Berberidopsidaceae

Jak číst taxoboxBerberidopsidaceae
alternativní popis obrázku chybí
Berberidopsis corallina
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád Berberidopsidales
Čeleď Berberidopsidaceae
(Veldkamp) Takht., 1985
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Berberidopsidaceae je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu Berberidopsidales. Jsou to liány se střídavými jednoduchými listy a drobnými pravidelnými květy. Plodem je bobule. Čeleď má jen 3 zástupce ve 2 rodech, rostoucí v Chile a ve východní Austrálii.

Popis

Berberidopsidaceae jsou liány se střídavými jednoduchými listy bez palistů. Čepel listů je celokrajná nebo ostnitě zubatá, zpravidla se zpeřenou žilnatinou. Květy jsou pravidelné, drobné, jednotlivé nebo v úžlabních či vrcholových květenstvích. Okvětí postupně přechází od kalichu ke koruně, v počtu 12 (9 až 15) lístků nebo je rozlišené na kalich a korunu. Tyčinek je u různých zástupců různý počet, od 5 po mnoho, a jsou volné. Semeník je svrchní, srostlý ze 3 plodolistů, s jedinou komůrkou a mnoha vajíčky. Plodem je mnohasemenná bobule.[1]

Rozšíření

Čeleď je omezena na poměrně malé areály. Druh Berberidopsis corallina roste v Chile, Berberidopsis beckleri a Streptothamnus moorei ve východní Austrálii.

Taxonomie

V minulosti byla čeleď Berberidopsidaceae řazena do řádu Violales (Dahlgren, Tachtadžjan). Cronquist řadil oba rody do dnes již zrušené čeledi Flacourtiaceae. V systému APG I i APG II jsou Berberidopsidaceae ponechány nezařazené ve skupině Core Eudicots. Řád Berberidopsidales se objevuje až v aktualizaci systému APG III z roku 2009.

Přehled rodů

Berberidopsis, Streptothamnus[2]

Odkazy

Reference

  1. WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants: Berberidopsidaceae [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-11. 
  2. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017 [cit. 2017-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-24. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj