Beloslavské jezero
| Beloslavské jezero | |
|---|---|
 Beloslavské jezero z přívozu, v pozadí chemický kombinát v Devně
| |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |
 Bulharsko
|
| Oblast | Varenská |
| Zeměpisné souřadnice | 43°11′16″ s. š., 27°42′ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 1 000 ha |
| Délka | 8 km |
| Šířka | 3,5 km |
| Objem | 166 hm³ |
| Max. hloubka | 14 m |
| Ostatní | |
| Typ | estuár |
| Nadm. výška | 0 m a 49 m |
| Přítok vody | Provadijska reka |
| Odtok vody | průplav Varna–Devňa |
| Sídla | Beloslav, Devňa |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Beloslavské jezero (bulharsky Белославско езеро, Beloslavsko ezero), dříve Gebedženské jezero (bulharsky Гебедженско езеро, Gebedžensko ezero), je jezero a estuár Provadijské řeky, západně od Varenského jezera, s nímž je spojeno uměle vykopaným kanálem. Ze západu je ohraničeno Devenskou nížinou.
Jeho rozloha je asi 10 km², šířka od 0,5 do 3,5 km, délka až 8 km a maximální hloubka 14 m. Jeho břehy jsou nízké, porostlé bažinatou vegetací. Do jeho jihozápadní části se vlévá Provadijská řeka.
Jezero má důležitý dopravní význam. V jeho západní části byl vybudován přístav Varna-Zapad s trajektovým spojením s přístavem Čornomorsk na Ukrajině. Na severozápadním pobřeží byl vybudován chemický komplex Devňa. Jeho vody jsou znečišťovány průmyslovými podniky.[1]
Historie
Ještě počátkem 20. století bylo jezero sladkovodní především díky pramenům vyvěrajícím na jeho dně. Žilo zde velké množství sladkovodních ryb. V roce 1921 byl na odtoku dokončen tzv. dočasný kanál, v důsledku čehož se snížila hladina jezera o 2,2 m[2] a jezero se začalo pomalu zasolovat.[1]
V návaznosti na výstavbu vodní cesty pro námořní lodě do Varenského jezera v letech 1970–76, bylo rozhodnuto průplav prodloužit až k chemickému kombinátu Devňa (v současnosti „Sodi Devňa“), což odpovídalo politice plánovaného hospodářství uplatňované komunistickým vedením země. Prodloužením průplavu v letech 1976–78 se slanost jezera ještě zvýšila a dosáhla přibližně 10 ‰, v letních měsících s vysokým výparem až 17 ‰.[1] Nastala ekologická katastrofa, protože všechny sladkovodní organismy v jezeře odumřely, čímž došlo ke zničení ostatních přírodních útvarů. V jezeře občas uhynou i delfíni, kteří sem vplují, protože voda není dostatečně slaná; přežívají zde pouze medúzy.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Белославско езеро na bulharské Wikipedii.
- ↑ a b c ЩЕРЕВА, Галина П.; ХРИСТОВА, Огняна Д.; НИКОЛОВА, Татяна С.; ДЖУРОВА, Боряна Сл. Върху състоянието на Белославското езеро през периода 1990 - 1998 г.. Трудове на Института по океанология. Варна: Българска академия на науките, 2001, Том 3, s. 23-28. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ КАЦАРОВЪ, Гаврилъ И. Изъ древната история на Варна. Българска земя: Месечно списание за стопанство и култура. София: Уред. П. Г. Зяпков, 1931-06-01, Год. 1, брой 3, s. 1. Dostupné online. (bulharsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Beloslavské jezero na Wikimedia Commons
