Bernardo Santareno

Bernardo Santareno
Narození 19. listopadu 1924
Santarém
Úmrtí 30. srpna 1980 (ve věku 55 let)
Lisabon
Povolání básník a spisovatel
Alma mater Univerzita Coimbra
Ocenění velkodůstojník Řádu svatého Jakuba od meče
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bernardo Santareno (19. listopadu 1924 Santarém – 30. srpna 1980 Lisabon), vlastním jménem António Martinho do Rosário, byl portugalský spisovatel a dramatik.

V roce 1950 vystudoval psychiatrii na Univerzitě v Coimbře. Svoji literární kariéru zahájil třemi básnickými sbírkami, které vydal mezi lety 1954 a 1957. Následně se věnoval dramatu, psal divadelní hry zaměřující se na problémy lidské důstojnosti, individuality a svobody, a boj proti všem formám diskriminace a útlaku.

Dílo

Poezie
  • A Morte na Raiz (1954)
  • Romances do Mar (1955)
  • Os Olhos da Víbora (1957)
Próza
  • Nos Mares do Fim do Mundo (1959)
Divadelní hry
  • A Promessa (1957)
  • O Bailarino (1957)
  • A Excomungada (1957)
  • O Lugre (1959)
  • O Crime da Aldeia Velha (1959)
  • António Marinheiro ou o Édipo de Alfama (1960)
  • Os Anjos e o Sangue (1961)
  • O Duelo (1961)
  • O Pecado de João Agonia (1961)
  • Anunciação (1962, do češtiny přeložil Arnold Hala: Zvěstování, 1977)
  • O Judeu (1966)
  • O Inferno (1967)
  • A Traição do Padre Martinho (1969)
  • Português, Escritor, 45 Anos de Idade (1974)
  • Os Marginais e a Revolução (1979; součástí jsou hry Restos, A Confissão, Monsanto a Vida Breve em Três Fotografias))
  • O Punho (1987, vydáno posmrtně)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bernardo Santareno na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Zdroj