državy se Španěly. Ze západu monarchii napadli Bavoři a Sasové, podporovaní silným francouzským kontingentem, a ze severu úhlavní nepřítel, vojensky silné Prusko v čele s králem Fridrichem II., nepřímo podporované Švédskem. Z původně lokální války o Slezsko, nazývané též první slezská válka mezi Pruskem a Rakouskem, vzešel celoevropský zápas, pojmenovaný jako Války o rakouské dědictví.

Dne 24. října 1741 překročila francouzská a bavorská armáda Dunaj a vydala se na pochod do jižních Čech. Začátkem listopadu pak vojsko za účasti Karla Albrechta dorazilo do Českých Budějovic, dne 11. listopadu přenocoval kurfiřt v Písku a následně se odebral směrem ku Praze, čímž začala sasko-bavorsko-francouzská okupace města. Ve městě pak zůstala menší okupační posádka 7. prosince, posílená po obnovení bojů začátkem měsíce. V dalších dnech proběhla nedaleko Písku menší bitva, tzv. bitva u Čížové,[1] mezi Francouzi a rakouskými husary.

Průběh střetnutí

Koncem prosince pojal vrchní rakouský vojenský velitel polní maršál Karel Alexandr Lotrinský ambici strategické město Písek se svými vojsky dobýt. Rakušané přitáhli 27. prosince 1741 od východu a rozbili ležení na východní straně řeky Otavy, naproti přes řeku pak ležel tábor francouzsko-bavorské armády, snad za osobní přítomnosti maršála Françoise-Marie de Broglie.

Karel Lotrinský nařídil ještě toho dne provést odstřelování města a rovněž spuštění průzkumného útoku, nejprve husary, posléze byla vyslána jednotka asi 400 mužů s tesaři, kteří se měli přes zavřené brány probít do města. Francouzi za tímto účelem přesunuli své muže k Budějovické bráně, kterou nechali otevřenou a při následném boji způsobili útočníkům znatelné ztráty (asi 100 padlých). Rakušané své ležení následně opustili a spálili.

Druhého dne, 28. prosince, byl velitelem města vyslán oddíl asi 500 mužů z Alsaského pluku, aby průzkumem zjistili případné pozice nepřítele. Nedaleko rybníka Beránkovce pak byli přepadeni rakouskými a uherskými oddíly.[2] Během prudkého boje zde zahynulo asi 400 mužů. Mrtví byli přivezeni do města večer 30. prosince do města, z nichž dva, patrně důstojnící, byli pohřbeni dílem na hřbitově u kostela sv. Trojice, ostatních přes 400 naházeno do jámy vykopané v klášterní zahradě u kaple sv. Barbory, na jejímž pozemku byl později postaven dům U Bílé růže.

Hodnocení bitvy

Jednalo se o první větší vojenskou akci tohoto tažení, které následně vyvrcholilo na konci června, kdy rakouské vojsko oblehlo Prahu a zahájilo vyjednávání o kapitulaci. Až v říjnu 1742 však následoval konečný ústup bavorských, saských a francouzských sil, které následně armáda Karla Lotrinského pronásledovala a přenesla boje na území Svaté říše římské. Války o rakouské dědictví se nicméně protáhly až do roku 1748.

Památky bitvy

Jelikož se Písečtí, i na základě hrůzných událostí ve městě za třicetileté války, obávali, že bude jejich město opětovně dobyto, vypáleno a zničeno, slíbili Panně Marii, že když bude město ušetřeno, budou každoročně provozovat městskou slavnost. Ta se pak konala od roku 1743[3] po dlouhá století: za komunistického režimu ve druhé polovině 20. století byla zakázána, po roce 1991 byla pak obnovena.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Čížová | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ KOLÁŘOVÁ, Libuše. Na náměstí bojovali Rakušané s Francouzi. Písecký deník. 2009-06-13. Dostupné online [cit. 2023-06-14]. 
  3. ↑ a b Mariánské procesí završilo městskou slavnost: Město Písek. www.mesto-pisek.cz [online]. [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 

Literatura

  • Čechy.. Praha: Otto, 1897, s. 189. Dostupné online
  • LENKOVÁ, Jitka; PAVLÍK, Václav. Nejdůležitější bitvy v českých dějinách. 1. vyd. Frýdek-Místek: Alpress, 2007. 294 s. ISBN 978-80-7362-470-5. 
  • MATZNER, Jan. Královské město Písek: průvodce městem a okolím, jakož i dějiny jeho. (Alois Wiesner), 1898, s. 127. Dostupné online
  • SEDLÁČEK, August. Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou, díl I. V Písku: Frant. Podhajský, 1928, s. 464-472. Dostupné online

Související články

Zdroj