Beloslav

Beloslav
Белослав
Poloha
Souřadnice 43°11′37″ s. š., 27°42′24″ v. d.
Nadmořská výška 74 m n. m.
Časové pásmo UTC+02:00 (standardní čas)
UTC+03:00 (letní čas)
Stát BulharskoBulharsko Bulharsko
Oblast Varenská
Obština Beloslav
Beloslav
Beloslav
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 38,37 km²
Počet obyvatel 7 459 (2024)[1]
Hustota zalidnění 194,4 obyv./km²
Správa
Telefonní předvolba 05112
PSČ 9178
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Beloslav (bulharsky Белослав) je město ležící ve východním Bulharsku. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a žije v něm přibližně 7 500[1] obyvatel.

Zeměpis

Beloslav se nachází 19 km západně od Varny. Leží na obou březích Beloslavského jezera, kterým prochází průplav Varna–Devňa. Město se rozkládá v nadmořské výšce 3–70 m a zabírá plochu 19,84 hektarů. Kromě jezera je obklopeno kopci: na jihu se zdvihá Avrenská plošina na východě vrch Krăsta. Čtvrť Akaciite, která se nachází na severním břehu, je ze západu chráněna výšinou Dobreva Čuka. Obě městská nábřeží nejsou propojena mostem a přepravu zajišťují pravidelné přívozy. Železniční trať Sofie–Varna prochází severní částí města, kde je i místní nádraží. Průmyslová zóna zabírá téměř stejnou plochu (19,14 hektarů) a stojí na ní zejména bývalá sklárna a budovy společnosti Transtroj.

Dějiny

Až do 5. století př. n. l. zde existovalo jezerní sídliště, jak dokládají nálezy střepů hliněných nádob, zvířecích kostí a zkamenělých dřevěných kůlů objevené při čištění dna Beloslavského jezera.

Podle historických údajů osada existovala již v období druhé bulharské říše pod názvem Kruševo. V 16. století ji osmanské úřady přejmenovaly na Gebece Bogaz a do 18. století z něj zůstalo pouze Gebece. Během rusko-turecké války v roce 1877 osvobodili vesnici ruští vojáci ze 71. belevského pěšího pluku 14. armádního sboru pod velením Apollona Zimmermana a na kopci vztyčili pamětní kříž, čímž změnili název obce z Gebedže na Belevo,[2] přičemž k oficiálnímu přejmenování došlo až 7. dubna 1882 nejvyšším výnosem č. 3662.

V roce 1936 byl na místě starého kostela postaven nový pravoslavný kostel. 27. června 1940 získala obec ministerským nařízením 1314/27.06.1940 svůj současný název. V roce 1945 zde Dimitra Vojnova založila ženský spolek, jenž na svou dobu vyvíjel velké množství aktivit, například se zasloužil o výstavbu porodnice, která se později stala nemocnicí pro vzdělávání porodních asistentek.

V letech 1970–1978 probíhala výstavba průplavu Varna–Devňa, kterým mohou plout námořní lodě. Výstavba navázala na tzv. dočasný kanál postavený roce 1921, kterým se snížila hladina Beloslavského jezera o 2,2 m.[3] Beloslav byla prohlášena městem v roce 1981 dekretem 2190 ze dne 20. října 1981.[4] Městský svátek se slaví 26. října na den svatého Dimitrije.[5]

Obyvatelstvo

Níže uvedená tabulka ukazuje vývoj populace města od třicátých let (1934–2021):[6]

Beloslav
Rok 1934 1946 1956 1965 1975 1985 1992 2001 2011 2021
Populace 2 832 3 232 5 653 7 926 8 059 8 348 7 970 8 058 7 813 7 114

K 15. březnu 2025 ve městě žilo 7 377 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 7 627 obyvatel. Podle sčítání z 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[7] Podle sčítání z 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[8][p 1]

Bulhaři Turci Romové ostatní'"`UNIQ--ref-0000000B-QINU`"': 387 (5.5 %)

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Deklarovat národnost nebylo při sčítání povinné.
  2. ↑ jiné a neurčené národnosti

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Белослав na bulharské Wikipedii.

  1. ↑ a b Dostupné online.
  2. ↑ Негово Царско Височество при с. Бѣлево (Гебедже). Черно море – седмиченъ вестникъ. Варна: Петъръ Бобчевски, 1891-09-05, Год. I, брой 14, s. 1. Dostupné online. (bulharsky) 
  3. ↑ КАЦАРОВЪ, Гаврилъ И. Изъ древната история на Варна. Българска земя: Месечно списание за стопанство и култура. София: Уред. П. Г. Зяпков, 1931-06-01, Год. 1, брой 3, s. 1. Dostupné online. (bulharsky) 
  4. ↑ ДИМИТРОВА, Десислава; ЙОРДАНОВА, Евелин; САНДЕВА, Лидия; БЛАТСКИ, Любомир; КОСТОВА, Магдалена; БАЛЪКОВА, Росица; КАТЕЛИЕВ, Свилен, ДЕНКОВА, Финка. Население по области, общини и населени места [online]. София: Национален статистически институт, 2012 [cit. 2025-06-09]. S. 81. ve formátu pdf pořízeném z originálu dne 2018-06-13. (bulharsky) 
  5. ↑ Община Белослав. Историческа справка [online]. 2010-12-02 [cit. 2025-06-18]. Dostupné online. (bulharsky) 
  6. ↑ Nacionalen statističeski institut. Справка за населението на гр. Белослав, общ. Белослав, обл. Варна Код EKATTE - 03719 [online]. Национален статистически институт [cit. 2025-06-18]. Dostupné online. (bulharsky) 
  7. ↑ Таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.3.2025 г. (по области, общини и населени места). Обновява се тримесечно. [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2025-03-15 [cit. 2025-06-18]. Dostupné online. (bulharsky) 
  8. ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2025-05-27]. Řádek 605. soubor ve formátu xls. (bulharsky) 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Beloslav na Wikimedia Commons

Zdroj