Benito Juárez

Benito Pablo Juárez
26. prezident Mexika
Ve funkci:
18. prosince 1857 – 18. července 1872
Předchůdce Ignacio Comonfort
Nástupce Sebastián Lerdo de Tejada
Guvernér Oaxacy
Ve funkci:
10. ledna 1856 – 3. listopadu 1857
Předchůdce José María García
Nástupce José María Díaz
Ve funkci:
2. října 1847 – 12. srpna 1852
Předchůdce Francisco Ortiz Zárate
Nástupce Lope San Germán
Stranická příslušnost
Členství liberální strana Mexika
Narození 21. března 1806
Mexiko Guelatao, Oaxaca
Úmrtí 18. července 1872 (ve věku 66 let)
Mexiko Ciudad de México
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Národnost Zapoték, Indián
Choť Margarita Maza (1843–1871)
Děti Benito Juárez Maza
Zaměstnání advokát
Profese advokát, soudce a politik
Podpis Benito Pablo Juárez, podpis
Commons Benito Juárez
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Benito Juárez

Benito Pablo Juárez García[1] [beˈnit̪o ˈpaßlo ˈxu̯aɾez ɣ̞aɾˈsia] (21. března 1806 Guelatao de Juárez[2] – 18. července 1872 Ciudad de México)[3] byl mexický politik ale původem byl zapotékovský Indián.[4] V letech 1857–1863 a 1867–1872 byl prezidentem Mexika.

Pro svůj boj proti francouzské intervenci, která se snažila prosadit v Mexiku císařství, a pro snahu o modernizaci Mexika, je Benito Juárez považován za největší postavu mexické historie a národního hrdinu.[5][6]

Život

Ve třech letech mu zemřeli oba rodiče, proto se musel přestěhovat ke svému strýci, ve dvanácti se ovšem připojil k sestře a odešel s ní do Oaxacy. Začal studovat na kněze, nakonec však dal přednost právnickému vzdělání, z kterého roku 1831 absolvoval. Toho roku již zasedal ve státní radě Oaxacy. O deset let později se stal soudcem a následně guvernérem státu v letech 1847 až 1852. V roce 1853 odešel do exilu do New Orleans, jako hodně jeho liberálně smýšlejících politických souputníků, odkud se po volebním vítězství liberálů vrátil po dvou letech do Mexika, aby vykonával v nové vládě funkci ministra spravedlnosti. Za další dva roky byl jmenován předsedou nejvyššího soudu. V roce 1858 se v zemi vzbouřili konzervativci a Juaréz prchl do Veracruzu, kde vytvořil exilovou vládu.[7]

V lednu 1861 se poprvé ujal vlády. Jeho nápadem bylo na dva roky pozastavit placení veškerých dluhů. Na novou vládu reagovaly evropské mocnosti - Velká Británie, Španělsko a Francie, jejichž vojska se vylodila ve Veracruzu. Britské a španělské loďstvo zde hájilo ekonomické zájmy obou zemí a již v dubnu odplulo, Francouzi ovšem ještě dva roky bojovali o mexický trůn a i přes počáteční neúspěchy dobyli v červnu 1863 hlavní město Ciudad de México. Novým císařem se stal rakouský arcivévoda Maxmilián I. a vláda byla donucena přesídlit do města Juárez na americko-mexických hranicích. Po čtyř letech bojů se ovšem Mexičanům s pomocí USA podařilo svrhnout monarchii a císař byl i přes protesty většiny světových státníků 19. června 1867 popraven.

Juaréz poté pokračoval ve funkci prezidenta i přes mozkovou mrtvici do roku 1872, kdy zemřel na srdeční infarkt.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Benito Juarez | president of Mexico [online]. britannica.com [cit. 2016-06-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ MANTECÓN, María del Carmen Vázquez. Muerte y vida eterna de Benito Juárez: el deceso, sus rituales y su memoria. [s.l.]: UNAM 100 s. Dostupné online. ISBN 9789703242900. (španělsky) 
  3. ↑ Biografia de Benito Juárez. www.biografiasyvidas.com [online]. [cit. 2016-06-27]. Dostupné online. 
  4. ↑ PARRA, Eduardo Antonio. Juárez, el rostro de piedra. [s.l.]: Penguin Random House Grupo Editorial México 337 s. Dostupné online. ISBN 9786073104739. (španělsky) 
  5. ↑ Mexiko. geography.upol.cz [online]. [cit. 2016-06-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ Benito PabloJuárez García In: buscabiografias.com
  7. ↑ Benito Juarez - Mexican President and National Hero. www.mexonline.com [online]. [cit. 2016-06-27]. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

(španělsky)

(anglicky)

Zdroj