Bituše

Bituše Битуше
Poloha
Souřadnice	41°37′ s. š., 20°35′18″ v. d.
Nadmořská výška	986 m n. m.
Časové pásmo	+1
Stát	Severní Makedonie Severní Makedonie
Statistický region	Položský
Opština	Mavrovo a Rostuša
Oblast	Dolna Reka
Bituše
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	6,2 km²
Počet obyvatel	161 (2021)
Hustota zalidnění	26 obyv./km²
Správa
Telefonní předvolba	042
PSČ	1254
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bituše (makedonsky: Битуше) je vesnice v Severní Makedonii. Nachází se v opštině Mavrovo a Rostuša v Položském regionu.

Obec byla poprvé zmíněna pod názvem Bituše v roce 1467 v osmanských záznamech. Existuje hned několik vysvětlení názvu:

• Z osobního jména Bit - jedná se o staroslověnské mužské křestní jméno, spojené s latinskou verzí Vitus
• Vytvoření přídavného jména z osobního jména Bituh (Bitomir) nebo Bituš
• Bituše může být také přeloženo jako "vesnice patřící Bituhovi"

Vesnice se nachází v oblasti Dolna Reka, v jihozápadní části opštiny Mavrovo a Rostuša. Její katastr se rozkládá až ke svahům pohoří Dešat, kde se dotýká hranic s Albánií. Leží v kaňonu řeky Radika. Obec je hornatá a leží v nadmořské výšce 954 metrů.

Bituše leží 35 km jihozápadně od města Mavrovo a 20 km sevěrně od města Debar. Leží přímo na území Národního parku Mavrovo.

Katastr vesnice činí 6,2 km². Dominují mu lesy o rozloze 287,9 ha, dále pastviny o rozloze 210,2 ha a 70,7 je orná půda.

O obci a jejím založení neexistují žádné písemné doklady. Vesnice byla poprvé písemně zmíněna v 15. století v osmanských sčítacích listinách, předpokládá se ale, že vesnice je mnohem starší.

Podle některých zdrojů byl jistý Jovan (nebo Ivan) jeden ze 70 žáků sv. Klimenta Ochridského a sv. Nauma. Ten zde založil Bigorský klášter a přivezl do vesnic Bituše, Slatina a Debarca ikony, které byly v 10. století spolu s klášterem spáleny.

Bituše je jednou z 23 vesnic na pravé straně řeky Radiky, ve kterých neproběhla islamizace obyvatelstva. Po staletí je Bituše křesťanskou vesnicí a není známo, proč na ni osmanské jednotky neútočily. I přes tuto skutečnost vesnice žila v míru s okolními vesnicemi, kde islám převládal.

Podle záznamů Vasila Kančova zde v roce 1900 žilo 560 obyvatel makedonské národnosti.

V roce 1942 byl v Bituši první partyzánský tiskařský lis v Makedonii. Z vesnice pochází i národní hrdina Tichomir Miloševski.

Podle sčítání lidu z roku 2021 žije ve vesnici 161 obyvatel. Etnické skupiny jsou:

• Makedonci – 128
• Albánci – 1
• Turci – 1
• Srbové – 1
• ostatní – 30

• Kostel sv. Archanděla Michaela – hlavní vesnický kostel nacházející se přímo v obci
• Kostel sv. Elijáše – kostel za vesnicí v lokalitě zvané Dabje
• Kostel Nanebevzetí Páně – kostel za vesnicí v lokalitě Dabje
• Kostel Proměnění Páně a Kostel sv. Cyrila a Metoděje – poustevny Bigorského kláštera, vysvěceny v roce 2014

Za kulturní dědictví Makedonie je ve vesnici prohlášena:

• Partyzánská tiskárna Goce Delčeva – první ilegální partyzánská tiskárna v Makedonii, která fungovala od listopadu 1942 do června 1943

• Bitušica – malá říčka protékající vesnicí

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bituše na Wikimedia Commons

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Битуше na makedonské Wikipedii.

Zdroj